Vitali Trubila: Konec Ličky v Brestu? Takové je Bělorusko. Nečekal jsem, že budeme jediní v Evropě, kde se bude hrát

Vitali Trubila nastupuje v rodném Bělorusku za FK Slutsk, se kterým vede ligu a užívá si jako jeden z mála fotbalu v době pandemie koronaviru. Běloruský fotbalista se vryl do paměti českým fanouškům během svého působení v několika českých klubech. Bývalý hráč Mostu zavzpomínal pro Ruik na své začátky v České republice nebo nám prozradil, jak momentálně probíhá fotbal v Bělorusku.

Českým fanouškům jste se poprvé představil v dresu Siadu Most. Jak vzpomínáte na své začátky a působení v Mostě?

Občas mi přijde, že tohle všechno se stalo před pár dny. Pamatuji si, jak jsem přiletěl na letiště do Prahy a tam se potkal s prezidentem Mostu Petrem Kabíčkem. Když jsem poprvé zavítal do kabiny, tak jsem klukům nerozuměl ani slovo. Moje první myšlenky byly takové, že jsem si říkal, co tady vůbec dělám. Ve dvaceti letech jsem opustil svou rodnou zemi, rodinu, přátelé a odešel jsem do nové země, kde lidé mluví jiným jazykem. Ale já jsem věděl a pochopil, že takovou výzvu přesně potřebuji.

Parta v Mostě byla velmi dobrá a všichni se mi snažili pomáhat. Nějak za půl roku jsem začal rozumět a mluvit česky, což mi dost pomohlo. Vedení klubu se i snažilo podporovat zahraniční hráče jak po fotbalové, tak i osobní stránce. Na ty tři roky strávené v Mostě vzpomínám velmi rád.

Co říkáte tomu, jak dopadl fotbal v Mostě?

Bohužel ve fotbale hodně záleží na financích a Most není zrovna velké město, takže se asi i těžko hledá dobrý investor, který by do klubu vstoupil. Za mého působení v Mostě jsme měli štěstí, že tam někdo takový působil a velmi pomáhal klubu. Samozřejmě je to obrovská škoda, kde se Most momentálně nachází, ale čas nějak běží a třeba se tam první liga jednoho dne vrátí. Já bych to klubu moc přál.

Svými výkony jste si vysloužil přestup do pražské Slavie, kde to v tu dobu nefungovalo asi podle představ. Jak vzpomínáte na Slavii?

I když to bylo velmi těžké období pro Slavii, tak vzpomínám na to období jen v dobrém. Dobře víte, jak to bylo v té době s financemi ve Slavii. Klub málem zkrachoval a mělo to obrovský vliv na výsledky nebo myšlenky hráčů. Ale i přesto všechno to pro mě byla obrovská čest, nastupovat za klub jako je Slavie, protože hraje na krásném stadionu a má úžasné fanoušky. Slavia mi otevřela i dveře do reprezentace Běloruska, kde jsem odehrál šestnáct zápasů. Oblékat červenobílý dres byla čest.

Sledoval jste Slavii za poslední rok v evropských pohárech? A jaký dojem na Vás udělala?

Jo, od té doby, co jsem Slavii opustil, tak ji pořád sleduji. Občas jsem sledoval zápasy na internetu a jsem moc rád, že klub je tam, kde má být. Viděl jsem zápasy v Evropské lize i Lize mistrů. Zápasy proti Barceloně, Interu nebo Dortmundu na mně zanechaly obrovský dojem. Hráči mají nasazení, bojují a moc se snaží. Ale hlavně se mi tým líbí po taktické stránce. Podle mě mají opravdu dobrého trenéra.

V Praze jste kromě Slavie ještě působil v sousedních Bohemians. Jaký dojem udělali na Vás fanoušci obou klubů?

