Za prohru na Spartě může hlavně špatná taktika. Proč si Adrian Guľa nevzal příklad z Bohemians?

Viktoria Plzeň ve středu prohrála v semifinále MOL Cupu na pražské Letné se Spartou 2:1 a dá se říci, že zaslouženě. Především první poločas byla Viktoria Plzeň jasně horším týmem a ani gól, který dali hosté těsně před koncem utkání, tuto porážku neodvrátil. Za vše mohla špatně zvolená taktika a velmi slabé výkony některých hráčů.

Plzeňský trenér si vůbec neuvědomil, že ta Sparta, kterou porazila Viktoria Plzeň v ligovém utkání, není vůbec srovnatelná se Spartou v semifinále MOL Cupu. Tato Sparta měla mnohem lepší formu a hlavně si více věřila. Dále bylo okamžitě jasné, že velké sebevědomí čišelo ze všech jejích fotbalistů a naprosto kontrastovalo s ustrašeným výkonem z ligového zápasu.

Kouč Viktorie zvolil prakticky stejnou taktiku, která, jak je vidět, byla naprosto špatná, neboť Plzeň celý první poločas prakticky nevystřelila na soupeřovu bránu a nevymyslela prakticky žádnou nebezpečnou akci.

Největší nebezpečí pro Západočechy znamenaly centry Bořka Dočkala a hlavně výborná forma Guélora Kangy, který se stal nejlepším mužem zápasu. Bylo to především proto, že dostával od protihráčů mnoho volného prostoru, což mu nejvíce vyhovuje. Mohl rozdělovat míče na jednu i na druhou stranu a tím pádem se Sparta dostávala do tlaku a Viktorii jasně přehrávala.

Přitom stačilo tak málo. Kdyby si totiž trenér Viktorie vzpomněl na zápas Sparty, který odehrála v Ďolíčku s Bohemians, v němž se Kanga do hry skoro vůbec nedostával. Hrál sice na pravé straně letenské zálohy, ale už od poloviny hřiště se mu věnoval důkladně Lukáš Hůlka a to na něj platí. Když nemá čas na rozehrávku a je důsledně hlídaný, tak samozřejmě kvalita jeho výkonu jde rapidně dolů.

Teď se sice brání ve více obranných blocích, ale přesto měla být ze strany plzeňských hráčů Kangovi věnována mnohem větší pozornost. Hlavně v okamžiku, kdy přebíral míč. Když totiž akci rozehraje, většinou už bývá pozdě a Sparta se ocitne ve velmi nebezpečné situaci vůči soupeři.

Dalším, markantním rozdílem ve hře obou týmů byla hra záložní řady. Ta letenská totiž tu plzeňskou přehrála na celé čáře, neboť rozhodovaly velké zkušenosti. Ty byly na straně Sparty a plzeňský trenér měl reagovat mnohem dříve. Je to velké poučení hlavně pro něho.

Každý zápas je jiný a když stanovená taktika platila jednou, tak podruhé platit vůbec nemusí. Je potřeba mnohem pružněji reagovat na jednotlivé situace v daném zápase, protože Viktorii by se to příště také mohlo vymstít.