Veronika Smolková: Chci titul Oktagonu, bojovat v Edenu a jít do Survivoru. Důležité je si věřit. Gelnarová toho může dokázat hodně

Má 22 let, celou kariéru má stále před sebou. Veronika Smolková už však nastupuje do svého čtvrtého zápasu pod hlavičkou Oktagonu, dříve bojovala i v USA. Pokud porazí v Třinci 22. února Aitanu Álvarez, mohla by následně bojovat o titul. Nejen o tom slovenská naděje promluvila v obsáhlém a exkluzivním rozhovoru pro Ruik.

• Smolková před sebou má náročný a těžký zápas
• V rozhovoru promluvila také o trénincích s Hanou Gelnarovou
• Pro titul chce jít krok za krokem, nebude se mu však bránit ani nyní

Veronika Smolková patří mezi největší naděje česko-slovenské MMA scény. Ve 22 letech toho má dost za sebou, ale co víc, vesměs celou kariéru má stále jen před sebou. A už brzy by mohla bojovat o titul Oktagonu. Jak říká v rozhovoru níže před galavečerem OKTAGON 67, nehodlá se za ním hnát. Když ale přijde šance, bránit se jí nebude.

Kromě toho však Smolková promluvila o zdravotních potížích před zápasem s Aitanou Álvarez, váze, trénincích s Hanou Gelnarovou, důležitosti sebevědomí, touze po účasti v reality show Survivor a celkově o své budoucnosti.

Rozhovor se uskutečnil ve čtvrtek 13. února, tedy týden před soubojem v Třinci.

Zdravotní problémy jako tradice

Jak jste na tom? Už jste zdravá?

Dejme tomu. Věřím, že to bude brzy lepší. Nebyla bych to já, kdyby se mi před zápasem něco nestalo, takže to beru tak, jak to je každý zápas (smích).

Takže taková tradice?

No, něco takového. I když až takové jsem to nečekala.

Co vás trápí? Horečka?

Měla jsem čtyřicítky horečky a střevní virózu, takže vše, co jsem dala do sebe, už ve mně není (smích). Navíc mám takové bříško, že vypadám jak ve čtvrtém měsíci těhotenství. Takže už se těším, až to všechno skončí. Není to nic příjemného. Ale radši tenhle týden než ten další před zápasem, takže to beru takhle pozitivně.

A co shazování?

Tak já to mám tak, že váhu dělám už asi nějaký ten měsíc. Upravuju si stravu a všechno. Každým týdnem snižuju kalorie. Další týden mám odvodňovací a ten finální týden před zápasem je samozřejmě nejdůležitější. V podstatě i teď jím jen nějakých 1500 kalorií, což je málo, když normálně sním i 3500 až 4000, když hodně trénuju. Je to velký rozdíl, ale za ten zápas to stojí. O to víc jsem pak hladová na ten zápas. Je to určitě dobře, člověk je pak víc agresivní.

Kolik zbývá kilogramů?

Myslím, že nějakých šest nebo sedm (do vážení zbýval týden – pozn. red.).

Tak to už snad půjde.

No, je to stále hodně. Doufám, že to bude méně. Ale teď, jak mám tu virózu, chci počkat, až přejde. Někdy v sobotu se odvážím a budu věřit, že to bude ještě míň. Kdyby váha ukázala, že zbývá 5 kilogramů, tak by to bylo na ten poslední týden nejlepší.

Vysekaná jsem už pěkně, formu mám super, ale na tom sportu není důležitý vzhled, ale váha. Ta musí sedět. Ale vím, že to zvládnu, jen doufám, že to nebude jako před posledním zápasem. To bylo hodně náročné, poslední dva dny mi zbývalo 8 kilogramů. Dostala jsem menstruaci a váha šla nahoru.

Veronika Smolková odmítá návrat do vyšší váhy

Dřív jste bojovala o váhu výš. Nebylo by to řešení?

Ano, jak jsem bojovala v Americe, tak jsem byla v bantamu (do 61,2 kg), ale taky jsem tam zjistila, že ty ženský shazují ze 75 kilogramů, byly strašně těžké a v zápase to šlo vidět. Byly oproti mně o dvě hlavy větší, byly fakt velké. Tehdy jsem si tedy řekla, že to tak nefunguje. I výškově jsem prostě muší váha. Jen jsem moc osvalená, takže se mi to robí hůř. Ale věřím, že se to jednoho dne naučím shazovat jako 1000% profík.