Bohemka, to je pro mě taková rodina, kde je skvělá parta. Škoda, že jsme v tu dobu nehráli v Ďolíčku a nemohl jsem zažít tu magickou atmosféru. Jak fanoušci Bohemians, tak i Slavie jsou naprosto úžasní. Je nádhera pro ně hrát a cítit jejich podporu. Nemůžeš si dovolit vypustit souboj, protože chceš svoje fanoušky dělat šťastnými.

V roce 2012 jste se rozhodl vrátit do Běloruska, když jste přestoupil do Dinama Minsk. Neberete zpětně svůj návrat jako uspěchaný?

Dinamo bylo vůbec mým prvním profesionálním klubem a když se mi klub ozval, tak jsem se rozhodl vrátit. Pro mě to mělo smysl, protože klub vždycky hrál evropské poháry a to mně lákalo. Když se podívám zpětně, tak to možná bylo uspěchané, protože se mi líbilo v Česku, ale teď rozhodně nechci litovat. Život je prostě takový a musíš ho brát takový, jaký je.

Stále působíte v Bělorusku, kde nastupujete za FK Slutsk. Chci se zeptat, jak vnímáte, že po celé Evropě se nehraje, ale v Bělorusku normálně pokračujete?

Zcela upřímně jsem vůbec nečekal, že budeme jedinou soutěží v Evropě, kde se bude normálně dál hrát. Ale prostě kolo za kolem hrajeme a já jsem za to opravdu rád, protože nás sleduje skoro celý svět a my si to užíváme. Dobře víme, že koronavirus je nebezpečný, ale na stadiony teď chodí méně lidí, sedí dále od sebe a někteří nosí i roušky. Takže si myslím, že fotbal v Bělorusku není zas tak velké riziko. A co mám informace, tak i lidé v Bělorusku jsou rádi, že hrajeme, kdo se nedostane na stadion, tak kouká doma na TV a fandí.

FK Slutsk se povedl vstup do soutěže a zatím vedete ligu. Mohl byste nám nějak představit klub?

Slutsk je město 100 km od Minsku a má nějakých 60 tisíc obyvatel, takže se nejedná o velké město. Klub vlastně existuje teprve 21 let a do první ligy se dostal v roce 2013. Klub se během svého působení v lize vždy pohyboval nějak ve středu tabulky, ale letos nám vyšel vstup do soutěže a po šesti kolech vedeme ligu. Já věřím, že tato sezóna bude pro klub úspěšná. Klub má i spoustu fanoušků ve světě. Na Facebooku byla založena skupina  FK Slutsk Worldwide, která vznikla v Austrálii a už je v ní asi šest tisíc lidí. Fanoušci nás podporují dokonce i finančně.

V loňské sezóně udělal obrovský úspěch trenér Marcel Lička, který trénoval Brest. Jaká byla reakce na jeho odvolání?

Já si myslím, že pan Lička udělal v Brestu skvělou práci, protože získal s klubem titul a to mluví za vše. Hráči ho měli rádi a chápu, že jeho odvolání bylo překvapením, ale já nevidím důvod, protože teď Vám něco prozradím. BATE skončilo druhé a odvolalo trenéra. Soligorsk skončil třetí a odvolal trenéra. Tohle je prostě Bělorusko.

Kariéru v nedávné době ukončil Alexander Hleb, asi jeden z nejlepších fotbalistů Běloruska. Co znamená Hleb pro Bělorusko?

Alexander je náš hrdina a podle mě náš vůbec nejlepší fotbalista. Nastupoval za Arsenal nebo Barcelonu a hrál se skvělými hráči, jako jsou Henry, Messi, Xavi, Iniesta a spousta dalších. Na hřišti dokázal neuvěřitelné věci, byl to velmi inteligentní a technicky vybavený hráč. Svou kariéru ukončil ve 38 letech, což je dost dlouhá kariéra. Je obrovská škoda, že už ho neuvidíme na hřišti, ale všechno má jednou svůj konec. Možná v budoucnu uvidíme výborného trenéra Hleba, kdo ví?