Veronika Smolková ve velké zpovědi před druhou šancí v Oktagonu: Nejsme jen zabijáci, máme city. Ženy to v MMA nemají lehké, chci informovat a pomáhat

Veronika Smolková před sebou má v pouhých 21 letech druhý zápas v Oktagonu. Do klece největší československé organizace se postaví téměř přesně po roce. První bitvu prohrála, nyní je odhodlaná vše odčinit. V rozhovoru pro Ruik promluvila nejen o své bitvě, ale také o tom, v čem to mají ženy v bojových sportech těžší než muži, o šikaně, emocích, plánech, jak využít svou rostoucí popularitu, či kontroverzním Shem Rockovi.

Patří mezi největší naděje slovenského MMA. Hned prvním zápasem v Oktagonu si Veronika Smolková získala mnoho fanoušků. Sice prohrála, předvedla ale dobrý výkon, bavila fanoušky a porážku utrpěla kvůli jediné chybě. Nyní ji čeká druhá bitva v největší domácí organizaci, opět před domácím publikem.

Emoce neskrývá, energii by mohla rozdávat. Nejinak tomu bylo v rozhovoru, který začal možná trochu nečekaným tématem. Ženy to mají ve sportu obecně složitější a těžší, v bojových sportech to však platí dvojnásobně.

Cykly, hormony, menstruace. To vše pořádně komplikuje jednu z nejsložitějších věcí na MMA – shazování. A právě s tím se nyní musí nadějná ranařka porvat ještě před tím, než vleze do klece.

Menstruace je těžší než zápas, hlavně při shazování, říká Smolková

„Menstruace mi vychází na 17. července, takže na konečnou fázi dělání váhy, nejhorší možný termín, kdy nechci, aby se mi tělo zavodnilo. Přes menstruaci se ale tělo vždy zavodní, váha stoupne a těžce se shazuje,“ promluvila Smolková odvážně o tématu, které se příliš veřejně neřeší.

Vzhledem k tomu, jak jí to celé vychází, se snažila zjistit, jestli s tím jde něco dělat. A na co přišla? „Že jsem v háji. Nemáme to jak vyřešit. Musíme jen doufat, že to nepřijde třeba kvůli tomu, že hodně shazuju. Co se týká léků na oddálení menstruace, tak mi některé bojovnice psaly, že je to zavodnilo ještě víc a ještě hůř se shazovalo. Takže mi radši doporučily nic nebrat a radši pít hodně citronu. Ten to prý oddaluje, tak budu věřit, že to tak bude,“ nechala se slyšet.

„Menstruace je pro nás náročnější než sám zápas, hlavně při shazování. Je to těžké i bez něj, natož s ním,“ má jasno slovenská naděje.

Právě váha byla rovněž jedním z témat rozhovoru. Některé bojovnice shazují mnoho kilogramů, aby měly v zápase váhovou a silovou převahu. To není něco, co by se Veronice zamlouvalo. Musí se ale přizpůsobit a shazovat do nižší váhové kategorie.

Jak vyřešit problémy s vážením?

„Správná odpověď by byla mít vážení v den zápasu. To by se mi nemohlo stát, že soupeřka bude v zápase vážit o 10 kg víc než já. To je jediný důvod, proč teď chodím o váhu níž. V Americe soupeřky běžně vážily o 10 kg víc. Samy mi říkaly, že když nastupovaly, vážily 75 kg, zatímco já 64. Bylo to hodně znát. Že byly vysoké, to byla jedna věc, ale byly hrozně silné. Jedenáct kilo je fakt hodně. Kdyby se vážilo v den zápasu, tak by to hodně vyřešilo.“

Organizací, která by ráda s brutálním shazováním v MMA ráda trochu zametla, je slovenská PML, která od nového roku nově spolupracuje s Oktagonem a pořádá tak i MMA zápasy. V thajském boxu se totiž tolik neshazuje a vedení by rádo, aby tomu tak bylo také v MMA. Proto MMA bojovníci a bojovnice museli na váhu i v den zápasu, aby se vědělo, kolik přibrali.

