V Česku musí hrát víc mezinárodních hráčů, jinak zůstaneme stát, varuje kouč švédských florbalových vicemistrů

Martin Forman má za sebou obrovskou zkušenost – jako asistent trenéra strávil sezonu ve švédské superlize v Kalmarsundu, který navíc rovnou pomohl dovést až do superfinále. Je tak nejpovolanějším člověkem ke srovnávání českého a severského florbalu. Klíčové rozdíly jsou podle něj dva: atletičnost hráčů a gólmani.

Jako zřejmě vůbec první Čech se ocitl v trenérském týmu některého z celků nejvyšší švédské florbalové soutěže, která je odjakživa považována za jednoznačně nejlepší ligu na světě. Forman v minulé sezoně využil lákavou nabídku Kalmarsundu a z asistenta pražských Bohemians se přesunul do pozice asistenta jednoho z nejprogresivnějších klubů SSL (švédské superligy).

Během ročního angažmá měl pod sebou třeba obrovský talent českého florbalu Filipa Langera či švédskou legendu Kima Nilssona. A hned s nimi dosáhl na mimořádný úspěch. Klub, který je sotva pár sezon v elitní soutěži, se totiž probojoval až do superfinále, kde jen těsně nestačil na věhlasný Falun.

Po sezoně se však Forman vrátil domů a od trénování si dává alespoň půlroční pauzu. Očekává narození prvního potomka a chce se věnovat rodině. V poslední době je tak alespoň hodně slyšet ve florbalových médiích. Se svými čerstvými zkušenostmi a urovnanými názory rozhodně má co říct.

Rozdíly mezi naším a švédským florbalem

V podcastu Buriho Backchecking nedávno mluvil třeba právě o svém švédském angažmá, kterého se předtím zřejmě žádnému jinému krajanovi nedostalo.

„Oni si tam mezi sebe neberou moc cizince. Pro ně je to komplikovanější v mnoha ohledech samozřejmě. Musí se mezi sebou bavit anglicky, musí v tobě asi vidět nějakou fakt velkou přidanou hodnotu, aby tě do toho vzali,” zmínil stále teprve 29letý Forman.

Podle něj však na druhou stranu ani ve Švédsku, podobně jako v Česku, není takové množství kvalitních koučů, aby je mohl mít každý celek tři a všichni byli tamní. Vedení superligového mužstva je totiž potřeba obětovat obrovské množství času za naprosté minimum peněz, a toho není schopný jen tak někdo.

Ostatně on sám nabídku, která z hlediska odměny nezahrnovala o mnoho víc, než zajištění ubytování a poukázky do Ikey, přijal jen díky tomu, že mu jeho český zaměstnavatel umožnil práci online na dálku. Trénováním by se rozhodně neuživil a pokud by si chtěl najít zaměstnání ve Švédsku, téměř jistě by dělal jen něco podřadného.

Tak to má třeba Josef Rýpar, český reprezentant hrající v SSL za Linköping, kterého při plnění si florbalového snu živí uklízení sportovní haly. Mimochodem rodák z Hranic byl vloni jedním z pouhých tří Čechů (dále Filip Langer a Matěj Jendrišák), kteří na severu hráčsky působili.

„Je to extrémně smutné. Myslím, že by na to mělo víc kluků, ale buď to nějak třeba zaspí, nebo na to nemají koule, nebo se prostě za něco schovávají, proč to nejdou zkusit. Já říkám, že by mělo být možné jít i jako český hráč do Allsvenskan (druhá švédská liga, pozn. red.) s tím, že si to vybojuješ,” pronesl Forman, jehož bratranec Filip vloni suverénně ovládl produktivitu Livesport Superligy.

„Jenže od nás jdou do Švédska vlastně jen ti absolutně nejlepší kluci, kteří tam jdou rovnou jako klíčoví hráči toho týmu. Pokud tam budou chodit jenom tihle kluci, tak je to furt strašně málo a je to škoda. A stejně tak je zas obráceně škoda, že někdo odtamtud nejde sem,” dodává.

Hráči na pomezí áčka a rezervního týmu by dle jeho slov v českých klubech zářili a celou ligu výrazně oživili. Nebude-li se však tuzemský florbal obohacovat lidmi ze zahraničí, aby kluby byly nuceny přehodnocovat celkový náhled na sport podle toho, jak se to dělá v cizině, zůstaneme stát na místě.

Jinými slovy rozdíly mezi severským a tuzemským florbalem, jež jsou při mezinárodních měřeních více než zřejmé, se dál nebudou smazávat. Ty hlavní jsou přitom podle Formana v atletičnosti hráčů a kvalitě brankářů.

„Třeba cvičení typu dva na jednoho, dva na nikoho. Co oni tam byli schopní předvádět… Tady tě pošle gólman do p**ele za dvě minuty, že tam nebude skákat jak magor, ale tam to milovali. Gólmani tam jsou úplně jinde. A pak samozřejmě tempo, kterého dosahuje jejich hra.”

Jak se ale v tomhle Švédům přiblížit? „Přemýšlel jsem tam nad tím hodně a myslím si, že je to do určité míry spojené i s úrovní hal a celkových podmínek kolem toho. Musí všichni ti hráči, co budou hrát superligu, celkově vypadat jinak a být daleko atletičtější. A to by se stalo tím, že by tady hrálo víc mezinárodních hráčů. To by byl nejrychlejší posun té soutěže,” uzavřel.

Zdroje: Buriho Backchecking, Český florbal