Cítím, že s každým vážením to je lepší. V podstatě už vím, co mě čeká. Věřím, že to bude dobré. Časem bych dokonce chtěla jít ještě do nižší váhy, ale nejdřív musím zvládat co nejlépe shazovat do muší váhy (do 56,7 kg).

Přitom dnes už docela dost bojovníků bojuje ve váze, které je blízko té jejich přirozené.

Já bych dokázala chodit bantam (do 61,2 kg), kdyby bylo vážení v den zápasu, aby to bylo fér. Já mám normálně 64 kilogramů, tak by byla kravina nastupovat proti soupeřkám, které tam váží v zápase 70 kilogramů, což já v žádném případě nemám.

Ta váha umí být v zápase strašně velké plus. Takže dokud se tohle nezmění…

Já jsem i na muší váhu nízká, nemám na to výšku. Když se podívám na holky z muší váhy v UFC nebo PFL, tak jsou v muší váze o dost vyšší bojovnice než já. Já mám výšku na slámovou váhu (do 52,2 kg).

Psychika jako klíčový faktor v cestě na vrchol

Ale ať se posuneme. Máte za sebou úspěšný rok 2024, třikrát jste vyhrála. Nejlepší rok v kariéře?

Víte co, já to hlavně beru tak, že když jsem končila v Americe, tak mi můj trenér říkal, že když přejdu do muší váhy, tak budu neporazitelná. A ve finále je to pravda. Toto je moje váha. Umím v té ní ukázat svou sílu, svou rychlost, všechny přednosti. Cítím se v té váze výborně. Změnila jsem psychiku, víc si věřím. To jsem ukázala minulý rok.

Začala jsem si věřit, stala jsem se 100% profesionálem. I ta strava dělá strašně moc. Teď jsem zodpovědná profesionálka.

Co jste pro tu psychiku udělala?

Mám pocit, že nejvíc udělala komunikace s jinými fightery. Hodně jsem se potkávala s Lucií Szabovou, chodily jsme si vzájemně na kempy. Tím, jak jsme se bavili, tak jsem od ní hodně věcí pochytila. Prý byla taky jako já, nevěřila si tolik…

Tím, jak s ní navíc trénuju a jak mi říká, že jsem dobrá a nemám se podceňovat, což mi říkají i trenéři a jiní zápasníci… To mi dost pomůže. Slyšet někoho jiného. Že se zlepšuju, že někdo cítí ten můj pokrok a cítím ho i já.

Mám pocit, že hodně dělá to dospívání. Jako mladý člověk jsem si nevěřila, vždy jsem měla problém se sebevědomím. Ale pomáhá mi i moje rodina a můj přítel. Zjišťuju, že mám nějakou sebehodnotu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílel uživatel @veronika.smolkova.02

To sebevědomí šlo hodně vidět v posledním zápase s Mileide Simplicio. Tu jste ukončila za minutu a šest sekund.

Ano, tam jsem to cítila extrémně. Už na váze jsem cítila, že neexistuje, že bych prohrála. Sama v sobě jsem to cítila. I lidi, kteří mě znají, včetně přítele, mi říkali, že to neexistuje. Viděli to sebevědomí. Ne nezdravé, že bych byla zlá. Prostě viděli, že si věřím. To dělá hodně.

Do zápasu jste přitom šla jako outsider. Leckdo ji vnímal jako zatím vaši největší výzvu.

Já ji nebrala jako největší výzvu. Tak jsem brala spíš soupeřky v Americe, které byly zkušenější a vyšší, silnější. Na tenhle zápas jsem se ale fakt těšila. Byla jsem hodně podceňovaná, strašně mě to nakoplo. Řekla jsem si, že musím dokázat, že nejsem tak špatná, jak si druzí mysleli. A to jsem dokázala.

Takže být outsider je pro vás o to větší motivace? Ty kurzy byly opravdu dost přestřelené…

Já to miluju. Ale aspoň rodinka a známí něco vyhráli, takže jsem jim udělala radost.