Právě v PML si po debutu v Oktagonu střihla zápas v MMA i Veronika Smolková. „Když jsem tam zápasila, tak to bylo udělané tak, že nás v den zápasu vážili, aby věděli, kolik jsme přibrali. Neměli jsme tam ještě nějaký limit, který bychom měli plnit. Chtěli vědět, jestli jde to pravidlo uplatnit i v MMA. Všichni ale procentuálně přibrali víc, než by měli. Musí se na to jít pomalu. Já bych za to byla opravdu ráda, jinak bych do váhy do 57 kg neshazovala,“ popisuje plány organizace.

Svůj dosah chce 21letá bojovnice využít k osvětě

Jednou z hlavních tváří PML je Monika Chochlíková, postojářská hvězda, která za sebou má rovněž několik bitev v Oktagonu. „U ní jsem kolikrát viděla nebo četla, jak někteří zápasníci umřeli při váze. Tak moc shazovali, že to tělo nezvládlo. Někdy ani nemuseli tolik hubnout. Pro tělo je to obrovský šok. Já zápasení miluju, ale umřít na váze? To určitě ne. Přijde mi to nezodpovědné. Bylo by nejlepší vážit v den zápasu, ale někomu vyhovuje shazovat 15 kg. Jako proč? Je to téma, které se podle mě nikdy nevyřeší, ale kéž by se vyřešilo,“ říká vycházející hvězda slovenské scény.

Díky Oktagonu je čím dál populárnější. A hodlá toho využít po vzoru výše zmíněné Chochlíkové: „Věřím, že vyhraju a udělám skvělý výkon. Volný čas po zápase, zhruba dva týdny regenerace, bych chtěla využít na informování. Ať už kolem vážení, menstruace… Aby lidi věděli, jak to funguje.“

„Ani chlapi nevědí, jak to s ženskou na tréninku funguje. Ti, co se mnou trénují, tak už tedy ví. Ale moje nálady, když jsem před menstruací, mám menstruaci nebo po ní… Už nevědí, kdy se mě mají bát (smích). My, ženy, jsme v tomto sportu šílené. Je důležité o tom mluvit, aby to druzí viděli. Jsme silné osoby, ale někdy jsme extrémně citlivé skrz hormony. Chtěla bych něco takového dávat na sociální sítě. Ale i něco o tom, aby se lidi naučili mít se rádi, jak se vypořádat s šikanou a podobně,“ vysvětluje své plány.

„Sama jsem si říkala, že mi nějaké věci hodně pomohly. I to zlé ze mě udělalo silnější osobu. Takže jsem si říkala, že by nebylo od věci někomu pomoci,“ dodala.

Kvůli šikaně si chtěla sáhnout na život

Jak se vypořádat s šikanou? S tím má Veronika Smolková své zkušenosti. Veřejně o tom ale zatím příliš nemluvila: „Ne, že bych nechtěla, nebo by mi to vadilo. Jak jde čas, tak si myslím, že je dobré o tom mluvit, když vidím, kolik mladých lidí trpí, všude jsou duševní poruchy, lidé si nevěří, ani mladí, strašně špatně se vnímají.“

Slovenská bojovnice si své zažila ve školním období. „Vše bylo v pořádku, ale pak najednou člověk trochu přibere a musí poslouchat, že je škaredý, tlustý a nic nedokáže. Když to dítě poslouchá ve škole nonstop… Plakala jsem, ani jsem do té školy nechtěla chodit. V prvním ročníku na střední škole šikanovaly i vychovatelky. Mamka to s nimi řešila. Dokonce jsem si chtěla vzít život, ale to jsem byla mladá a ještě jsem nedělala MMA,“ promluvila o dalším nelehkém tématu.

„Nebylo to tak, že by mě někdo bil. Byla to slovní šikana. Myslím si, že ta je pro mě ještě horší. Slova mě umí zranit mnohem víc než to, že by mi někdo fyzicky ublížil. I když si to ani neumím představit, ale teď bych to dokázala vrátit (smích). Myslím, že vše, co se mi stalo, mě posilnilo,“ pokračovala Smolková.

