Strašák jménem Brexit se blíží. Jak ovlivní Premier League a fotbal ve Velké Británii?

Je tomu už dva roky, co si občané ve Velké Británii odhlasovali v referendu vystoupení Velké Británie z Evropské unie. O samotném referendu bylo napsáno mnohé, o kampaních, apod… Jenže spousta občanů, co hlasovali pro odchod Británie z EU, nejspíš vůbec netušila, že to bude mít vliv i na ligový fotbal. Kdyby ano, hlasování by možná dopadlo jinak. Nicméně v tomto článku nebudeme politicky hodnotit, zda-li je to špatné či dobré rozhodnutí. Pouze se podíváme na to, co vlastně ten brexit je a co to bude znamenat pro britský fotbal.

Zdroj: goal.com

Jak již bylo psáno, tak v hlasování o brexitu si nejspíše spousta fotbalových fanoušků vůbec neuvědomovala, že by to mohlo ovlivnit i fotbal. Jenže světě div se, vliv to má i na tuto oblast. Sice se dá čekat, že se alespoň Premier League podaří následky brexitu zmírnit, ale i přesto bude nejvyšší anglická soutěž pociťovat negativní důsledky britského odchodu z EU. Očekává se, že by k brexitu mělo dojít v březnu roku 2019, což je tedy už za pár měsíců. Pojďme se tedy společně podívat, co to bude pro britský fotbal znamenat.

Co je vlastně brexit?

Vzhledem k tomu, že toho byly plné noviny, tak si myslím, že není potřeba to nějak roztahovat. Je to zkrátka vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Odhlasovali si to britští občané ze všech zemí, z kterých se Británie skládá, takže Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko. O brexitu se v britské politice mluvilo v podstatě od roku 2012, nicméně referendum bylo pořádané v červnu roku 2016 a teď už se jen čeká na to, jak se domluví britská vláda s vedením Evropské unie a jaké mezi sebou vyjednají podmínky.

Jak brexit ovlivní Premier League?

Asi není překvapením, že když mezi kluby Premier League v roce 2016 probíhala anketa, který z nich má zájem podpořit odchod Británie z EU, tak bylo všech 20 klubů výslovně a tvrdě proti brexitu. Šéf Premier League, Richard Scudamore, dokonce označil kampaň pro brexit za naprosto nevhodnou, nemístnou a netransparentní. Nicméně nemá na výběr, stejně jako celá Premier League, a musí se podřídit výsledkům referenda. I proto se dá říct, že před sebou má celý britský fotbal kus práce.

Mezi britskou vládou a EU se však stále jedná o tom, jestli dojde k tzv. „hard brexitu“ či „soft brexitu“ a ačkoliv je pravděpodobnější ta druhá varianta, stále to není oficiální. Rozdíl je v tom, že pokud by šlo o „hard brexit“, tak by Británie a celkově britský fotbal musel ve všech ohledech spojených s EU (především volný pohyb osob a zboží) mít mnohem přísnější opatření, zatímco v případě „soft brexitu“ by šlo o opatření méně přísná.

Jak by to tedy mohlo vypadat? 

→ Přestupy a nábory hráčů či zaměstnanců

Tahle věc zasáhne především Premier League, která je velice multikulturní a je v ní spousta hráčů s různými národnostmi. A tady nastává problém, že se vlastně ještě neví, jak bude řešeno stěhování lidí mimo EU do Británie a jak bude či nebude fungovat volný pohyb osob. Nicméně jakékoliv omezení by způsobilo klubům Premier League obrovské potíže.

Jak by to mohlo vypadat? To momentálně lze vidět na hráčích, kteří pocházejí ze států mimo EU. Takže například u Argentinců, Brazilců, apod… Hráči musejí splnit několik kritérií a podmínek, aby jim bylo uděleno pracovní povolení. Díky pracovnímu povolení by pak mohli hrát v Británii. Takže po vystoupení Británie z EU by to takhle mohlo fungovat i u Němců, Francouzů a zkrátka všech členů EU.