Titulové šanci se slovenská bojovnice bránit nebude

Co bude v roce 2025? Máte nějaká předsevzetí? Ať už životní či kariérní.

Po životní stránce chci určitě co nejvíc pracovat na sebevědomí, když vidím, jak je důležité si věřit. Celkově, když si jako lidé věříme, je vše o dost lehčí. Po sportovní stránce chci v každém zápase, který dostanu, předvést co nejlepší výkon a vyhrát. A samozřejmě probojovat se k titulu.

Nevím, jestli bych ten titul chtěla ještě tento rok. Přišlo by mi to strašně unáhlené. Chci jít krok po kroku. Ne zbytečně rychle. Abych se v Oktagonu vybudovala, aby mě fanoušci co nejlépe poznali a aby se mnou pak ten zápas o titul co nejvíc prožívali.

Chtěla bych samozřejmě i stihnout nějaké dovolené, aby si tělo oddechlo. Navíc bych chtěla co nejvíc zapracovat na Instagramu, abych mohla prezentovat témata jako ženy a shazování či menstruace, aby se i chlapi dozvěděli, jak to funguje, že to není tak lehké. Mně to přijde dost zajímavé.

Ale nejvíc chci makat na sobě jako na člověku a bojovnici. Abych budovala správné hodnoty.

Ondřej Novotný ve svém podcastu před týdnem říkal, že pokud vyhrajete zápas s Aitanou Álvarez nějak dominantně, tak nebude mít problém vám titulový zápas dát. Takže opravdu na to nechcete spěchat?

Pokud tohle řekl on, tak když vyhraju s přehledem, což mám v plánu, tak bych do toho možná šla i tenhle rok (smích).

Takže neodmítnete, když ta nabídka přijde?

Pokud mi on sám řekne, že si to zasloužím a že si tu šanci bojovat o titul zasloužím, tak bych to určitě neodmítla. Jen já jsem na sebe tak přísná, že si říkám, že vše chce čas. Když mi ale Oktagon i trenéři řeknou, že na to mám a že to chtějí, tak bych do toho určitě šla. Nebylo by o čem.

Pak bych určitě mohla jít i do reality show Survivor. Věřím, že když ten titul získám, tak by mě tam Ondra vzal (smích). Já mám vlastně v plánu tolik věcí, že nevím, kdy to všechno stihnu.

Survivor je tedy také na programu?

Určitě. Však z něj mám i nástupovku, takže mě tam budou muset vzít (smích).

Co říkáte na letošní účast v Survivoru?

Teď to tolik nebudu sledovat, proto říkám, že příště mě musí vzít a hned to budu zase sledovat.

Ohledně sponzorství mám štěstí, říká Smolková

Zpět k sociálním sítím. Jste na nich teď dost aktivní. Přijde mi, že máte nové partnery. Zmiňovala jste, že jste víc profík. Jste profík i tak, že už kromě bojování nemusíte řešit, jak si vydělat?

Co se týká toho Instagramu, že na něm pracuju, tak mě Oktagon vybral jako ambasadorku. Také mi tedy dávají rady, jak si ten Instagram zdokonalit. Mě to navíc hodně baví. Méně mě baví odepisovat, ale přidávat příběhy a pracovat na něčem takovém, to mě fakt baví.

Ohledně sponzorství musím říct, že mám štěstí. To nemá každý. Nepotřebuju nic. Můžu jen trénovat, od rána do večera můžu dělat, co miluju, hlavou myslet na zápasení a mám okolo sebe tak dobré sponzory, že v podstatě nemusím dělat nic jiného.

Dělám i soukromé tréninky, ale to dělám spíš pro radost, protože ráda pracuju s lidmi. Moji klienti jsou jako rodina, takže to beru tak, že trávím čas s rodinou a do toho je trénuju.

Jinak já tedy nejsem finančně nijak náročná. Ještě nemám děti, nepotřebuju tolik financí. Jsem spokojená s tím, co mám. Navíc mi nedávno přibyl nový sponzor, který mi zaplatí, když budu chtít na jakýkoliv kemp. To je neskutečně velké plus, přesně to jsem potřebovala. Ještě doufám, že mi někdo dá auto a pak už nepotřebuju nic (smích).