„To, že mi druzí dělali, co dělali… Uvěřila jsem tomu, že nejsem dost dobrá, že vypadám špatně, nic nedokážu a jsem tlustá. Bylo to tím, že jsem se neměla dost ráda. Když se člověk naučí mít rád sám sebe, tak šikanovaný nebude, protože těm lidem neuvěří. V tomhle mi MMA pomohlo. Bude to pět let od doby, kdy jsem začala s bojovými sporty, a cítím, že mi změnily život,“ uzavřela téma.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílel uživatel @veronika.smolkova.02

Nejsme jen zabijáci, s první prohrou jsem se vypořádávala měsíce, přiznává Smolková

Sweetheart, jak se šikovná Slovenka přezdívá, je emotivní. Někteří fanoušci jí to mají za zlé, vyčítají jí to. Ona má naštěstí jiný pohled na věc: „Sto lidí, sto názorů. Někdo píše, že bych emoce neměla dávat najevo, ale myslím si, že ten člověk, co to tvrdí, sám strašně trpí. Dostat ty emoce ze sebe je osvobozující. Kdybych neplakala, když jsem smutná, tak bych se zbláznila. V tomhle sportu jsou emoce super. Nejsme jen zabijáci. Z 80 % se cítím jako citlivá žena, jen z 20 % jako zabiják. Nejsem žádný chlap, jak se občas o bojovnicích říká.“

Slzy neskrývala ani poté, co prohrála vyhraný zápas při premiéře v Oktagonu s Megan Morris. Třebaže měla v kleci i v zákulisí slzy v očích, odhodlaně prohlásila, že příště se bude radovat. Jak ale sama nyní přiznala, s porážkou se vypořádávala dlouho.

„I dva nebo tři měsíce po prohře byly takové, že když mi na tréninku někdo nasadil armbar, tak jsem se rozplakala, protože právě na ten jsem prohrála. Ale teď už ne, je to minulost. Psychicky jsem dospěla. Zápas jsem prohrála vlastní chybou. S trenéry jsme se shodli, že jsem prohrála kvůli své hlavě a nezkušenosti,“ tvrdí energická ranařka.

Teprve začínám!

„Zkušený zápasník by věděl, že když má dvě kola nabodovaná, tak ve třetím nemusí víceméně nic dělat. Já byla dravá, nepřemýšlela jsem a šla jsem do toho zbrkle. Ponaučila jsem se z toho. Hodně mi to dalo, hodně jsem se od té doby zlepšila. Měla jsem už před tím velkou chuť, ale teď ji mám ještě větší. A když mi po prohře někdo napíše, že jsem skončila? Mám 21 let, jen se zasměju a jdu dál. Teprve začínám a věřím, že před sebou mám 15 až 20 let,“ dodává.

Kvůli práci s hlavou si dnes někteří bojovníci i bojovnice vyhledávají mentálního kouče. Toho má i Veronika, sama ale říká, že jej příliš nenavštěvuje, přibližně jednou za půl roku. Jako mentální kouče bere své trenéry, s nimiž má velmi dobrý vztah.

„Když přijdu do gymu, poznají, jestli jsem šťastná nebo smutná. Sami od sebe se zeptají a já vím, že jim můžu vše říct. Navíc mám úžasnou rodinu. Mámě zavolám, vyplakám se a vše je v pořádku (smích). Rodina mě učila se nestydět za to, jak se cítím. Pak je mi hned líp. Jak jsem pozitivní, tak vím, že hodně věcí pozitivních není, ale snažím se je pozitivní udělat. Co jiného člověku zbývá? Mám okolo sebe dobré lidi, sleduju motivační filmy a citáty. To je důležité, to vše mi pomáhá,“ vyjádřila se Smolková.

