Viktoria Plzeň vs. Slavia Praha. První velké zápasy v boji o titul

V neděli nás čeká jeden z vrcholů naší nejvyšší fotbalové soutěže. Lídr ligové tabulky FC Viktoria Plzeň přivítá českého hegemona posledních let SK Slavii Praha. Oba kluby se již střetávaly ve 30. letech minulého století. Jak proběhl jejich premiérový zápas a také první velký boj o přední příčky?

Historicky první ligové střetnutí

Psal se rok 1931 a fotbalový klub SK Viktoria Plzeň poprvé postoupil do nejvyšší celostátní soutěže. Plzeňští v úvodu jejich premiérové sezóny měli těžký los, když narazili nejprve na Spartu (0:3) a poté na Bohemians (3:3). Přesto dle redaktorů Lidových novin předváděli na začátku ročníku kvalitní výkony.

Ve 3. kole ligy jí však čekal tehdejší obhájce titulu SK Slavia Praha. Zápas se uskutečnil v neděli 4. října 1931 na slávistickém stadionu na pražské Letné.

Skóre otevřel již ve 13. minutě domácí Antonín Puč z pokutového kopu, poté co zahrál hostující Ladislav Přibáň rukou při rychlém protiútoku Puče s Bohumilem Joskou. Poté následoval úsek hry, kdy útočila zejména Viktoria. Jenže se dokázala dostat jen po velké vápno. Nedařilo se jí prosadit proti kompaktní slavistické obraně, kterou v zápase vedl Adolf Fiala.

Tak přišel pro hosty trest. Na straně Slavie hrál velmi agilně František Svoboda, který nezištně rozděloval balony. Po jedné z těchto slavistických akcí skóroval ve 26. minutě Joska.

Po přestávce přišla další branka Josky, který ho vstřelil po centru jinak v ten den slabě hrajícího Antonína Dufka. Poté to v 62. minutě na hřišti zajiskřilo, když hostující Jaroslav Vlček napadl Puče, který si to nenechal líbit a bez meškání oplácel. Oba byli vyloučeni.

Následně se přece jen hosté dočkali, když jinak bezchybně hrající Ladislav Ženíšek v 67. minutě chyboval. To stačilo plzeňskému Josefu Thautovi ke vstřelení krásného gólu pod břevno Pláničkovy svatyně.

Po zbytek zápasu však byli aktivnější Slavisté, což zužitkovali nejhezčí brankou utkání Františka Junka, který skóroval po Svobodově centru z trestného kopu.

Zápas ukázal větší kvalitu a zkušenost na straně mužstva pražské Slavie. Plzenští tak zaplatili nováčkovskou daň, když nestačili na obhájce titulu. Utkání, které odpískal (dle Lidových novin) s chybami sudí Písárovič, nepřihlíželo mnoho diváků. Konečný stav zápasu byl tedy 4:1 pro domácí Slavii.

Celý zápas však skvěle odchytal hostující brankář František Jabornický, který plzeňské několikrát podržel. Plzeň tak díky němu inkasovala „jen“ čtyři branky.

Plzenští ve své premiérové sezóně skončili nakonec na důstojném čtvrtém místě. Slavia Praha skončila druhá za svým největším rivalem Spartou Praha.

Zápas o špici ligové tabulky

Největší zápas plzeňské Viktorie s pražskou Slávií tohoto období se odehrál hned v následujícím fotbalovém ročníku 1932/33. Proběhl v druhé polovině sezóny v neděli 30. dubna 1933 na plzeňském hřišti v Luční ulici.

Slavia před tímto zápasem okupovala s devatenácti body první místo o skóre právě před Viktorií Plzeň, která uhrála do té doby stejný bodový zisk.

Zápas, kterému přihlíželo v plzeňském svatostánku na 12 tisíc fanoušku (k tomu na vyvýšených místech okolo stadionu údajně další 3 tisíce), provázela vzhledem k jeho důležitosti nervózní atmosféra. To se projevilo ještě před jeho zahájením, když se vyjednávalo, se kterým míčem se vůbec bude hrát.

Slavia nastoupila v té době v nejsilnější sestavě: Plánička, Ženíšek, Fiala, Vodička, Čambal, Šimperský, Junek, Svoboda, Sobotka, Kopecký, Puč.

Plzni chyběl obránce Ladislav Přibáň, kterého však obstojně zastoupil František Šimek: Jabornický, Protiva, Šimek, Bešťák, Mizera, Názler, Rajniš, Čulík, Bína, Hess, Fábera.

Hra byla v úvodu utkání vyrovnaná a z obou stran velice tvrdá. Již v 10. minutě musel být ošetřován Antonín Puč, jehož zranil v souboji Jindřich Protiva.

Favorit z Prahy začal kontrolovat postupně hru, když jeho obrana úspěšně odvracela útoky domácích a začala se dostávat do nebezpečných šancí zejména prostřednictvím Antonína Puče a Františka Svobody.

Také Viktoria si však díky Ladislavu Čulíkovi dostala do tutovky. První poločas byl však především ve znamení skvělých výkonů gólmanů Františka Pláničky a Františka Jabornického.

Po změně stran však Slavia na Plzeň vlétla a získala si převahu, kterou však narušovaly nebezpečné úprky plzeňského Čulíka. V 66. minutě se dokonce po jednom z rychlých protiútoků marně domáhali domácí pokutového kopu po zákroku na útočníka Karla Hesse.

První branku zápasu, která padla o dvě minuty později, popsal redaktor Lidových novin: „Konečně v 23. minutě po Svobodově akci dostal míč Sobotka a střelil. Jabornický vyrazil a z nastavšího shluku Svoboda dobyl Slavii vedení.“

Stav 0:1 však nevydržel příliš dlouho. Již o pět minut později po Ženíškově ruce vyrovnal z penalty Antonín Názler.

Do konce utkání již branka nepadla. Soupeři se tak rozešli smírně 1:1. V plzeňském dresu se zaskvěl především brankář Jabornický a obránce Protiva. Hra Plzně byla úspěšná zejména po křídlech a z rychlých protiútoků.

V slavistické sestavě v tomto utkání vyznamenala zejména obrana spolu s brankařem Pláničkou. V útočné fázi zahráli dobré utkání zejména Svoboda, Puč a také Štefan Čambal.

Slavia Praha nakonec v sezoně 1932/33 získala svůj šestý titul, když skončila 2 body před Spartou a 4 body před Viktorií Plzeň.

Nechme se překvapit, jak dopadne současný šlágr ligy mezi těmito soupeři o mistrovský titul. Snad přinese neméně zajímavý zápas.

Zdroj: Lidové noviny, CSFOTBAL, Wikipedia, SK Slavia Praha, FC Viktoria Plzeň