Za málo peněz hodně muziky! André Villas-Boas i bez velkých financí vrací Olympique Marseille zpět na vrchol

V létě se vedení slavného celku Olympique Marseille rozhodlo k podpisu nového trenéra. Tím se stal Portugalec André Villas-Boas, jenž se francouzskému týmu upsal na dva roky. Jeho kariéra je sama o sobě zajímavá, po povedeném startu následoval rychlý pád. V posledních dvou letech navíc nevedl žádný tým a připravoval se na absolvování závodu Rallye Dakar. I proto se vedly rozporuplné debaty, zda-li je správným mužem pro tradiční klub. Zatím však dokazuje, že byl správnou volbou.

Trenérskou kariéru začal André Villas-Boas ještě mlád. Po úspěšném angažmá v Portu se ve svých 33 letech stěhoval do Chelsea, díky čemuž byl srovnáván s Josém Mourinhem. Jenže v Londýně nedostal příliš prostoru a také zde dlouho nevydržel. Následovala další štace v hlavním městě Velké Británie a to v Tottenhamu. U Spurs se mu dařilo více, dokonce déle vydržel, ale vedení s ním nemělo dlouhou trpělivost, jakkoliv měl situaci těžkou.

Následně se tak trochu vytratil z radaru fanoušků evropského fotbalu. Trénoval Zenit Petrohrad, kde s klubem získal pátý titul v historii klubu, zároveň s týmem vyhrál ruský pohár i superpohár. Následovala roční anabáze v Číně, kde si Boas rovněž nevedl zle, ale zdálo se, jakoby procházel krizí středního věku. Namísto fotbalu se začal připravovat na Rallye Dakar a dva roky byl tedy mimo fotbalové dění.

Až nyní se vrátil do pozice hlavního trenéra u Olympique Marseille, což není úplně ideální štace pro restart kariéry. Stabilita a efektivita nejsou přímo slova, která by tento tradiční celek charakterizovala. Své o tom ví i taková trenérská persona, jakou je bezpochyby Marcelo Bielsa. Celkově v posledních letech klub vystřídal mnoho trenérů a jakkoliv vše bylo zdůvodňováno ambicemi klubu, neneslo to ovoce.

Nečekalo se, že příchod Boase, který se zdál, že má trenérskou kariéru za sebou, by měl něco změnit a že by jeho angažmá mělo dopadnout nějak lépe, než tomu bylo u jeho předchůdců. Jenomže Olympique je nyní na druhém místě, ztrácí pouze sedm bodů na PSG a vede si skvěle. I bez velkých investic.

Zdá se, že portugalský trenér ve svých 42 letech mentálně i lidsky dospěl, srovnal si hlavu. O trenérských kvalitách se u něj nikdy nepochybovalo, spíše o se mluvilo o jeho extrémní introverzi a nedostatku autority.

Smích, který tedy vyvolávalo zdůrazňování pojmu „Champions Project“ po podpisu Boase i přes předchozí neúspěchy minulých trenérů, však nyní pomalu přechází. Zmíněný pojem od roku 2016 má znamenat snahu dohnat PSG, což se opravdu zatím nedařilo, ale letos? Letos je s Olympiquem potřeba počítat. Jestli nedojde k nějakému nečekanému výsledkovému či výkonnostnímu poklesu, tak by se celek z Marseille měl po šesti letech kvalifikovat do Ligy mistrů.

Přitom Portugalec se musel obejít bez větších posil. Dohromady za 27 milionů eur přišli Dario Benedetto a Valentin Rongier. Naopak odešli hráči jako Balotelli, Ocampos, Clinton N’Jie či Rami, aby vůbec dva výše zmíněné příchody mohly být dotaženy. Od začátku sezony je navíc dlouhodobě zraněná hvězda Florian Thauvin.

Celkově musí André Villas-Boas pracovat s velice úzkým kádrem. Dá se říci, že herní vytížení je rozloženo mezi 15 hráčů, kteří mezi sebou rotují, přičemž kostra týmu je jasně daná a zbytek tvoří víceméně spíše žolíci. Dosavadní úspěch tak stojí především na jednom základu, který pak je o to důležitější. Daným základem není nic jiného, než týmovost, bez níž zkrátka žádný klub nemůže fungovat.

Právě v impozantním týmovém duchu se ukrývá klíčový faktor úspěchu Marseille. Je to zvláštní, když v úvahu vezmeme fakt, že tým je víceméně stejný jako v minulé sezoně, ale v ní se týmový duch reálně téměř neobjevoval. O tom, jak moc se to změnilo, vypovídá i prohlášení krajního beka Jordana Amaviho na adresu nechvalně proslulého Dimitriho Payeta: „Nikdy jsem ho neviděl tak moc bránit!“

Existenci týmového ducha potvrzuje i obránce Duje Caleta-Car: „Všichni se s ním cítíme velmi dobře. Všichni jsme velmi uvolněni a za těchto podmínek můžeme dělat svou práci na takové úrovni.“

Jenomže Marseille je šíleným místem a tamní Olympique patří mezi vůbec nejvíce unikátní místa nejen ve Francii, v nichž můžete působit. Trenér i tým jsou neustále pod enormním tlakem a aby se zhroutil i domeček, jenž by byl z karet slepený velice pevným lepidlem, stačí i maličký nedostatek.

Nicméně André Villas-Boas zatím všemu čelí s nadhledem. Veškeré pochybnosti již odstranil a když se někomu něco nelíbí, tak je schopen nabídnout své pohledy i argumenty na věc, čímž si získal úctu i respekt nejen hráčů, ale také vedení i fanoušků klubu.

Mimo týmovost ale Portugalec dělal i jisté taktické změny a umí s hráči skvěle manévrovat. Zajímavé například bylo, že talentovaného obránce Boubacara Kamaru přesunul do záložní řady ve dvou utkáních proti Lille a Lyonu, přičemž v obou duelech mu tah vyšel.

Celkově se styl fotbalu pod Boasem začal měnit. Důkazem jest, že v utkání proti Brestu hráči Marseille měli 34 střeleckých pokusů – více než za předchozích šest let ve všech soutěžích. A co bude, až se vrátí Thauvin?

S Olympiquem dokáže Boas skvěle pracovat a dá se říci, že pod jeho vedením zmizela spousta taktických nedokonalostí a nedostatků. Tým konečně má svou herní tvář a herní obraz, který jej charakterizuje. Ať už se jedná o agresivitu, týmové pojetí, schopnost kontrolovat utkání, osobní souboje či kvalitní presink. V kombinaci se skvělými protiútoky je to zkrátka perfektní.

Samozřejmě nelze čekat, že se Marseille bude rovnat PSG a že by snad v tabulce měl Boasův celek skončit první, nicméně progres je to pozoruhodný a velký. Sám Portugalec je s aktuálním průběhem zatím spokojený: „Máme jasný cíl a budeme se na něj stále soustředit. Pokud skončíme sezonu na druhém místě, bude to velmi dobrá sezóna.“

Skvěle vyvážený kádr, v němž jsou namíchány zkušenosti, kvalita i mládí, by tak mohl v letošní sezoně patřit mezi příjemná překvapení, podaří-li se tento stav udržet. A dostane-li André Villas-Boas k dispozici v létě i nějaké finance na přestupy, mohla by být Ligue 1 v příští sezoně mnohem zajímavější!