Oktagon jako splněný sen i cesta k příležitostem

První zápas v Oktagonu sice Veronika Smolková, jak bylo zmíněno, prohrála, přesto si už jen účastí na turnaji splnila sen: „Viděla jsem Ondru (Novotného – pozn. red.) a další lidi. I když jsem prohrála, lidi mi fandili, fotili se se mnou. Na jednu stranu jsem měla pocit, že jsem vyhrála, navzdory porážce.“

Navíc 21letá naděje domácí scény našla na své premiéře několik pozitiv. „Naštěstí to byl zápas ve váze do 60 kg, osud to tak chtěl. Chci titul o váhu níž, tam jsem ještě neprohrála,“ odstartovala se smíchem v hlase odpověď na otázku, co se po debutu v největší československé organizaci změnilo.

„Přišlo mi od té doby víc nabídek na spolupráci od sponzorů. Píše mi hodně žen, že je motivuju trénovat a něco dělat, což mě těší nejvíc. Ale myslím, že nejvíc mi pomůže vyhrát a pak to vypukne. Toho se držím. Věřím, že to vše teprve přijde. I tak je pro mě splněný sen, že o mně ví Ondra a Palo (Neruda – pozn. red.). Jen ať ještě počkají, až mi budou dávat opasek. Vše je přede mnou.“

Smolková po porážce nabrala zkušenosti v PML a DFN

Po porážce v Oktagonu si musela Veronika na druhou šanci chvíli počkat. Představila se tak na turnajích organizací PML a DFN. V první zmíněné si střihla zápas v MMA, který vyhrála, v druhé si připsala vítězství v thajském boxu.

Důvod byl prostý: „Abych mohla do Oktagonu znovu, musím se zlepšit. Kdybych tam šla dva nebo tři měsíce po prohře, tak bych na to psychicky nebyla dobře připravena. Někdy je lepší se takto pořádně připravit, zápasit jinde. I tak to bylo na skvělé úrovni. Mohla jsem si vyzkoušet váhu do 57 kg a teď mám o to větší chuť předvést v Oktagonu ještě lepší výkon.“

Smolková si pochvaluje i kvalitu svých soupeřek. Třebaže se leckdo domnívá, že měla slabší protivnice, tak všechny dělají bojové sporty déle než ona sama. Proto se to snaží dohnat tím, že je od rána do večera v gymu, trénuje s lepšími, díky čemuž se rychleji posouvá.

„Zase není potřeba, aby mi dávali vražedkyně z UFC, když začínám. K tomu se ještě dopracuju. PML se mi každopádně strašně líbilo. Co se týká Oktagonu, tak ten je hodně žádaný. Na každém turnaji chce někdo být, já navíc byla po prohře, takže o to těžší bylo se tam teď dostat, abych se objevila v Bratislavě,“ doplnila své vyjádření.

„Věřím, že teď budu mít víc příležitostí v Oktagonu bojovat. Vše záleží na tom, abych vyhrála. Když prohraju, nemůžou mi dát hned možnost tam zápasit. Musím si to zasloužit.“

Nedávno si prošla nepříjemnými zdravotními problémy

Právě v PML měla bojovat 21letá Slovenka i v květnu. Ze zápasu však musela odstoupit kvůli zdravotním problémům. „Už jsem se dala dohromady. Byla jsem na vyšetření mozku, srdce a všeho, abychom věděli, že je vše v pořádku,“ uklidňuje fanoušky.

Ale co ji trápilo? A zase ta menstruace: „Měla jsem s ní problémy, strašné bolesti, trvala dva až tři týdny a byla jsem z toho extrémně vyčerpaná. Chodila jsem na různá vyšetření. Zjistilo se jen to, že nemůžu tak často shazovat. Navíc jsem měla střevní chřipku, zvracela jsem, zkrátka vše, co člověk před zápasem nechce.“

V tu dobu již ale věděla o tom, že ji čeká další boj v Oktagonu. Smutku navzdory se tedy rozhodla dát se zdravotně do pořádku po všech stránkách, což se podařilo. „Teď mě nic nebolí a snad to tak zůstane,“ ujišťuje.

