Znovuzrozený Anthony Martial! Mladý Francouz opět chytá slinu

Anthony Martial, předešlým manažerem Manchesteru United José Mourinhem poněkud opomíjený a přehlížený, nyní opět září!

Stejně tak jako Paul Pogba či Marcus Rashford, i Anthony Martial sklízí ovoce díky rozdílnému přístupu nového manažera klubu, Olle Gunnara Solskjæra. Naposledy jsme ostatně viděli důkazy tohoto i v posledním zápase proti londýnskému otloukánkovi, Fulhamu. Phil Jones přihrál Martialovi ještě na vlastní polovině Red Devils. V hlavě měl v tu dobu francouzský útočník nejspíše jen jedinou myšlenku – zastrčit hlavu, akcelerovat, utéct protihráčům Denisu Odoiovi a Maxime Le Marchandovi a přízemní střelou překonat brankáře Sergia Rica. To všechno se povedlo.

Od Garyho Nevilla, bývalého obránce United, si Martial vysloužil nebývalou poklonu – vyjádřil se v tom smyslu, že je gól podobný tomu Cristiana Ronalda ze stejného hřiště v roce 2007 a že se může díky svému talentu Ronaldově úrovni přiblížit.

Sám manažer Solskjær prohlásil: „Jsem moc rád, že ho mám ve svém týmu. Vytvořil si a svým spoluhráčům tolik šancí, tolikrát se z nich podařilo skórovat. Ohromuje fanoušky, svého trenéra i spoluhráče. K tomu všemu je navíc skvěle charakterově založený člověk, vždy pozitivní ke svému okolí.“ To se hezky poslouchá.

Jaký rozdíl oproti období, kterému vévodily řeči Mourinha, že se chystá Francouze prodat. Mourinhovi bylo jedno, že se v předsezónním období Martial rozhodl opustit Spojené státy, aby byl oporou své ženě u blížícího se porodu. Zdálo se, jako by to trenérovi bylo jedno, jejich vztah nebyl zdravý, jako by mezi oporou týmu a manažerem měl být.

Proto bylo pro všechny překvapením, že to Martial nevzdal a zabojoval o místo v základní sestavě výběru Red Devils. Dokonce po důležitých gólech přesvědčil i tehdejšího trenéra. „Jedna věc je mít top talent, druhá věc je být top hráčem. Martial se teď o dost přiblížil být top hráčem.“ I v této pochvale však lze mezi řádky číst hořkou výčitku nad domnělým Martialovým chováním.

Solskjær dal svým ofenzivním esům volnou ruku, tolik je nesvazuje taktikou. Zdá se, že přesně to potřebovali. Ostatně o tom hovoří i statistická tabulka níže. Ve všech čtyřech rysech hry (dotyky s míčem, vytvořené šance, střely a kličky) vévodí Martial v „nové éře“ pod vedením norského kouče.

Ten se totiž nezdráhá využít síly mužstva při protiútocích, ve kterých se Martial cítí jako ryba ve vodě. „Co se týká protiútoků, byť jsme z týmů, které chtějí během 90 minut dominovat, neměli bychom si bránit využívat je k našemu prospěchu. Pokud protihráči ztratí míč, je dobré mít nachystanou jak variantu postupného útoku, tak i rychlého přechodu na jejich polovinu, ideálně až k zakončení.“

To přesně se Martialovi povedlo proti Fulhamu. Talentovaný Francouz je volný, může využít svých sprintů a odvádět pro tým to, v čem je nejlepší. Tohle přesně hvězdy United potřebovaly. A potřebovali to i fanoušci, kteří nyní opět vidí světlo na konci tunelu.