Vzpomínky na MSI: Jak EDG zaskočili korejského obra (2015)

Do začátku MSI nám zbývají dva týdny a je ideální čas si připomenout zásadní okamžiky, druhého největšího turnaje LoL. Turnaj až na rok 2020, kdy byl kvůli koronavirové pandemii přerušen, je pravidelně hrán od roku 2015. Každé dva dny vyjde zde vzpomínkový článek k jednotlivým turnajům. V něm zavzpomínáme na velké momenty a překvapení, který tento turnaj nabídl.

Seznam dílů na které se můžete těšit:

1. Jak EDG zaskočili korejského obra (2015)
2. Evropská pohroma a americký zázrak (2016) – vyjde 20. dubna
3. Světe třes se, přicházejí Mariňáci z Vietnamu (2017) – vyjde 22. dubna
4. Bez T1, Uzi na vrcholu formy a nástup čínské dominance (2018) – vyjde 24. dubna
5. Osm let čekání na velkou trofej aneb jak G2 Esports dali naději Evropě (2019) – vyjde 26. dubna
6. Rušíte nám ligu? Nevadí, my Vám ukážeme, že i v Austrálii umíme hrát (2021) – vyjde 28. dubna
7. Nejlepší na světě, perfektní split a přesto nevyhrát MSI? Zrození kletby T1 (2022) – vyjde 30 dubna

Stav LoL před vznikem MSI

Rapidně rostoucí popularita LoL měla u Riot Games pozitivní vliv. Po velkolepém mistrovství světa (Worlds) v roce 2014, pořádané v Mekce esportu – Jižní Koreji, kde oficiální píseň pro turnaj složila slavná americká skupina Imagine Dragons, bylo nadmíru jasné, že novým králem esportu je LoL.

Masivní nárust turnajů pořádaných mimo ekosystém Riotu, jako například u esportových organizací IEM nebo ESL, které spousta hráčů znala díky Counter Striku, Dotě 2 a Starcraftu, samozřejmě dával Riotu impuls k tomu, aby se pokusili turnaje víc centralizovat a nejlépe sjednotit do jednoho ekosystému.

Z dnešního pohledu se může jevit, že postupné převzetí turnajů pod hlavičkou Riotu a jejich zeštíhlení nebylo nejpovedenějším nápadem. Ale k tomu v roce 2015 byla ještě dlouhá cesta.

Prvním pokusem Riotu byla v roce 2014 tzv. Bitva o Atlantik, kde nejlepší evropské a americké týmy soupeřily o pomyslný titul nejlepšího západního týmu. Právě tento turnaj značně napomohl velké řevnivosti mezi americkou LCS a tehdy evropskou EU LCS (dnešní LEC), kterou máme dodnes.

Riot se částečně po úspěchu zmiňovaného turnaje západních týmů rozhodl pro její mezinárodní variantu. Snahou bylo primárně zatraktivnit LoL i mimo tzv. majory (zakládající regiony LoL ekosystému, kam řadíme Evropu, severní Ameriku, Koreu, Čínu a Tchaj-wan/jihovýchodní Asii – pozn. autora).

I mimo tyto regiony jsme byli totiž svědky velkého nárustu zájmu. Zejména Brazílie a Turecko ukázaly svůj nástup na Worlds 2014. Další regiony (servery) tak postupně rostly jako houby po dešti a hlad po regionálním měření sil, byl mnohem větší než kdykoliv dřív.

T1 před rokem 2015

T1, v té době SK Telecom K a od roku 2015 SK Telecom T1, měli po nepovedené sezóně 2014 co napravovat a získat zpátky svoji reputaci. S rapidním nástupem nových investorů a organizací do korejské OGN (dnešní LCK) se značně zvýšila konkurence i u etablovaných, tradičních týmů.

Zejména nástup týmů Samsungu, Samsung Blue a White, způsobil značné zemětřesení na vrcholu korejského potravního řetězce.

