Vždy se mi vyplatilo tvrdě makat. Dříve nebo později se ty výsledky ukáží, má jasno talent Matěka, který už prošel Admirou či Spartou

Devatenáctiletý brankář Patrik Matěka, jenž prošel kluby AC Sparta Praha a FK Admira, se pilně připravuje se svým novým týmem SK Kosmonosy na ambiciózní jarní sezónu. Ještě se dvěma mladými francouzskými hráči jsou společnou novoroční posilou a nadějí na další společný pozitivní rozvoj tohoto moderního klubu, jehož filozofií je dělat dobře fotbal pro děti a vychovávat mladé úspěšné sportovce v neokázalých skromných, ale kvalitních podmínkách.

V Ruiku se zajímáme o příběhy mladých sportovců, proto jsme se brankáře Patrika Matěky zeptali na jeho příběh a položili jsme mu při příchodu do SK Kosmonosy několik otázek.

Jak a koho zásluhou jste začal sportovat a hrát fotbal?

Fotbal jsem začal hrát díky tátovi, který mě přivedl na nábor na Spartu, kde jsem působil asi půl roku nebo rok, pak jsem musel přestat kvůli škole, protože jsem to nestíhal. Museli jsme dojíždět na Strahov a úplně to časově mým rodičům nevyhovovalo, protože taky měli svojí práci.

Potom jsem dělal ve škole kroužky jako futsal a florbal, ale vždycky mě to táhlo k fotbalu, takže jsem pak v přípravkové kategorii hrál chvilku za Meteor, asi půl roku a potom jsem se dostal do Admiry, kde jsem byl až do dorostu, až do U17, U18.

Pak jsem přestoupil do Sparty, kde si mě vyhlédl šéftrenér mládeže pan Hřebík. Tam jsem strávil půl sezony a pak jsem zase odešel zpátky na hostování na Admiru, abych chytal, protože ve Spartě, tam úplně šance nebyly, byli tam kvalitnější gólmani v tu dobu.

Řekl jste nám pár vět o svém dětském a mládežnickém fotbalu, zažil jste nějaké klíčové momenty, hru o trofeje?

Na Admiře jsem odchytal ještě dvě sezony pod trenérem Krbušíkem. Bylo to tam super, v poslední dorostenecké kategorii jsme zachránili českou ligu dorostu, což je druhá nejvyšší dorostenecká soutěž, za to jsem byl opravdu rád, že jsem takhle mohl přispět k úspěchu.

Co škola?

Se školou jsem to vždycky zvládal v pohodě, měl jsem naštěstí školu vždycky třeba maximálně do tří, takže pak jsem letěl rovnou na trénink, to se stíhalo v pohodě. Nebyly tam žádný problémy. Ve škole jsem byl takový průměrný student, takže jsem procházel se vším všudy, jakože bylo všechno pohodě.

Máte vedle fotbalu i jiné koníčky?

Mimo fotbal mám koníčky všechny možné sporty, jsem ze sportovní rodiny, takže ať už to bylo kolo, plavání či běhání. Nebaví mě úplně sedět doma.

Rozhodl jste se chytat za SK Kosmonosy, proč právě v tomto divizním týmu?

Podzimní sezónu jsem strávil ve Zbuzanech ve 3. lize, kde jsem nedostal šanci chytat. Do Kosmonos jsem šel z toho důvodu, že právě tam vidím potenciál, líbí se mi tam celková náplň ať už ze spolupráce s panem Maškem, trenérem A-týmu, a panem Pechancem, sportovním ředitelem, že vlastně jsou pro to, aby mladý kluci tady hráli a aby se posouvali.

Bude Vám dvacet let, začínáte se oprávněně ucházet o angažmá ve fotbale dospělých. Co od spolupráce s novým klubem očekáváte, jaké jsou vaše týmové ambice?

Od sezóny očekávám, že vyhrajeme skoro každý zápas, ideálně každý zápas. Ambice jsou aspoň pro mě skončit líp než na podzim.

Měl byste třeba sen jít za fotbalem do zahraničí?

Tak určitě bych nějaké zahraniční angažmá ocenil. Konkrétně bych se chtěl třeba podívat do Německa a kdyby to šlo úplně nejlíp, tak ideálně do Španělska. Ta liga mě opravdu baví a zajímá.

Co byste v českým fotbale udělal, nebo jak byste ho změnil k lepšímu?

V českém fotbale bych určitě dával větší šanci mladším klukům, nebál bych se je do toho fotbalu víc zapojovat – do toho dospělého. Zlepšil bych možná práci, když to vidím v lize, s tím VARem, aby to bylo rychlejší, aby to tolik nezdržovalo.

Cokoliv budete chtít vyjádřit, vzkázat nové generaci (dětí) řekněte, zkušenost se vždy počítá.

Nové generaci bych rád vzkázal, ať nejsou tak připnutý doma na těch všech možných počítačích, mobilech a tak dále. Ať jdou prostě ven a makaj a makaj. Ať si splní ty svoje sny, protože vždycky se mi vyplatilo tvrdě makat a ono, dříve nebo později, se ty výsledky ukážou.

Když děláte něco navíc, tak pak je to vidět, jak v tom zápase, tak taky i na těch lidech, že si toho všimnou. Pro mě bylo vždycky nejvíc, když mi někdo řekl, že jsem něco odvedl dobře a já věděl, co všechno jsem pro to udělal, jenom takhle ta pochvala fakt stačila a to bylo možná asi nejvíc.

Nějaká opačná zkušenost z fotbalu?

Určitě bych zmínil zkušenost, teďkom v tom půl roce nepříjemnou tedy. Právě v těch Zbuzanech, kde jsem spolupracoval s jedním agentem, který mi úplně, když to tak řeknu, nevyhověl.

Bavili jsme se o možné herní vytíženosti ve 3. lize, ale to se úplně nepovedlo, nebo nesplnilo to, co jsme si řekli. Takže určitě i ti agenti jsou občas zlo, když to tak řeknu. Protože jsme si něco řekli a stejně to neplatilo. Takže to bych určitě zmínil.