Spojte se s námi


Bojové sporty

UFC 313: Alex Pereira prohrál, Ankalaev je novým šampionem. K vidění byl i jeden z nejlepších knokautů historie. Podívejte se na všechna ukončení

Největší MMA organizace této planety se v noci ze soboty na neděli vytáhla s dalším číslovaným turnajem. Galavečer UFC 313 nabídl další titulovou obhajobu Alexe Pereiry a několik dalších atraktivních bitev. Jak celá akce vypadala?

Publikováno

před 15 hodin

dne

Alex Pereira UFC
Foto: Se souhlasem Jiřího Procházky

Největší MMA organizace této planety se v noci ze soboty na neděli vytáhla s dalším číslovaným turnajem. Galavečer UFC 313 nabídl další titulovou obhajobu Alexe Pereiry a několik dalších atraktivních bitev. Jak celá akce vypadala?

  • UFC 313 doručilo skvělou podívanou
  • Parádním knokautem se blýskl Mauricio Ruffy
  • Alex Pereira ztratil titul

Early prelims UFC 313

Las Vegas se dočkalo turnaje UFC 313. Ten původně měl doručit 12 soubojů, jenže hned dva na poslední chvíli odpadly a tak se celý program znatelně zkrátil. Jednoduše to také znamenalo, že první část galavečera v podobě early prelims nabídla místo tří bitev duel jediný. Celkově od oznámení celé akce odpadlo šest zápasů.

O úvodní a jedinou bitvu early prelims se postarali Djorden Santos (10-1) a Ozzy Diaz (9-3). Pro prvního jmenovaného to byla úplná premiéra v organizaci. Santos v září absolvoval Dana White’s Contender Series a prošel.

Diaz se zúčastnil Contenderu v roce 2022, tehdy neuspěl. Stačilo však vyhrát dva zápasy v LFA před limitem a pozvánka do UFC přesto přišla. První bitvu v UFC nezvládl, prohrál ji v prvním kole. Dostal však další šanci.

Proti Santosovi měl o motivaci postaráno. A dokázal vyhrát. Sice jednomyslně na body, statistiky ale napovídají, že se jednalo o vyrovnanou podívanou. V každém kole padly na obou stranách téměř totožné počty úderů, včetně signifikantních. Sudí ovšem viděli jako vítěze Diaze, který tedy vyrovnal skóre v organizaci na 1-1.

Prelims UFC 313

První duel prelims UFC 313 nabídl kontroverzní výsledek

Druhý duel v rámci galavečera obstarali Mairon Santos (14-1), jenž se do UFC dostal přes The Ultimate Fighter a má za sebou i úspěšný debut, a Francis Marshall (8-2), který se probojoval v roce 2022 před Dana White’s Contender Series a zvládl už čtyři bitvy s bilancí 2-2.

První kolo se odehrálo celé v postoji a dlouho šlo vnímat jako vyrovnané, v poslední minutě jej ale na svou stranu získal rozhodně Marshall. Trefil totiž tvrdý levý hák, po němž byl Santos jasně otřesený a šel k zemi. Následoval poměrně velký závěrečný tlak, pro finiš si ale Francis nedošel.

Ve druhém kole si Marshall připsal dva takedowny, větší počet úderů ovšem nasbíral Santos. Třetí pětiminutovka byla z pohledu signifikantních úderů vcelku vyrovnaná, Francis si připsal další takedown. Nestalo se však nic vyloženě rozhodující pro jednu či druhou stranu.

Rozhodčí se na výsledku neshodli. Jeden viděl vyhrát Marshalla 30:27, tedy všechna tři kola. Další dva sudí však viděli vyhrát 29:28 Santose. Fanoušci v hale pískali, verdikt se jim nezamlouval. Podle některých Santos nevyhrál ani jedno kolo.

Leal ve válce s Moronem doručil první KO večera

Další bitvu obstarali Carlos Leal (21-6) a Alex Morono (24-11), přičemž prvně jmenovaný naskakoval jako velký favorit. Brazilec sice svůj dosud jediný duel v UFC nezvládl, nicméně na kontě má 10 výher na KO, z toho hned 9 v prvním kole.

Morono je v UFC ostříleným veteránem, v organizaci drží pozitivní bilanci 13-8, nicméně v poslední době se mu nedaří. Prohrál dva poslední duely, celkově nezvládl čtyři z posledních šesti bitev a byl tedy pod velkým tlakem.

