Syl Apps: Příkladný kapitán Maple Leafs, jenž hrál skvěle nejen hokej

Tento hráč je jednou z nejúžasnějších postav v historii National Hockey League a skutečnou hokejovou legendou. Byl ztělesněním naprostého odhodlání jak na ledě, tak v soukromém životě. Takový byl Syl Apps.

Nikdy nekouřil, nepil, nenadával, zároveň vynikal ve sportu a příkladný byl i jeho život mimo hokejové mantinely. Člověk se samými klady, chtělo by se říct. Syl Apps ale zkrátka takový opravdu byl. Byl tak vychován.

Vyrůstal v baptistické rodině lékárníka, který ho odmala vedl podle svého nejlepšího přesvědčení. K tomu všemu měl Apps neskutečné sportovní nadání – hrál hokej, americký fotbal, závodně běhal a skákal o tyči.

Traduje se, že mu tehdejší lodivod Maple Leafs, Conn Smythe, nabídl smlouvu, přestože ho do té doby ani jedinkrát neviděl na ledě. Bohatě mu stačilo, když jej viděl, jak hraje americký fotbal. Apps ale nabídku odmítl, chtěl nejdřív dokončit McMasterovu univerzitu v Hamiltonu.

Ve skoku o tyči se stal šampionem britského impéria v roce 1934. O dva roky později reprezentoval Kanadu na olympijských hrách v Berlíně, kde obsadil 6. příčku. Apps doslova obracel každý dolar a když chtěl založit rodinu obrátil se na Smythe, zda-li jeho nabídka ještě stále platí. Oba muži se domluvili, a tak se Apps mohl připojit k mužstvu.

V Torontu se okamžitě zařadil mezi hvězdy – jeho 16 branek a 29 asistencí (nejvíce v lize), celkově tedy 45 kanadských bodů stačilo v sezóně 1936/37 na celkové druhé místo v produktivitě NHL. Vcelku impozantní start že? Po sezóně Apps obdržel Calder Trophy pro nejlepšího nováčka!

V následující sezóně nastřádal rovných 50 bodů. Lepší než on byl pouze jeho spoluhráč Gordie Drillon. Maple Leafs postoupili hned třikrát za sebou do finále Stanley Cupu (1938-40), avšak všechna tři finále prohráli. Za tu dobu se Apps pokaždé umístil mezi třemi nejproduktivnějšími hráči týmu.

Proto se v roce 1940 nemohl nikdo divit, když byl Apps ve věku 25 let jmenován kapitánem mužstva. Ve své 6. sezóně se konečně dočkal Stanley Cupu a zapsal se s Leafs do historie. Torontu se totiž povedl takřka husarský kousek, když se jim podařilo zvrátit nepříznivý stav série z 0:3 na zápasy na 4:3 a zvítězit, navíc proti skvělému Detroitu.

Red Wings přitom zaskočili Maple Leafs novou taktikou zvanou „nahoď a jeď“. Tato taktika spočívala v nastřelování puků do soupeřovy třetiny, což byl do té doby jev zcela nevídaný. Říká se, že Toronto porazilo svého soupeře jen díky tomu, že začalo hrát úplně stejně.

Conn Smythe v Appsovi od začátku viděl budoucího kapitána, nemohl však tušit, že to bude právě tento muž, jenž se nesmazatelně zapíše do srdcí mnoha fanoušků. Díky rádiu se z Appse stala první mediální hokejová hvězda.

Paradoxní je, že svého nového hrdinu většina fanoušků nikdy neviděla hrát naživo, ale díky legendárnímu komentování v podání Fostera Hewita moc dobře věděli (nebo si to alespoň představovali), co na ledě dokáže.

Apps byl ztělesněním hokejového gentlemana, ale to neznamenalo, že by se na ledě neuměl bránit. Jen prostě téměř nefauloval – za 10 let v NHL posbíral pouhých 56 trestných minut. V sezóně 1941/42 si dokonce nepřipsal ani jedinou, za což byl odměněn Lady Byng Trophy pro hokejového gentlemana.