Když zmiňujete sponzora, který zaplatí kempy… Asi před rokem jste říkala, že si umíte představit jezdit častěji do Liverpoolu. Je teď zase nějak v plánu?

Určitě ano. I po tomto zápase, kdy si dám týden nebo dva pauzu, bych chtěla na nějaký kemp. Ať už tam, nebo někam jinam. Kempy jsou super, sbírání zkušeností ze sparingů s druhými je paráda.

I teď jsem měla pomáhat Molly McCann, která se připravuje na zápas v UFC. Jenže ona chtěla, abych tam jela minulý týden. To už jsem říkala, že takto před zápasem nemůžu. V budoucnu tam ale pojedu určitě, trénovat s ní je paráda.

Trénovat s někým, kdo je tak vysoko, je super na psychiku. Nemám z toho stres, ale je to velká motivace. Určitě mám v plánu tam jet.

Jste s Molly McCann nějak více v kontaktu?

Ano, jednou za čas si napíšeme a jsem za to opravdu ráda. Jsme na tom váhově podobně, i když ona bojuje o váhu níž.

Takže ve 22 letech to máte rozjeté více než dobře.

Proto říkám, že nemám kam spěchat. Jsem stále mladá, mám dobrý věk. I když mi někdo po prvním zápase v Oktagonu, který jsem prohrála, říkal, že jsem skončila… Jak jsem mohla skončit, když teprve začínám? Ale to říkají lidé, kteří tomu nerozumí.

Bude Smolková bojovat do 48 let?

A co když někdo začíná ve 48 letech jako Danielle Misteli, která porazila Saru Smajič? Co jste říkala na její výkon?

Prvně jsem měla jít se Smajič bojovat já, nabízeli mi ji, ale bylo to rychle před zápasem. Už jsem v tom bantamu o váhu výš zápasit nechtěla. Sice bych nemusela tolik shazovat, ale prvořadý pro mě byl zápas s Álvarez.

Ten zápas se mi ale nějak nelíbil. Dopadl, jak dopadl. Na ten věk je to určitě obdivuhodné. Já, když se dožiju 48 let a budu zvládat chodit, tak budu šťastná, protože už teď mě vše bolí (smích). V tom věku wow. Navíc vypadá výborně, ani bych jí ten věk nehádala.

Takže do 48 let bojovat neplánujete?

Určitě ne. Tento sport miluju, ale v takovém věku bych měla v plánu spíš trénovat lidi. Ale docela dlouho by mi to trvalo, kdybych chtěla bojovat o titul až za těch 26 let (smích). To bych byla až moc trpělivá.

Gelnarová toho prý může dokázat hodně

Všiml jsem si, že jste trénovala s Hanou Gelnarovou. Ta bojovala v Clashi, už za sebou má úspěšný debut v KSW. Jak ji hodnotíte? Je na dobré úrovni podle vás?

Hanka jednou za čas přijede za námi do Dracula Gymu si zatrénovat a fakt můžu říct, že je hodně dobrá. Mohou ji podceňovat, ale kdo ji podceňuje? Jen někdo, kdo tomu sportu nerozumí a jen ťuká do mobilu. Ti, co by ji viděli na tréninku a trénovali s ní, by ji určitě nepodceňovali.

Ona je silná, je fakt dobrá. Když bude trénovat tak, jak trénuje, což jde vidět, že to myslí vážně a že ten sport miluje, tak toho dokáže hodně. Určitě bych ji nepodceňovala.

A co vlastně říkáte na Clash?

Jednou za čas si to zpětně pustím, ale nějak detailně to nesleduju. Nějak to neřeším. Ani to nesrovnávám s naším sportem. Vím, že někdo říká, že to dělá špatné jméno i nám, ale já to tak neberu. Pokud si někdo řekne, že to má něco společné s naším sportem, tak není normální. Mně nepřijde, že by to mělo cokoliv společné.

Jediné, co si říkám, tak že kolik vydělají oni a kolik já. Ale to není jejich chyba. To je o lidech, kteří mají rádi bizár, který se jim líbí víc. Kdybych měla možnost si vydělat tolik peněz, tak taky neodmítnu. Byli by hloupí, když si můžou tolik vydělat. Nic proti tomu nemám. Neřeším to.