Od začátku se bojovalo naplno, létaly tvrdé granáty z obou stran, za delší konec provazu tahal Leal, který byl tím, kdo tlačil a tvořil zápas, diktoval tempo a Morona dostal do takové pozice, že se Američan i na nohách nedokázal aktivně bránit. Jen se snažil uhýbat úderům, neúspěšně.

Rozhodčí tedy neměl příliš na výběr a v čase 4:16 ukončil zápas. Zajímavostí je, že Leal dával do každého úderu 100 procent a to se projevilo do statistik. I za tak krátkou chvíli v kleci rozdal neuvěřitelných 81 úderů a s výjimkou dvou všechny byly uznány jako signifikantní.

Ferreira si připsal čtvrtou výhru v UFC

Čtvrtou bitvu večera měli na svědomí Brunno Ferreira (12-2), tedy muž, který v UFC držel skóre 3-2 a v kariéře zatím vyhrál na KO/TKO hned 9 zápasů, a Armen Petrosyan (8-4), tedy nebezpečný arménský bojovník, jenž prohrál své dva poslední duely a v UFC to měl 3-3.

Každopádně i Ferreira nastupoval do tohoto duelu po porážce a měl co napravovat. Oba měli motivaci. Očekával se další souboj, v němž by mohlo být k vidění ukončení před limitem.

V prvním kole odstartoval lépe Ferreira, blízko k tomu, aby ukončil duel před limitem, byl ale spíše favorizovaný Petrosyan. Ten totiž dvakrát v rychlém sledu za sebou kopl Brazilce do slabin a kdyby Brunno nedokázal pokračovat, nikdo by se nemohl divit.

Ukázal však tuhý kořínek a v bitvě se chtěl za oba kopy pod pás pomstít. Navíc došlo ke stržení bodu. V poslední minutě se snažil Brunno o takedown, neúspěšně. Zkusil alespoň gilotinu, ani ta nevyšla. Poslední sekundy patřili jeho arménskému soupeři, který si získal respekt.

Druhá pětiminutovka byla pěkně divoká. Ferreira se spoléhal na svou dynamičnost, ale Petrosyan měl rovněž své momenty. 35 sekund před koncem ale Brazilec došel pro ukončení před limitem. Poté, co vzal protivníka takedownem na zem, se mu dostal do zad. Místo škrcení si však nachystal vše potřebné pro armbar a ten doručil. Armen musel klepat.

Joshua Van porazil Tsuruyu o neporazitelnost

Následně se psala historie. Vůbec poprvé v UFC se stalo, že spolu do klece nastoupili dva bojovníci narození po roce 2000. Proti sobě se postavili nyní 23letý myanmarský bojovník Joshua Van (12-2) a o rok mladší Rei Tsuruya. Japonec dosud nepoznal hořkost porážky.

Van za sebou má ovšem mnohem větší kariéru. Už v tak nízkém věku stihl v UFC hned šest zápasů s bilancí 5-1. I když se jedná o muší váhu, dokázal vyhrát šest ze svých zápasů na KO/TKO. Tsuruya v UFC bojoval pouze jednou, ale hned vyhrál, byť na body.

Celkově Japonec rovněž zvládá ukončovat soupeře před limitem téměř jako na běžícím páse. Z deseti jeho bitev jen dvě skončily až na body. Vesměs se nadále potvrzovalo, že tento galavečer byl vyloženě předurčen k tomu, abychom viděli co nejvíce ukončení.

Tsuruya se každopádně snažil od úvodu dostat Vana na zem. V postoji rychlostně ztrácel a tak se jen v prvním kole pokusil hned několikrát o takedown. Třikrát vůbec nepochodil, posléze dvakrát ano, ale pouze na pár sekund.

Kolo tedy ovládl talent z Myanmaru a Japonec měl nad čím přemýšlet. Změnu taktiky ovšem zřejmě nezvážil. Druhé kolo odstartoval tím, že se snažil přenést boj za každou cenu na zem. Van byl skvěle připraven a solidně se bránil. Minutu a půl vzdoroval, než Tsuruya uspěl. Opět ale jen na několik málo sekund.

