Valentino Rossi aneb Legenda, která se výrazně zapsala do sportovních dějin! Jaký je jeho příběh?

Valentino Rossi – jedna z největších legend a osobností nejen Moto GP, ale i sportu jako takového. Jeho kariéra je protkaná fascinujícími příběhy. The Doctor, jak zní jeho přezdívka, skutečně dokázal mnohé a jen tak ho hned někdo nepřekoná. Uzavřením jeho kariéry bez přehánění končí jedna velká éra motorsportu. Ano, tento italský závodník se velmi výrazně zapsal do sportovních dějin.

Podobně jako například Michael Schumacher nebo Kimi Räikkönen, i Valentino Rossi začínal stejně jako mnoho dalších sportovců pohybujících se v oblasti motorsportu – na motokárách. Svůj první závod motokár absolvoval v roce 1989. O rok později se zapsal do regionálního mistrovství v oblasti italského města Urbina, ve kterém získal hned 9 vítězství.

Do světa silničních motocyklů nahlédl v roce 1993, když debutoval na Mistrovství Itálie v poháru Cagiva. Jednalo se o motorky o objemu 125cc, první ročník zakončil na třetím místě. Ty následující dva však ovládl. Také proto se v roce 1996 stává součástí světa Moto GP, nikoliv však královské kubatury.

V tomto roce každopádně Rossi započal svou velkolepou kariéru napříč světem Moto GP. Svůj debut absolvoval 31. března při příležitosti Velké ceny Malajsie, první pole position a první vítězství si však připsal později, konkrétně až v jedenáctém závodě sezóny.

Ano, hádáte správně, Rossi oslavil své první vítězství na okruhu v Brně. Tento premiérový ročník v nejnižší kategorii Moto GP, tedy ve třídě do 125cc, ovšem zakončil až na deváté pozici. V roce 1997 nicméně podepisuje kontrakt s Aprilií. A nyní už můžeme říci, že tento krok se mu stal osudovým.

Sezónu 1997 totiž jednoznačně ovládl. Z patnácti velkých cen zvítězil hned v jedenácti z nich a s 321 body na kontě a náskokem 83 bodů tak mohl poprvé slavit titul mistra světa. Aplikujeme-li na tohle fotbalovou terminologii, Rossimu jeho fascinující počin zaručil postup do druhé nejvyšší soutěže, tedy třídy do 250cc, nebo-li dnešní Moto2.

S 201 body však na konci sezóny figuroval na druhém místě. V roce následujícím ovšem získal druhý titul šampiona. Sezóna 2000 byla tou první, kdy Rossi konečně startoval v královské kubatuře, v tzv. pětistovkách.

Ročník 2000 je však svázaný s jednou změnou – Italský závodník opustil tým Aprilie a podepsal kontrakt s Hondou, konkrétně s týmem Nastro Azzuro Honda.

V nejvyšší kategorii se mu podařilo třetí titul získat až v sezóně nadcházející. Jeho nováčkovská sezóna ale nebyla vůbec špatná, Rossi se umístil jako druhý v pořadí s náskokem 39 bodů na třetího Biaggiho.

Sezóna 2002 s sebou přináší jednu velkou změnu. Nedošlo totiž pouze k přejmenování královské kubatury (od roku 2002 totiž nejvyšší třída nese oficiální název Moto GP World Championship – pozn. red.), tato změna znamenala především to, že dvoutaktní motory o objemu 500 cm³ byly nahrazeny motory čtyřtaktními s objemem 990 cm³.

Toto pochopitelně umožnilo týmům vyrobit mnohem rychlejší motocykly.

V roce 2002 také Rossi přechází do továrního týmu Honda Repsol, se kterou, jak dnes všichni moc dobře víme, získal další dva tituly mistra světa.

Nutno podotknout, ten druhý byl ještě o to neuvěřitelnější, než ten předchozí. Byly to dva roky, kdy závodník s číslem 46 Moto GP naprosto a zcela bezpochyby dominoval. Můžeme se ostatně na jeho bilanci podívat.

V sezóně 2002 najel neskutečných 355 bodů, přičemž z 16 závodů viděl šachovnicovou vlajku jako první v pořadí hned jedenáctkrát. Ještě o dva body více vytěžil z ročníku 2003, byť nezvítězil v tolika velkých cenách, jako tomu bylo o rok dříve. Také je zapotřebí poznamenat, že Rossi o svém pátém titulu rozhodl až v druhé polovině sezóny.

