V čem Vrba vyzrál na Gerrarda? Precizní hra bez balónu i reakce na průběh utkání

Sparta může slavit. Před desíti tisíci dětskými fanoušky předvedli svěřenci Pavla Vrby excelentní taktický výkon a z klíčového utkání před derby berou veledůležité tři body. Zkušený trenér bude o to spokojenější, když viděl jak na Rangers platila jeho taktika.

Už už to vypadalo, že skončí pro Spartu klíčové období sezóny fiaskem. Po prohře v Plzni se pražskému celku nepodařilo zvítězit ani v dalších dvou utkáních. Přestože se tedy na Rangers naladili dvěma vítězstvími na Moravě, mohla by mít porážka jen tři dny před derby devastující dopady.

Pavel Vrba se tak rozhodl síly nešetřit a vyrukovat na skotského mistra v tom nejlepším, co má aktuálně k dispozici. Dvěma útočníky v základní sestavě dal rovněž jednoznačně najevo, že si jde na Letné – na rozdíl od výjezdu do Kodaně – pro tři body. Při postupových ambicích tomu ani nemohlo být jinak.

Jediným překvapením bylo zařazení Minčeva do základní sestavy. Očekávanějšího Drchala ale dokázal v jednom z nejtěžších utkání jeho kariéry zastoupit obstojně. Předvedl zejména velkou bojovnost, avšak chyběl větší klid a kvalita ve finální fázi.

Taktika v první půli

Teď už ale zpátky k týmové taktice, kterou Pavel Vrba domácím naordinoval. Rangers nastoupili v rozestavení 4-3-3, s křídly se silnějšíma nohama dovnitř, ofenzivními beky a technicky obdarovaným trojlístkem záložníků.

Řešení v mezihře tak hledalo skotské mužstvo především ve středu hřiště, kde se trojice Kamara, Davis a Bacuna neúnavně rotovala a uvolňovala. Krajní beci hráli oba s ofenzivním přístupem, hledajíc prostor pro tandemy, který se otevíral za na osu stahujícími se křídly.

Sparta si na oplátku přichystala pro Rangers vysoký presink, o který se starala především dvojice Hložek – Minčev. Křídla se soustředila na důsledné bránění krajních prostor a beků Taverniera s Barišićem.

Minčev se tak často tlačil mezi stopery a rozděloval hru na jednu stranu, kde ho podporoval Hložek presující v daný moment nejzataženějšího ze záložníků. Velký pohyb středové řady hostí zároveň do vyšších pozic vytahoval i Pavelku nebo Sáčka, kteří presink rovněž aktivně podporovali.

V určitých chvílích se Sparťané srovnali i do formace 4-4-2, s Hložkem a Minčevem před Sáčkem s Pavelkou. Aktivní presink každopádně hráčům Rangers nechutnal, není tedy divu, že již z úvodu přišel ze střídačky pokyn stavět rozehrávku ve třech. Často se tak zejména zkušený Davis zatahoval mezi stopery a rozehrávce napomáhal.

Naopak Sparta postavila rozehrávku zcela odlišně. Bylo potřeba přizpůsobit se Hložkovi, který nemá atributy tvůrce hry, které často ofenzivní záložníci ve formaci 4-2-3-1 mívají.

Tradičně se totiž Sparta na míči přeskupí do formace 325, s Pavelkou u stoperů, dvojici záložníků před nimi a krajními beky až na úrovni křídel a beka. Hložek ovšem není hráčem právě do již zmíněné staženější dvojice záložníků, rozehrávka se tak musela pozměnit.

Jak Wiesner, tak Hancko, se drželi „na dostřel“ stoperské dvojici, stejně tak i Pavelka se Sáčkem. Oproti domácí soutěži se letenští soustředili spíše na rychlý přímočarý přechod a na držení míče nekladli takový důraz, což shrnuje i konečná statistika 42 %. Pro srovnání v lize se pod 60% dominanci dostala Sparta jen v utkáních s Bohemians a Zlínem.

Opět famózní byl v rozehrávce Filip Panák. Připsal si úctyhodnou 91,7% úspěšnost přihrávek (nejlepší na hřišti vyjma střídajících hráčů), včetně šesti přesných dlouhých míčů. Ty všechny směřovali na levou stranu převážně na Hancka, který operoval v mírně vyšším postavení než kolega Wiesner.

Taktika v druhé půli

Druhý poločas přinesl v taktice obou týmů velké změny. Spustil je ale anglický trenér, který se rozhodl pro mnohem ofenzivnější styl hry. Změnil rozestavení svých svěřenců do formace 4-3-1-2, praktikované v posledním ligovém utkání.

Hlavní ale bylo, že krajní beci měli ještě ofenzivnější úkoly než tomu bylo doposud. Figurovali prakticky jako wingbeci v rozestaveních se třemi stopery, za účelem udržet šířku jinak poněkud úzkého rozestavení.

Do šířky se naopak roztáhla záložní trojice doplněná o Ariba, na pozici desítky působil pod útočníky Roofem a Sakalem Hagi. Rangers se tak často dostávali až do rozestavení 2-3-5, které při ztrátě balónu nedisponovalo zrovna nejpevnější defenzivou.

Sparta ale dokázala rizika, do kterého se Gerrard rozhodl jít, téměř dokonale využívat. Roztáhlé záložníky obsadila křídla Haraslín s Peškem, prostředního středopolaře hlídal Hložek a Minčev opět rozděloval stoperskou dvojici hostí.

Vytažené krajní beky tak hlavně na levé straně jistil Pavelka. Napravo byl často vytaženější Sáček a levého beka Barišiće strážil Pešek. V případě zisku balónu pak rychlá ofenzivní čtveřice neváhala vydat se na bleskový protiútok, který v druhé půli nejednou vyústil ve velkou příležitost. Pojistku se ale svěřencům kouče Vrby přidat nepodařilo.

Sparta si přesto poněkud s přehledem došla pro vítězství 1:0, soupeře do větších příležitostí nepustila, naopak mohla brankový rozdíl o poznání navýšit. Asi jediným mínusem tak na Letné byla ve čtvrtek produktivita, kdo ví co by nastalo v závěru, kdyby Spartě nedopřál jakžtakž pohodlný závěr zbytečným vykartováním Glen Kamara.

Použité zdroje: Whoscored