V postoji byl Rei naprosto bezradný. Své pokusy o takedown se ani nesnažil skrýt za nějaký úder. Po dvou kolech tedy věděl, že musí duel ukončit, pokud nechce ztratit neporazitelnost. Ale hned na úvod třetí pětiminutovky udělal přesně to samé, o co se snažil celý zápas. Marně se snažil dostat soupeře na zem.

Žádný plán B. Tři a půl minuty před koncem duelu měl Van úspěšně odbráněných 17 z 20 pokusů o takedown. Naprosto výmluvná statistika. Frustrovaný Japonec tedy v postoji nadále inkasoval a mířil vstříc první kariérní porážce. Ta i přišla. Na body. Všichni sudí se shodli na výsledku 30:27.

Hlavní karta UFC 313

Hlavní kartu UFC 313 odstartovalo senzační KO kopem z otočky

Poslední a nejsledovanější část galavečera odstartoval duel lehké váhy mezi Kingem Greenem (32-16-1), jenž prohrál dva z posledních třech zápasů a naposledy nestačil na Paddyho Pimbletta, a Mauriciem Ruffym (11-1), který je a vlně šesti výher v řadě.

Zajímavý je na první pohled rozdíl ve zkušenostech. Ruffy naskočil do druhého duelu v UFC, Green jich ve 38 letech nasbíral již 26 a 13 jich vyhrál, 11 prohrál, zbylé dva skončily remízou a bez výsledku.

King, dříve Bobby, je ale zábavný chlapík. Jeho výkony bývají atraktivní. Jen málokdy se setkáme s tím, že by jeho zápas nebyl zábavný. A totéž lze říct o Ruffym. 28letý Brazilec vyhrál 10 ze svých 11 vyhraných bitev na KO/TKO, z toho 7 v prvním kole.

Rozdíl ve věku se projevoval na rychlosti. Green značně ztrácel. Úvod utkání se nesl v duchu přeměřování, to ale netrvalo příliš dlouho. Kromě rychlosti bylo znát, že je Ruffy také tvrdší. A došel si pro výstavní knokaut.

V čase 2:07 totiž trefil výstavní spinning heel kick, chcete-li kop z otočky, a Green se potácel k zemi. Další údery nebyly potřebné. Pata trefila spánek a Ruffy slavil. K tomu se mohl radovat, že jeho KO budeme rozhodně vídat v sestřizích ještě dlouhou dobu.

Souboj Brazilek ovládla bývalá titulová vyzyvatelka Lemos

Po výstavním knokautu přišel na řadu jediný ženský zápas v rámci galavečera. Utkaly se dvě Brazilky, které patří mezi elitu slámové váhy. Konkrétně pětka divize Amanda Lemos (14-4-1) a sedmička divize Iasmin Lucindo (17-5).

Zajímavostí je, že obě nasbíraly shodně 8 výher na KO/TKO a 3 výhry na submisi. Mírnou favoritkou v tomto měření sil byla 23letá Lucindo. Ta je mimochodem o 14 let mladší než její krajanka. Vyhrála poslední čtyři zápasy. Lemos pro změnu svůj poslední duel nezvládla.

Prvních pět minut se odehrálo z velké části na zemi. Mnoho akce k vidění nebylo. Za vypíchnutí stál loket ze strany Lemos, která byla tou, kdo měl navrch na zemi. Polovinu druhého kola se bojovalo na pletivu. Starší z Brazilek byla tou, která tlačila. Podařilo se jí dostat Lucindo na zem a pod sebe a udržela kontrolu až do závěrečného gongu.

Iasmin tak měla jasno v tom, že pokud chce zvítězit, musí jít po ukončení. Třetí kolo tedy začala agresivně a po zhruba půl minutě se octla na zemi nad Amandou. Většinu času dokázala kontrolovat Lemos pod sebou, jenže 37letá Brazilka dokázala pozice přetočit a zkušeně si došla pro důležitou výhru na body, kterou si upevnila pozici v první pětce.

Všichni tři sudí zápas viděli 29:28 ve prospěch Amandy.

Souboj postojařů skončil na submisi

Po ne až tak atraktivní dámské bitvě se očekávaly ohňostroje. UFC proti sobě totiž postavilo dva excelentní ranaře. Konkrétně třináctku lehké váhy Jalina Turnera (14-8) a Ignacia Bahamondese (16-5), mimochodem bývalého soupeře Ludovíta Kleina.