Když k tomu přidáme i pomistrovskou kocovinu, kterou T1 po výhře na mistrovství světa 2013, během jara 2014 zažili, tak se mohlo sledovat, jak se korejská liga značně vyrovnává. Korejský titán hledal svoji cestu i během letního splitu. Jejich putování však došlo do bodu, kdy velký favorit nebyl schopen získávat tituly.

Oba týmy Samsungu jasně kralovaly korejské scéně a pro nemocného obra tak zbyla ještě jedna cesta, jak se na Worlds 2014 dostat. Cesta regionální kvalifikací se však proměnila v jednu z největších překvapení v historii LoL.

T1 sice díky umístění ze splitů měli nejvýhodnější pozici. Kvalifikace dala dohromady třetí až šestý tým na základě výkonnostního žebříčku a systémem King of the Hill (šestý hraje s pátým, vítěž hraje se čtvrtým – vítěz hraje se třetím – pozn. autora) se určovalo, kdo bude korejskou nasazenou trojkou na Worlds. T1 v této kvalifikaci byli jako třetí tým, tedy na vrcholu kvalifikace, a čekali, jaký soupeř je vyzve o postup na Worlds.

T1 se v cestě na Worlds postavili průměrní Najin White Shield. Ti sice přehráli své konkurenty – oba KT Rolster týmy, ale souboj s T1 měl být úplně jiný. Pokud fanoušci čekali, že se T1 nějakým způsobem dají herně dohromady, museli sledovat velké rozčarování. Najin dokázali matné T1 přehrát a výsledek 3:1 způsobil zejména v korejské lize obrovský poprask.

Favorit byl ze hry venku a umetl tak cestu Samsungu ke zisku titulu Worlds 2014, kteří získali hráči Samsung White.

Transformace a renesance T1

S nástupem roku 2015 museli zákonitě T1 po velkolepém krachu změnit plány a složení týmu. K celé transformaci přispěl i velký otřes na korejské scéně. Riot Games pro rok 2015 změnily pravidla pro korejskou ligu. Do té doby korejské organizace mohly nasazovat do ligy klidně i dva týmy.

S novým pravidlem však organizace musely mít pouze jeden tým. Tato změna zapříčinila velký odliv hvězd do zahraničních lig – zejména Číny. Takzvaný korejský exodus způsobil, že spousta vynikajících hráčů šla vydělávat velké peníze do čínských organizací, kde byla zákonitě menší konkurence a trh s hráči na domácí scéně připomínal vybílený špajz po svatbě.

T1 však značný exodus přežili. Dokázali najít nové talenty a hráče, se kterými mohli složit velmi schopnou soupisku. Tým v sestavě Marin, Bengi, Faker, Bang a Wolf začal v lize budit oprávněný respekt.

Tým dokázal po neúspěších v roce 2014 navázat na své výkony a jako vítězové jarního splitu korejské ligy dostali právo reprezentovat Koreu na novém vznikajícím mezinárodním turnaji MSI.

Čínský drak se probouzí

Mezitím v Číně se po exodu korejských hráčů značně investovalo do infrastruktury a samotné organizace nabízely doslova královské platy. Masivní nárust investic byl důležitý k zisku mnohých korejských hvězd. Zároveň díky příchodu korejských hráčů liga sama prožila značný nárust kvality a konkurence.

Čínská liga v té době točila hlavně kolem třech velkých týmů – RNG, OMG a EDG. Tento silný trojlístek pravidelně vyhrával tituly a reprezentoval Čínu na světových šampionátech nebo jiných turnajích.

EDG se poučili z Worlds 2014, kde v ryze čínském semifinále prohráli se svými velkými rivaly RNG (2-3) a rozhodli ke změnám v týmu. Tým získal na bot pozicích marksmana Defta a supporta Meika. Organizace vzala poté čínskou ligu doslova útokem a s celkovým skóre 17-4-1 (44-6), veškerou konkurenci zničila.

Fanoušci si pochvalovali výbornou synergii bot linky a celého týmu. Tým hrál velmi kompaktní a agresivní styl – velmi typický pro čínskou ligu. Čína tak před MSI vycenila zuby a fanoušci vyjadřovali naději, že se drtivý rozdíl mezi Koreou a Čínou se zbytkem světa může zmenšit.

