Vzbudily mě ruské bomby a letadla. Bál jsem se, že se z Ukrajiny nedostanu, popisuje fotbalista Dynama Kyjev

Momentální válka na Ukrajině už si vyžádala mnoho životů. Takřka přes půl milionu lidí už ze země uprchlo, mezi nimi i zahraniční fotbalisté. Mezi ně patří i Uruguayec Carlos de Pena, jenž hraje za Dynamo Kyjev. Ten, teď už z bezpečí, popsal teror a strach o holý život.

Fotbalistům v ukrajinských týmech se ze dne na den změnil život. Zatímco ještě před pár dny si užívali luxusu, milionových kontraktů a slávy, najednou se museli bát o to, zda vůbec přežijí Zvlášť v hlavním městě Kyjevě, který začala ostřelovat ruská armáda.

Noční můru popsal Uruguayec Carlos de Pena, který už 4 roky nastupuje za Dynamo Kyjev. ve čtvrtek 24. února, když válka vypukla, poslal svým fanouškům mrazivý vzkaz z Kyjeva.

„Situace je vážná, jsem tady v Kyjevě. Moje rodina je díky bohu v Uruguayi. Jen vás žádám, modlete se a všechno dopadne dobře,“ napsal na Twitteru de Pena, který si prožil několik dní hrůzy.

Noční můra

Po několika dnech se mu podařilo z Kyjeva uniknout, momentálně se se svými spoluhráči nachází v Moldavsku. Fanouškům tak popsal, jak jeho setrvání v epicentru války probíhalo. „Noční můra, která pro mě končí, ale pro mnoho dalších pokračuje,“ začal de Pena.

„24. února ve 4:55 ráno mě vzbudil ruch letadel a bomb, které explodovaly v Kyjevě. Skončil mír a začla noční můra. Na ulici jsem viděl bezmocnost lidí, fronty v obchodech na zásoby a jak lidé utíkaly k hranicím. Společně s Vitinhem a dalšími brazilskými hráči jsme se šli schovat na hotel. Kolapsující cesty, nedostatek jídla a paliva způsobilo, že jsme strávili noc v podzemí hotelu se silnou strukturou, která by nás ochránila před případným bombardováním.

Obavy byly obrovské a cesty ven se nenacházely. Bylo velice riskantní opustit Kyjev, byly jsme skupina 40 lidí a byli jsme spolu ve všem. V pátek začala ruská vojska invazi do několika míst poblíž Kyjeva. Exploze byly velice blízko, civilisté začínali umírat a strach rostl. Přišla noc a Rusové už byli za branami Kyjeva a hrozili, že ho převezmou. Strašně těžká noc.

V sobotu jsme stále nenacházeli řešení, jak se dostat pryč. Poté jsem ale mluvil s novinářem z BBC, který má zkušenosti ze tří válek. Rozhodli jsme se nastoupit do vlaku směrem k Rumunsku, i přes riziko, že nebude ve vlaku místo nebo se stane jiný problém. Sedli jsme do vlaku a po 17 hodinách jsme dorazili do města na hranicích, kde jsme přestoupili na autobus do Moldávie.

Chci moc poděkovat všem, kteří nás podporovali, moc to pro nás znamenalo. Měl jsem obrovský strach, často jsem se schovával a šel jsem brečet. Nechtěl jsem, aby mě ostatní viděli, chtěl jsem, aby mě viděli silného. Myslím na všechny mé ukrajinské spoluhráče a celý ukrajinský lid, kteří trpí touto nesmyslnou hrůzou. Solidarita Ukrajinců je obdivuhodná. Doufám v mír, a znovu děkuji bohu, protože jsem si v hloubi duše myslel, že se tam odsud nedostanu. Sláva Ukrajině!“

Zdroj: Carlos de Pena