Turner nasbíral hned 10 výher na KO/TKO, 8 v prvním kole. Kdykoliv jeho zápas došel na body, a že se mu to stalo čtyřikrát, tak prohrál. Moc dobře tedy věděl, že na body určitě dojít nesmí.

Bahamondes umí vyhrávat i na body, přesto má instinkt zabijáka. Svědčí o tom 11 vítězství na KO či TKO. Na rozdíl od svého amerického protivníka navíc sám nebyl nikdy knokautován. Turnera ukončili už čtyři soupeři.

Američan ale zase neprohrál na submisi, což nemůže říct prospekt z Chile. Bahamondes každopádně nastupoval v lepší formě. Vyhrál poslední dvě bitvy, Turner prohrál tři z posledních čtyř soubojů.

Zápas začal poměrně zostra tvrdými výměny v postoji. Brzy se však přešlo na zem. Turner tam vzal Bahamondese bez větších potíží. Chilan se ani nebránil, do spodní pozice se nechal vzít velmi ochotně. Zdálo se, že to pro něj nebude vypadat úplně nejlépe, ale Ignacio překvapil zřejmě každého, kromě sebe.

Nejprve i ze spodní pozice trefoval aktivně tvrdé lokty, následně se pokoušel o submisi, až se mi podařilo dotáhnout do úspěšného konce triangle choke. Zápas trval pouze 2 minuty a 6 sekund.

Bahamondes vyhrál na submisi podruhé v kariéře, Turner na ni poprvé prohrál. Ignacio se může těšit na posun mezi nejlepší patnáctku divize.

Gaethje si poradil s Fizievem i v odvetě

Jeden z nejočekávanějších duelů večera. Věta, která je naprostou klasikou, když má jít do boje Justin Gaethje (25-5). Je jedno, proti komu nastupuje. Vždy je to záruka kvality, násilí a zábavy. Trojka lehké váhy se původně měla utkat s Danem Hookerem, ten se ale zranil. Jeho místo tedy zaujala jedenáctka divize Rafael Fiziev (12-3).

Fiziev se s Gaethjem utkal v březnu roku 2023. Tehdy vyhrál Američan na body. Jednalo se o jeden z nejlepších zápasů celého roku. Justin po něm dostal šanci bojovat o titul BMF, který proti Dustinu Poirierovi získal, když jej vypnul tvrdým headkickem.

Jenomže posléze se na UFC 300 utkal Gaethje s Maxem Hollowayem a o pás přišel. Holloway celý zápas dominoval a v posledních sekundách zariskoval. Zavolal si Justina do středu klece a vyzval jej k bitce na život a na smrt. Ta skončila knokautem v poslední sekundě. Gaethje padl. Od té doby jsme ho v kleci neviděli, tedy téměř rok.

Fiziev po porážce s Gaethjem nestačil kvůli zranění nohy na Mateusze Gamrota a v kleci nestál od září 2023. Bylo otázkou, v jaké se oba vrátí formě. Fanoušci očekávali šílenství. Vždyť Justin nasbíral 19 knokautů, Rafael 8. Bylo se na co těšit.

Hned v první minutě jsme se dočkali poměrně velkého překvapení. Fiziev sáhl po wrestlingu a dostal Američana na zem. Hned dvakrát. Dlouho jej tam ale neudržel. Pro ranaře s přezdívkou The Highlight to ovšem byl jasný signál, že Ázerbájdžánec možná až tak nestojí o válku, jak říkal.

Rafael se snažil o klinče, ale nějaké větší škody nenapáchal. První kolo sice nabídlo vzrušení, ovšem možná nebylo tolik zajímavé, jak někdo mohl očekávat. Fiziev toho měl ze hry více.

Druhá pětiminutovka byla zajímavější. Oba trefovali, v půlce kola se zdálo, že jedním z úderů Rafael dokázal otřást s Gaethjem. Minutu a deset sekund před koncem kola ovšem Justin skvěle reagoval na výpad protivníka a po skvělém úhybu pravačkou trefil zvedák přímo na bradu. Fiziev padl k zemi, trojka lehké váhy ovšem pro ukončení nedošla. Kolo každopádně ovládl právě The Highlight.

Třetí kolo skvěle navázalo na to druhé. Fiziev přidal na tempu, trefoval tvrdé roundkicky. I Gaethje měl dobré momenty. Překvapil například podařeným highkickem přímo z klinče. Celá pětiminutovka byla vyrovnaná, rozhodovat mohl každý úder i v poslední minutě. V ní Justin trefil mimo jiné tvrdý headkick.