T1 válcují vše, co jim stojí v cestě

První MSI pořádané v USA svedlo souboj šesti týmů. Šampioni major lig a turecký šampion, který si vybojoval účast v mezinárodní kvalifikaci, zde v základní skupině sehráli pět Bo1 zápasů.

Už základní skupina ukázala, že rozdíl mezi západními týmy (Fnatic, TSM, Besitkas Esports) a východními (T1, RNG, AHQ) se začíná rozevírat. To však bylo nic ve srovnání s tím, jakým způsobem T1 zválcovali všechny. Naprosto dominantní výkon dával jistý návod všem, že T1 se vrátili do formy jako během Worlds 2013.

Tým smetl všechny a s čistým skóre 5-0 to nevypadalo, že by existoval na turnaji někdo, kdo by je reálně mohl ohrozit. Výkon EDG na druhé straně byl velmi podobný, tým prohrál jen s T1 ve skupině.

Ve vyřazovací fázi EDG potvrdili své výkony a neškodné tchajwanské šampiony AHQ vyprovodili 3-0. Na druhé straně T1 se nečekaně protrápili s Fnatic a postoup si zajistili až v pátém rozhodujícím zápase série (3-2).

Přesto finálový souboj T1 a EDG neměl dle expertů a fanoušků jasnějšího favorita. T1 byli výkonnostně lepším týmem a EDG měli v lepším případě získat jeden zápas v sérii. Čínský tým sice na Worlds 2014 dokázal teprve jako druhý nekorejský tým, porazit ten korejský v Bo5, jenže to byla tehdejší korejská trojka Najin White Shield, kteří se senzačně dostali na Worlds.

I korejský titán může krvácet a může prohrát

Jak už bylo zmíněno výše, T1 měli vůči soupeři větší kvalitu a málokdo pochyboval, že pro T1 bude tato série s EDG nějakou překážkou. Auroela korejských, navenek neporazitelných týmů, kde hrají nejlepší hráči světa, mají nejlepší podmínky a jsou strojově přesní, byla téměř hmatatelná.

EDG se však velkého obra nezalekli. Série proti všem předpokladům se ukázala být tvrdou, vyrovnanou bitvou. Těžkotonážní bitva dospěla do stavu 2-2 a veřejnost byla dost nervózní. EDG neměli mít šanci proti T1 a najednou rozhodne pátý, rozhodující zápas série. Zápas, který se stal legendou.

Pátý zápas EDG ukázali něco, co dodnes je považováno za jeden z největších překvapení v dějinách tohoto esportu. Tým si věřil na svého soupeře a na poměry tehdejší mety neobvyklou kompozicí (Maokai, Evelynn, Morgana, Sivir a Alistar) překvapil všechny. Na druhé straně se Faker rozhodl pro picknutí své obávané Le Blanc. Šampiona, se kterým dosud nikdy neprohrál profesionální zápas (11-0).

Morgana proti Le Blanc se ukázala jako trumfová karta. Faker nemohl chytat osamocené hráče a získávat tak obrovskou výhodu. Navíc se svými spellshildem, kterým Morgana disponuje, nemohl také dávat obrovský burst. Pokud k tomu přidáme skvěle hrajícího Meika na Alistarovi a aktivně hrajícího Clearlova s Evelynn, tým nemusel jen spoléhat na Defta, hlavní carry týmu.

V kombinaci ještě s Maokaiem, EDG měli vynikající možnosti jak odvrátit hrozby a ještě soupeře zastavit. Faker se sice snažili cokoliv se zápasem udělat. Týmu však něco v klíčovém zápase něco chybělo. Možná to byla vůle, možná větší souhra.

Historie však dnes mluví o této sérii jako o velkém překvapení a Čína poprvé ukázala světu, že rozdíl mezi Koreou a zbytkem světa se dá smazat. Co ale čert nechtěl, na dobu, kdy se svět definitivně vyrovnal Jižní Koreji, jsme si museli ještě tři roky počkat.

Zdroj: OGN/LCK, LPL, Leaguepedia, Kaza LoL, LoL Esports, League POV