Po osmi odjetých závodech totiž výhru slavil „pouze“ třikrát. Nicméně statistika té další poloviny je naprosto ohromující, Rossi ze zbytku sezóny (tedy ze zbývajících osmi závodů) dokázal vytěžit šest výher!

Na konci ročníku však pravděpodobně všem zúčastněným způsobil šok. Rossi se totiž při nevědomosti Hondy domluvil na angažmá u Yamahy a úderem mezisezónní pauzy byl přestup dokonán. Úvodní sezóna v novém týmu nebyla oproti dvěma předchozím tak bodově úspěšná, nicméně i 304 bodů stačilo k obhajobě titulu.

S Yamahou spojil převážnou část své kariéry. Kromě let 2011 a 2012, kdy své služby propůjčil stáji Ducati, jsme Rossiho od sezóny 2004 v jiném týmu závodit neviděli. Lépe řečeno, ono to rovněž neplatí o roku letošním, kdy Rossi přesedlal z továrního týmu Yamahy k satelitnímu týmu Yamaha Petronas SRT.

K dalšímu přestupu vlastně ani nebyl důvod, vždyť s tovární značkou celkově získal další čtyři tituly mistra světa – výše zmíněný titul z roku 2004, poté ještě v letech 2005, 2008 a 2009.

S tím, že v ročnících 2005 a 2008 můžeme opět hovořit o výkonech absolutně famózních. V tom prvním případě jeho bodové konto vyšplhalo až na číslo 367, v sezóně 2008 posbíral celkem bodů 373! To jsou hodnoty, které dokázalo napodobit jen několik závodníků v historii Moto GP.

Každopádně za tyto dva roky dokázal zvítězit hned ve dvaceti závodech a například v onom ročníku 2005 oslavil celkové prvenství s náskokem 147 bodů! Rok 2009 pak byl tím posledním, ve kterém mohl oslavit svůj devátý a poslední mistrovský titul.

Přitom rok 2017 nezačal vůbec špatně a i v letech minulých byl k titulu relativně blízko. Konkurence byla každopádně v těchto letech příliš velká, například v roce 2014 na mistrovský titul útočili také Marc Márquez, Jorge Lorenzo nebo Dani Pedrosa. V tomto období, v sezónách 2014 až 2016, se Rossi pokaždé umístil jako druhý v pořadí.

Dvakrát byl poražen Španělem Márquezem, jenž v té době jezdil v životní formě, a jednou Lorenzem, který byl rovněž vynikajícím závodníkem. Navíc v motorsportu platí, zejména tedy v dnešní době, že věk významně rozhoduje v boji o titul. Jak již několik osobností ze světa motorsportu prozradilo, je zapotřebí se čím dál více přizpůsobovat nejrůznějším okolnostem, být mrštný, dravý a mít velmi rychlé reakce.

To ostatně sám Rossi v jednom z tehdejších rozhovorů přiznal. Netřeba také podotýkat, že Rossi v roce 2017 utrpěl zranění, které jej v boji o titul značně zbrzdilo.

Celkově tedy The Doctor zasáhl do 424 závodů, což činí 44% účast s ohledem na celou historii závodění Moto GP. Je skoro až majestátní, že jeden člověk tvoří téměř polovinu historie tak známé a rozsáhlé soutěže, jakou Moto GP bezesporu je.

Rovněž dosáhl na metu 115 vítězství. To poslední zaznamenal ve Velké ceně Nizozemska v roce 2017, a to ve věku 38 let. Pětašedesátkrát se radoval ze zisku pole position a hned 235krát se objevil na stupních vítězů.

Na konci letošní sezóny tak definitivně uzavřel svou 26 let dlouhou kariéru a společně s Giacomem Agostinim je největší legendou Moto GP. Nebudeme přehánět, když řekneme, že s jeho koncem končí jedna velká éra nejen závodů silničních motocyklů, nýbrž celého motorsportu.

Nyní zbývá už jen jediné. A to poděkovat Rossimu za skvělou podívanou a úžasné příběhy, jež nám po celou dobu své kariéry nabízel – Grazie Vale!

Zdroje: Moto GP, Yamaha Racing