O vítězi jasno nebylo. Slavil Gaethje, Fiziev se neradoval. Čekat se ale muselo na vyhlášení od rozhodčích. Všichni se ovšem shodli na tom, že vyhrál Justin 29:28, tedy 2:1 na kola.

Pereira prohrál, Ankalaev je novým šampionem UFC

Následoval hlavní tahák. Titulový zápas v polotěžké váze. Šampion Alex Pereira (12-2) vyrazil naproti dalšímu rekordu. Dvojnásobný přemožitel Jiřího Procházky tentokrát čelil zajímavé výzvě v podobě Magomeda Ankalaeva (20-1-1).

Brazilec byl vnímán jako favorit. Všichni ale byli zvědaví na to, co se bude dít. Důvod byl prostý. Ankalaev má nejsilnější stránku jasnou – wrestling. Právě to má být slabina Poatana. Rus ovšem slíbil, že porazí Alexe v jeho hře, tedy v postoji.

Šance v případě, že by svá slova dodržel, mu nikdo nedával velké. Nutno pak zmínit, že Magomed nikdy nečelil soupeři takových kvalit. Pereirův wrestling již prověřili Jan Blachowicz a právě Procházka. Oba ukázali, že v něm mezery má, nicméně měl dost času na něm zapracovat.

Zápas začal opatrně. Alex se zaměřil na své pověstné a vyhlášené calfkicky. Ankalaev pomalu zkoušel najít ideální vzdálenost, ale šampion mu to neusnadňoval. K prvnímu pokusu o takedown došlo v závěru prvního kola, kromě natlačení na pletivo ovšem Rus nic nedokázal. Příběh prvních pěti minut tedy psaly zejména zmíněné calfkicky.

Druhé kolo odstartoval Ankalaev vyvinutým tlakem, dlouho ale netrval. Po chvíli se začalo kopat. Pereira překvapil soupeře headkickem, vyzyvatel párkrát zasáhl střed těla. Po třech minutách trefil Ankalaev dobrou kombinaci úderů a Alex to rozhodně pocítil.

Ankalaev se posléze odhodlal ještě k dalším kombinacím o více úderech, Poatan spíše vyčkával. A na konci kola málem litoval. Magomed totiž tvrdě zasáhl bradu i čelo a Brazilce před pádem na zem zachránilo pletivo.

Pro Alexe jasná zpráva. Měl by se probudit a začít být více aktivní. Rusovi nechával příliš prostoru. Kromě calfkicků v zápase víceméně nic neměl. V první polovině třetího kola šampion žádné změny neudělal. Až v závěru to začínalo vypadat, že se dostává do zápasu a má chuť také útočit. Soupeře ale nijak zásadně neohrozil.

Šlo se do kol šampionů a Ankalaev hned zkusil natlačit Poatana na pletivo. Z klinče však nic nevytěžil. Tedy kromě bodů a času, který začal brazilské hvězdě doslova protékat mezi prsty. Dvě minuty před koncem čtvrtého kola rozhodčí klinč roztrhl. Jen o chvíli později ovšem Rus znovu zatlačil šampiona na pletivo. Brazilec si nevěděl rady.

Na kola to potenciálně mohlo být 2:2 či 3:1 pro Magomeda. V pátém kole každopádně musel Pereira začít tlačit. Ideálně vyzyvatele ukončit. Spoléhat se na rozhodčí rozhodně nešlo. Minimálně ne na straně Brazilce.

Po půl minutě Alex inkasoval tvrdý pravý hák. Že by jej to probudilo, to se říci nedalo. Až zhruba v polovině kola trochu šlápl na plyn, minutu a půl před koncem trefil dobrou přední, jenže pak jej Ankalaev znovu zatlačil k pletivu. Stačilo tam vydržet. To se povedlo a bylo hotovo.

Pereira po závěrečném gongu zvedal ruce jako vítěz, že by si ale měl být jistý výhrou? Říci se to nedá. Naopak. A rozhodčí to potvrdili. Jeden jej viděl vyhrát 49:46, další dva 48:47. Na výsledek bitvy již reagoval Jiří Procházka.

Zdroj: Autorský článek

Tagy
Reklama

Oblíbené