V sobotu 20. července se vycházející hvězda slovenského MMA utká s Jovanou Dukič. Sama toho o ní ale příliš nezjišťovala. „Vždy se ptám trenérů. Máme taktiku, já se jen ptám, čemu se vyvarovat a co mám dělat. Na soupeřku se nechci dívat, zbytečně se tím stresuju. Věřím trenérům. Co mi řeknou, na tom pracujeme. Oni vědí nejlépe o všem. Ale nechci tím říct, že je zlé pozorovat soupeře, dřív jsem to dělala. Jen si pak dávám do hlavy otázky a tlak, což nechci,“ nechala se slyšet.

Zápas pod širým nebem si určitě užiju, věří Smolková

O soupeřce Sweetheart ví, že je komplexní, takže se připravila na vše. A co předvede Veronika Smolková? „Doufám, že kvalitní postoj, rozumný, žádné přestřelky, dokud neucítím, že je to blízko ukončení. Určitě bych chtěla i wrestlit, možná i grappling, který jsem zlepšila. Co ucítím, že bude nejlepší volba, to udělám. Už se cítím dobře ve všem, takže to zbývá jen zúročit. Věřím, že to bude kvalitní a dobrý zápas. Nebude to na tři kola. Ale i kdyby, tak když zvednu ruku, tak to stačí.“

Vůbec poprvé si mimochodem vyzkouší, jaké to je bojovat pod širým nebem. „Těším se na to neskutečně. Jsem šťastná, že budu na kartě, kde jsou Keita, Paradeiser nebo Magard. Ještě víc mě to nakopne. Těším se i na tiskovku, i když třeba nerada mluvím před kamerami. Je to pro mě velká čest. Myslím, že to bude ještě lepší karta než v Edenu. Fakt se mi hodně líbí. Pod širým nebem si to určitě užiju,“ prohlásila nadšeně.

Slovensko se tak dočká své Štvanice. Tu si ovšem sama Smolková nikdy nezažila ani v roli divačky přímo na turnaji: „Vždy jsem si říkala, že na první Oktagon půjdu až tehdy, kdy tam budu mít zápas. Řekla jsem si, že nejdřív chci zažít ten pocit, kdy tam budu zápasit. Všechny zápasy jsem sledovala doma v telce a těšila jsem se, až to zažiju na vlastní kůži.“

Usadí se v Liverpoolu?

K tomu, aby se Smolková co nejvíce posunula, pomáhají i její výjezdy do zahraničí. Nejednou tak vyrazila do Liverpoolu, kde se potkala s hvězdami UFC Molly McCann či Paddym Pimblettem. Když tam vyrazila poprvé, byl to nápad jejího trenéra. A město The Beatles ji zaujalo, minimálně z tréninkového hlediska.

Právě s McCann si přišla na své: „Seznámily jsme se, zatrénovaly jsme si spolu. I její trenéři byli rádi, že jsem tam přišla. V kuse mě s ní dávali do dvojice. Měla jsem tam v plánu letět i teď, ale když jsem viděla, že je tam v sezoně vše čtyřikrát dražší… Normálně mě to vyšlo na 500 až 600 eur (cca 12,5 až 15 tisíc korun – pozn. red.), teď by jen letenka s ubytkem vyšla na 2000 eur (cca 55,5 tisíc korun – pozn. red.).“

O to větší motivaci má do dalšího zápasu. „Musím vyhrát bonus za výkon večera, abych na to měla a abych tam mohla letět na další přípravu v zimě. To tam je vše levnější. A ani se nedivím, je tam fakt strašná zima,“ říká odhodlaně.

Nebrání se ani jiným zkušenostem. Zvažovala Polsko, ale v Liverpoolu je opravdu spokojená. Má tam dobré sparingpartnery. Ostatně, v Anglii jsou i muži v lehkých váhových kategoriích, což znamená velké možnosti.

