Ze třetí ligy do polské Ekstraklasy! “Kvůli tomu jsem do Polska odešel,” říká Tomáš Petrášek

Tomáš Petrášek je český obránce a kapitán v polském celku Rakow Czestochowa, se kterým tuto sezónu postoupil do Ekstraklasy, což je nejvyšší polská liga. V našem rozhovoru se rozpovídal o jeho začátcích i o cestě ze třetí ligy do samotné Ekstraklasy.

Klasická úvodní otázka. Jak jste se dostal k fotbalu?

Přivedl mě k němu děda. Začal jsem v sousedním malém městečku Častolovice. Přivezl mě na první trénink, a když mě uviděl trenér, tak řekl: ten tady měl být už před dvěma lety…

Bylo mi tehdy 6 let a on si myslel, že jsem starší, díky tomu ze jsem byl stejně vysoký jako o tři roky starší kluci.

Hrál jste již od přípravky v obraně? Věděl jste od začátku, že zadní řady jsou pro Vás?

Ano, byl jsem největší, tak jsem musel dozadu. Vlastně od malička to byl stoper, později někteří trenéři v dospělých využívali moje schopnosti na pozici hrotového útočníka a možná i díky tomu umím dát gól, kterých jsem od malička dával na obránce hodně.

Poté jste přestoupil do Hradce Králové, ze kterého jste odešel na hostování do Hlavic, kde jste poprvé okusil dospělý fotbal. Vzpomínáte na toto angažmá v dobrém?

Samozřejmě můj přestup do FC Hradec v 15 letech byl první splněný sen, protože já jsem vždycky chtěl za Hradec hrát. A bylo to logické, protože to byl největší klub v regionu a znamenalo to, že jsem jeden z nejlepších mladých kluků ve svojí kategorii.

Postupně jsem prošel všemi týmy až do staršího dorostu, s nimž jsme získali dorostenecký titul pro Hradec po 25 letech. Následoval přesun do seniorů. Někteří kluci zůstali v juniorce, já ale chtěl jít hrát dospělý fotbal. Možnost jít hrát do Hlavice, pod legendárního trenéra Dočkala, byla skvělá možnost jak se naučit dospělý fotbal.

Dále jste hostoval v Žižkově, kde se Vám sezóna velmi povedla. Po ní si Vás všiml třetiligový klub z Polska. Bylo těžké se rozhodnout, zda opustit svůj milovaný klub a svoji rodinu anebo zůstat doma v České republice?

Do Žižkova jsem přišel v zimě, cíl byl jednoznačně vrátit Viktorku do druhé ligy. Klub mi za tak krátkou dobu přirostl k srdci, chtěl jsem v něm pokračovat, ale i díky velmi dobré nabídce z Polska jsem se rozhodl odejít za hranice, i když znovu do třetí ligy.

Byl to pro mě krok do neznáma, ale naštěstí mě můj manager Libor Páv přesvědčil, že je to pro mě životní šance. Jsem mu za to vděčný, že jsem uvěřil v ten projekt, teď jsem tam, kde jsem. Samozřejmě, nebýt velmi dobrých výkonů v dresu Viktorky Žižkov, nic z toho by se asi nestalo.

Bylo těžké dostat se do základní sestavy? Byl rozdíl mezi třetí českou a polskou ligou velký?

Přišel jsem jako posila, hráč, který ideálně pasoval do taktiky 3-4-3, do týmu, který chce hodně branek dávat ze standardek. Klub mě skautoval, viděl na živo ve čtyřech zápasech, takže o mě věděli všechno. Pak už bylo jen na mě, abych si budoval postupně silnou pozici, kterou si držím prakticky od začátku.

Velmi důležité pro celkovou pozici v šatně, pro pozici lídra, bylo naučit se jak nejrychleji řeč. Polština je velmi podobná češtině, takže to nebylo nijak obtížné. Dnes už umím plynule mluvit, číst i psát. Věřím, že se mi to bude hodit i po kariéře.

Hned po příchodu jste slavil postup do druhé ligy a teď dokonce do samotné Ekstraklasy. Dařilo se vám i v polském poháru, kde jste vyřadili týmy, jakými jsou Lech Poznan a Legia Varšava. Jaké to bylo porazit polské obry? Těšíte se na vzájemné souboje v lize?

Takový byl cíl, hned v první sezóně postoupit do druhé ligy a potom jsme měli 3 roky na to, abychom postoupili do Ekstraklasy. Povedlo se to hned ve druhé sezóně. Letos jsme zažili taky úžasnou jízdu pohárem, která bohužel skončila v semifinále.

Postupně jsme vyřadili Lech, Legii, a to ve stylu, že před našim výkonem soupeři museli smeknout. Byli jsme lepší i v semifinále, bohužel Lechia měla víc štěstí, nám rozhodčí neuznal regulérní branku po komunikaci s VAR. Ale i tak, skvělé vzpomínky na skvělý zápasy.

V minulé odpovědi jste zmínil slovo VAR, myslíte, že je pro fotbal přínosem, nebo mu spíše škodí?

Když za tím videem sedí osoby, kteří umějí s videem zacházet, na hřišti je rozhodčí, který s vozem VAR spolupracuje tak, jak má, tak ano, je to z mého pohledu přínosem. Ne tak tomu je však v poslední době v Česku, nebo všude jinde, kde to buď rozhodčí prostě neumí, a nebo nechce vidět to, co mu video přinese.

Alibi typu, že měli neprokazatelný záběr, opravdu nemám rád, protože to je prostě hloupost. Nejlepší příklad videa jsme mohli vidět posledně v Lize mistrů, kde ti nejlepší rozhodčí zacházeli s videem tak, jak by se mělo a je to podle mě přínosem.

Jak jste již zmiňoval, na svém kontě máte na obránce hodně gólů. Máte na ně nějaký recept?

Dávám branky po standardkách, takže je to hodně o tom, jak jsi hladový ve vápně, jaký máš instinkt, ale samozřejmě nejvíc jde o to, jaký máš servis od svých spoluhráčů a jaký máš zakončení. Tohle všechno se dá vytrénovat.

Nedávno opustil polskou ligu jeden z Čechů. Jedná se o přestup Adama Hlouška do mistrovské Plzně. Vás názor na tento přestup? Bude pro Plzeň přínosem?

Měl jsem tu možnost proti Adamovi hrát, je to samozřejmě velmi zkušený hráč, s velmi dobrou kondicí a kvalitní levou nohou. Takový hráč by měl Plzni samozřejmě pomoci.

Sledujete českou ligu? Komu fandíte? Koho favorizujete na výhru titulu?

Ano, sleduji. Komu fandím, to si nechám pro sebe. Favorizuji Slavii. Hraje v tuhle chvíli nejhezčí fotbal, náročný, dokázali být dobrým protivníkem Chelsea v Evropě a vyřadili Sevillu. Je to velmi dobře fungující tým, který má skvělého trenéra. Proto si myslím, že jim titul už nikdo nesebere.

Panu Petráškovi děkujeme za rozhovor a přejeme mu hodně štěstí v Ekstraklase.