Trenér Šilhavý musí nominovat hráče, kteří na hřišti nechají všechno, ne ty, kterým stačí jen nosit reprezentační dres

V sobotu v kvalifikačním utkání o postup na mistrovství Evropy v kosovské Prištině převedli čeští reprezentanti hanebný výkon, který nebyl vůbec důstojný výkonu reprezentantů České republiky. Trenér našeho týmu Jaroslav Šilhavý bude muset hodně přemýšlet, když bude na další kvalifikační utkání nominovat hráče, kteří by měli reprezentovat naši republiku.

Tady vůbec nejde o to, že jsme prohráli, což je komplikace k předpokládanému boji o druhé místo ve skupině, ale způsob, jakým se prohrálo. Domácím fotbalistům stačila jedna herní vlastnost, kterou čeští fotbalisté nepředvedli skoro po celý zápas vůbec. Ta fotbalová vlastnost se jmenuje bojovnost.

Když k tomu ještě připočteme to, že domácí nebyli kompletní a někteří klíčoví hráči jim chyběli, tak lepší situaci český reprezentační tým před tímto zápasem nemohl ani mít. Ovšem tuto možnost naši reprezentanti nevyužili a nakonec prohráli 2:1.

Jde o to, že výkon nebyl důstojný a jestli Jan Bořil po utkání řekl, že se hráči nemají za co stydět, tak pravdu podle mě nemluví. Výkon postrádal nejen bojovnost, ale i tým neměl žádnou duši. Výkon hlavně záložní řady, která má být motorem týmu, nebyl dobrý a našemu týmu chyběl i leader. Hráč, který byl dal mužstvu svoji tvář a vytvořil z něj skutečný TÝM.

Když se na naše záložníky podíváme podrobně, tak Lukáš Masopust předvedl podprůměrný výkon, Alex Král právě přestoupil do Ruska, Vladimír Darida je jen stínem hráče z minulých let, Tomáš Souček působil unaveným dojmem, snad jen Jakub Jankto měl určité záblesky v útočné fázi.

Výkon Brankáře Tomáše Vaclíka a celé obrany nebyl vůbec jistý a útočník Patrick Schick dal sice gól, ale druhou, prakticky rozhodující šanci zápasu, kdy šli naši čtyři hráči proti dvěma hráčům soupeře, neproměnil, když místo přihrávky volil střelu, kterou domácí brankář chytil.

Český tým připomínal orchestr bez dirigenta, který chce koncert nějak dohrát a přitom si myslel, že to dobře dopadne. Pokud trenér Šilhavý chce být úspěšný, tak musí nominovat hráče bojovníky, kteří nechají na hřišti všechno.

Český divák, když uvidí, že hráči bojovali po celý zápas, tak jim případnou prohru určitě odpustí. V sobotu to ale nebyli žádní bojovníci, ale soubor jedinců, který si myslel, že to dobře dopadne. Ono to ale nedopadlo, tak mají hráči z ostudy kabát a trenér Šilhavý má o čem přemýšlet.