Proti Álvarez můžu ukázat, že si zasloužím titul, věří Veronika Smolková

Teď k soupeřce. Co na Aitanu Álvarez říkáte? Bojovala s Lucií Szabovou, prohrála na body…

Je úžasná. Má velkou kvalitu, je opravdu dobrá. Hodně se na ten zápas těším. Hlavně vím, že Lucka s ní měla zápas na tři kola. Já věřím, že s ní tři kola bojovat nebudu. Mám na to dokázat, že nejsem slabá. Myslím, že mě lidé zase trochu podceňují.

Tímhle zápasem můžu dokázat, že si zasloužím ten titul. Že nejsem žádná princezna nebo něco. Neskutečně se těším.

Když mluvíte o tom dokazování druhým, objevují se na sociálních sítích nějaké pochybnosti o vás? Vím, že po prvním prohraném zápase v Oktagonu nějaké byly.

Já si myslím, že všechno je teď v pohodě, ale možná je to jen tím, že už radši nic nečtu. Negativní zprávy mi tehdy nechodily, nikdo mi osobně nic nenapsal nebo neřekl. Bylo to spíš v komentářích, ale já si řekla, že už to nebudu řešit. I v tomto jsem udělala pokrok. Nečtu si zprávy od někoho, koho ani nepoznám.

Říkám si, že úspěšní a hlavně dobří lidé nemají potřebu někoho urážet a někomu psát.

Szabová říkala, že jsem o dost lepší, přiznává mladá bojovnice

Na turnaji v Třinci bude právě i Lucia Szabová. Připravovaly jste se spolu? Radila vám, když s Álvarez bojovala?

Když jsem začínala přípravu a věděla jsem, že budu bojovat s Álvarez, tak jsem se samozřejmě Lucky ptala, jestli jsem silnější než ona a vyzvídala jsem (smích). Lucka mi samozřejmě říkala, že jsem o dost lepší a že tam není o čem. Ale nemůžu nikoho podceňovat.

Nemůžu to brát tak, že Álvarez bude ve stejné formě. Proti Lucce mi přišla v opravdu špatné formě. A nemůžu počítat s tím, že to tak bude i teď. Jiné zápasy má fakt dobré, je opravdu dobrá bojovnice. Uvidíme, jak to dopadne. V jaké formě bude ona, v jaké já.

Můžete být první, kdo Španělku ukončí před limitem.

Já vím, i to je pro mě motivace. I to je jedna z motivací. Samozřejmě se nesmím zbláznit, to se stane lehce a nemůžu si to dovolit. Člověk pak může dopadnout o to hůř. Jak říkají trenéři, musím být klidná, s přehledem.

Počítáme s tím, že mi bude něco říkat. Zkusí mě psychicky zdeptat nebo jak to říct. Ale jsem na to připravená. Ona je taková, že soupeřky chce dostat pod tlak, ale mně to přijde jako její slabost. Čím víc ona mluví, tím víc jsem si jistější sama sebou.

Takže se snaží o trashtalk?

Mě označují samé zahraniční stránky, ona všude dělá nějaké rozhovory a všude o mně mluví, jak se jí bojím a nevím, co všechno. To mě ještě více motivuje.

Smolková nastínila, co bude dál

A co tedy bude po zápase?

V první řadě se pořádně najím. S přítelem si půjdeme koupit náš oblíbený zážitkový koláč. Na to se hodně těším. Pak mám v plánu navštívit rodinu, tu jsem teď zanedbávala, věnovat se i sama sobě, zregenerovat a pomoct i partnerovi s přípravou. Také ho čeká zápas a jak tu je on pro mě, tak tu budu i já pro něho.

V podstatě to bude stejné jako po každém zápase. Nějaké změny se nekonají.

A nejbližší zápas byste chtěla kdy?

To záleží na tom, jak dopadne tenhle zápas. Když skončí v prvním kole a nebudu zraněná, tak můžu mít zápas brzo. Líbil by se mi v červnu Eden. Tam by mi nevadilo, kdybych byla. To by se mi líbilo. Ráda bych měla zápas u nás na česko-slovenské půdě.