Byť měřil 183 centimetrů, což byla na tehdejší dobu nadprůměrná výška, slávu a uznání si vydobyl jinak než naražením soupeřů na mantinel. Byl to vynikající bruslař se skvělým citem pro hru a po zásluze byl proto označován za nejlepšího centra své doby.

V ročníku 1942/43 si po nešťastném nárazu do branky zlomil nohu. Zmeškal 21 utkání, a proto se sebral, nechal si vypsat šek v hodnotě 1 000 dolarů (jeho roční plat se přitom pohyboval okolo 6 000 dolarů) a šel peníze vrátit Smytheovi. Šokovaný generální manažer však šek odmítl.

Smythe totiž dobře věděl, že mu to Apps splatí svými výkony na ledové ploše. Jenže na to si museli oba počkat až na konec války. Apps, podobně jako mnoho dalších hráčů NHL, narukoval do kanadské armády. Na frontu odešel také Smythe.

Do hokejového dění se Apps vrátil tedy až po válce. Hokej se od té doby sice trochu změnil – v sezóně 1943/44 byla zavedena červená čára – to ale šikovného centra nijak nelimitovalo.

S Leafs ještě dvakrát vyhrál Stanley Cup (1947 a 1948). V roce 1948 si stanovil osobní rekordy v počtu gólů (26) a bodů (53) a tím se s NHL rozloučil. Bylo mu pouze 33 let.

Vedení Toronta jej ještě zkoušelo přemlouvat, ale neúspěšně. Místo toho sáhl Apps po nové výzvě – stal se v Ontariu atletickým komisařem. O něco později vstoupil do politiky, kde v letech 1963-1975 zasedal jako poslanec v ontarijském parlamentu. Na tři roky dokonce zastával funkci ministra nápravných zařízení. Zemřel v prosinci 1998.

Syl Apps #10
⦁ narozen 18. ledna 1915, Paris, Ontario, Kanada, zemřel 24. prosince 1998
⦁ 3x vyhrál s Torontem Stanley Cup (1942, 1947 a 1949)
⦁ Calder Trophy – 1937
⦁ Lady Byng Trophy – 1942
⦁ 1. All-Star Team NHL (1939, 1942), 2. All-Star Team NHL (1938, 1941, 1943), 2x si zahrál v All-Star Game NHL
⦁ nejlepší nahrávač NHL (1937, 1938); 6x skončil mezi 10 nejproduktivnějšími hráči NHL, 5x skončil mezi 10 nejlepšími střelci, 4x mezi 10 nejlepšími nahrávači. V každé ze svých 10 sezón byl mezi desítkou hráčů s nejlepším průměrem bodů na zápas
⦁ bilance v základní části: 423 zápasů – 432 bodů (201+231)
⦁ bilance v play off: 69 zápasů – 54 bodů (25+29)
⦁ v roce 1961 jmenován do Hokejové síně slávy
⦁ v roce 1993 Toronto Maple Leafs slavnostně zařadili jeho #10 mezi čestná čísla, v roce 2016 oznámil klub změnu filozofie vyřazování čísel a společně se #14 Davea Keona vyřadil klub i čísla všech 16 dříve oceněných hráčů, včetně Appse
⦁ Appsovi jsou skutečně sportovní rodinou, posuďte sami: Syl Apps junior (nar. 1947) odehrál v letech 1970-80 celkem 727 utkání se ziskem 606 bodů. Nastupoval za New York Rangers, Pittsburgh a Los Angeles
⦁ Apps se stal jediným sportovcem v Kanadě, který byl uveden do všech tří významných síní slávy, a to do Hokejové síně slávy do Síně slávy kanadského atletického svazu a též do Síně slávy kanadského sportu.
⦁ Gillian Appsová (nar. 1983), vnučka Syla Appse, vyhrála s kanadskou hokejovou reprezentací 2x olympijské zlato (2006, 2010)
⦁ vnuk Darren Barber (nar. 1968) vyhrál v roce 1992 olympijské zlato v na kanadské osmiveslici
⦁ v roce 2017 byl vybrán mezi 100 nejlepších hráčů historie NHL

Použité zdroje: nhl.com, hhof.com, greatesthockeylegends.com