Václav Dudl: Někdy je na Tomáši Rosickém vidět, že by si vzal kopačky a šel si s námi kopnout

Připravili jsme si pro vás rozhovor se sparťanským obráncem či záložníkem Václavem Dudlem, který již v devatenácti letech absolvuje přípravu s A-mužstvem nejúspěšnějšího českého týmu. 

Jak hodnotíte uplynulou sezónu?

Tak uplynulou sezónu hodnotím tak, že jsem spokojený. Sice jsem neodehrál moc zápasů, ale i tak jsem se v Trnavě prosadil. Poté jsme se však zranil a už jsem nemohl do konce sezóny nastoupit na hřiště.

Čekal jste, že Vám dá nový kouč letenských Václav Jílek šanci probojovat se do základní sestavy?

Vůbec jsem to nečekal. Jsme velmi spokojen. Ale na to, abych se dostal do základní sestavy, budu muset ještě velmi zamakat! A i po zranění dohnat kondici, abych se cítil co nejlépe!

Jaká nálada panuje v kabině Sparty?

Nálada je super. Všichni se snaží být furt pozitivní a samozřejmě je i sranda.

Na co klade Václav Jílek při trénincích největší důraz?

Všechno dělat naplno! Disciplína a vzájemný respekt je asi nejvíc, co po nás požaduje.

První přípravný zápas Sparta vyhrála na půdě Benešova 3:1. Hráli jste podle svých představ, nebo je stále na čem pracovat?

Já osobně jsem velmi rád, že jsem dostal šanci hrát celý zápas. A určitě je ještě co dolaďovat a ještě před začátkem soutěže co nejvíce potrénovat, abychom se více sehráli.

Pracujete na sobě také individuálně?

Ano, určitě. Jak jsem již řekl, hlavně po kondiční stránce musím hodně pracovat.

V sobotu jste nastoupil na pozici levého obránce. Na kterém postu se cítíte nejlépe?

První poločas jsem hrál na levém obránci, kde se cítím nejlépe. Druhý poločas jsem odehrál na levém křídle. Je mi to jedno, kde nastoupím, vždy a všude se totiž budu snažit odmakat zápas na 100%.

Jak na Vás působí Tomáš Rosický?

Tomáš Rosický na mě působí jako jedna z největších person českého fotbalu! Mám k němu obrovský respekt. To, co dokázal v zahraničí, je neskutečné. I jako manažer je výborný, dává tomu vše.

Každý den je s námi v kabině a se všemi si povídá a udržuje kontakt. To je velmi kladná vlastnost. Občas je na něm vidět, že by si vzal kopačky a šel si s námi kopnout.

Jaký máte názor na nadstavbu, která je v Česku poměrně často kritizovaná?

Nevím, mám z toho takový smíšený pocit. Dřív to bylo lepší, když se hrálo každý s každým jednou doma a jednou venku. Mělo to větší náboj a hrálo se až do konce.