„Líbí se mi i to prostředí. Zapneme si hudbu, zpíváme, tancuje se. Člověk se tam cítí dobře. Trenéři nás přijali. K trvalému přesídlení ale s mou angličtinou jen tak nedojde (smích). Ale chtěla bych tam častěji, třeba každé dva měsíce,“ popsala zkušenosti z Velké Británie.

„Nejradši bych tam létala každý měsíc, připravovala bych se všude možně. Na to jsou ale potřeba finance a sponzoři. Věřím, že v tomhle mi Oktagon pomůže nejvíc. V tomhle je Oktagon super,“ dodala.

Proč ji Liverpool šokoval? Obhájí titul mistryně světa?

Mimochodem kvůli financím si Veronika Smolková založila sbírku na stránce DONIO. Chce obhájit titul na mistrovství světa GAMMA, kde si připsala první velký úspěch. Dříve se to proplácelo, nyní to je ale značně nákladné: „Vychází to na extrémní sumy okolo 2500 eur, což člověk nemá kde sebrat. Udělal to i můj trenér. Lidé si myslí, kolik vyděláváme, ale ta příprava je tak finančně náročná, že je to od přípravy do přípravy.“

„Mám v plánu jít na nějaké grapplerské soutěže do zahraničí, taky bych chtěla obhájit titul na to mistrovství světa a vychází to na velké peníze. Kdyby se mi podařilo vybrat alespoň polovinu, bylo by to velké plus,“ vysvětluje svůj záměr.

Ale zpět k Liverpoolu. I vedení Oktagonu mluvilo o tom, že gymy na Slovensku a v České republice jsou na lepší úrovni než ty anglické. A Sweetheart to potvrzuje: „Zůstali jsme z toho v šoku. My máme v gymu vše na top úrovni. V Liverpoolu jsme se ptali sami sebe, kam jsme to přišli, vzhledem k tomu, jaké tam jsou hvězdy.“

„Ale vše není jen o tom, jak to vypadá. Trénují tam neskutečně. Strašně se mi tam líbí ten diskomfort jako zima a tak. Jsou tam samí profíci. Je jich tam hodně. Je tam přes 20 až 30 lidí, kteří to umí. To je ten hlavní rozdíl mezi Liverpoolem a Slovenskem, což říkají i moji trenéři. Člověk se posouvá hlavně tehdy, když trénuje s profíky. To se mi líbí. Trénuju a vidím kolem sebe lidi z UFC a jiných velkých organizací, to vás nakopne k tomu ještě víc makat. U nás jsou tedy lepší podmínky, u nich je ale lepší, že mají více profíků,“ uzavřela srovnání.

Shem Rock je zlatý?

Leckoho mohlo napadnout, že v Liverpoolu přeci trénuje i Shem Rock, v České republice a mezi českými bojovníky neoblíbená postava. Hodně trashtalku, kontroverze, ale i silný životní příběh s velkými cíli, které u něj lidi kvůli jeho snaze se prodat přehlížejí.

Slovenská bojovnice s ním má ale ryze pozitivní zkušenosti. „Mám ho strašně ráda. Vždy, když tam přijdu, tak je úplně zlatý. Pokecá si s námi, když něco potřebujeme, tak i poradí. Dokonce jsem s ním trénovala. Jako osoba je úžasný. To, co dělá, je jen show. Na mě zlý není. A to, co dělá, dělá dobře. Kdybych to uměla a měla bych to v sobě, tak by mi to pomohlo na číslech a popularitě. Shem je zajímavý a mně se to líbí. Dělá to dobře,“ zastala se jej Veronika Smolková.

Ve Velké Británii jsou ale prý všichni takoví. „V gymu jsou zlatí, ale pak umí přepnout. Umí dělat dobře trashtalk. Líbí se mi to, ale nedokázala bych to. Nemám to v sobě, oni ano. U nich je to přirozené, ani se to neřeší. Prostě to tam dělají. A když to Shemovi funguje, tak proč ne. K nám se chová pěkně, jemu to splňuje účel, který to má plnit,“ uzavřela rozhovor sympatická bojovnice.

Zdroj: Ruik