Jenže v roce 2016 dělalo BBC průzkum, kolik hráčů z členských zemí EU by tyto požadavky a kritéria splňovalo, aby obdrželi pracovní povolení a výsledek byl celkem šokující. Hned 332 hráčů nesplňovalo požadavky či kritéria k získání potenciálně potřebného pracovního povolení. Průzkum byl prováděn mezi hráči Premier League, Championship (druhá anglická liga) a Scottish Premiership (nejvyšší skotská liga).

Mimoto, opuštění EU znamená, že by britské kluby mnohem hůře a komplikovaněji dokázaly získávat zahraniční talentované hráče ve věku 16-18 let, kteří jsou ze členských států EU. Kvůli čemu? Předpisy FIFA o ochraně nezletilých hráčů totiž umožňují mezinárodní přestupy fotbalistů ve věku 16-18 let v rámci EU a až bude brexit dokonán, tak Británie nebude do těchto předpisů zahrnuta. Tedy nebude mít možnost tyto hráče nakupovat. Přičemž tyto předpisy kluby v Premier League doteď hojně využívaly, skvělým příkladem je například Cesc Fabregas, kterého si Arsenal vyhlédnul a podepsal jakožto nezletilého.

Samozřejmě se tento problém s transfery netýká jen hráčů, ale i trenérů a personálních týmů. Hned 14 z 20 klubů Premier League má manažera, který není z Velké Británie. Navíc v trenérských týmech je spousta cizinců, kteří pocházejí také z různých koutů Evropy či celého zbytku světa. I v tomhle by byla Premier League velice ochuzena.

→ Finanční důsledky

Finanční důsledky se projevují víceméně už od doby, co je znám výsledek referenda. Hodnota libry vůči euru neustále klesá a to britské kluby logicky zatěžuje a finančně znevýhodňuje. Díky tomu totiž mají kluby z jiných států výhody v nakupování hráčů. Podle BBC dokonce hrozí, že pokud jsou už teď finanční rozdíly mezi rozpočty klubů velké, pak se to bude po brexitu ještě zhoršovat. Takže vyrovnanost, kterou je Premier League proslulá a kvůli níž je považovaná mnohými fanoušky za nejlepší ligu světa, by mohla rázem býti pryč.

→ Možné poškození globálního obrazu? 

Od roku 1992, kdy Premier League vznikla, se z nejvyšší anglické soutěže stala v podstatě soutěží kosmopolitních rozměrů a jak již bylo psáno v řádcích výše, je zde spousta hráčů cizí národnosti. Zkrátka původem z celého světa.

I díky tomuto faktoru se od přelomu tisíciletí a roku 2000 dostaly anglické kluby hned 9x do finále Ligy mistrů, přičemž se třikrát podařilo některému z anglických celků dokonce soutěž vyhrát. Sloučení těchto dvou faktorů pak znamená, že se Premier League vysílala do celého světa a je tomu tak doteď. Díky tomu dostávají anglické kluby obrovské částky za televizní práva.

A pokud by Británie zvolila tzv. „hard brexit“, tak by tím mohla poškodit svůj obraz v globálním světě. Protože by to znamenalo zákaz volného pohybu osob i zboží. To by nejenže výrazně zmenšilo či zastavilo tok světových talentů do Británie, ale zároveň by je to mohlo odradit po politické stránce, protože nikdo přece nechce hrát ve státě, ve kterém není vítán. Koneckonců referendum o brexitu vzniklo právě kvůli migrantům a ekonomickým migrantům, což jsou lidé, co jsou v Británii pracovně a to jsou i fotbalisté či jiní sportovci. Jenže to spoustě lidem nejspíše nedošlo. Ale zmíněný „hard brexit“ je tou méně pravděpodobnou variantou.

→ Jak vlastně funguje pracovní povolení v Premier League v praxi?

Jak bylo psáno výše, tak už nyní si musí hráči, kteří pochází ze států mimo EU, zařizovat pracovní povolení, aby mohli v Premier League vůbec hrát. Po brexitu to však bude čekat nejspíše každého hráče, který bude pocházet odkudkoliv mimo Británii.

Pracovní povolení je v podstatě oficiálním dokumentem, který musí udělit jeden z řídících orgánů Velké Británie. Toto povolení znamená, že daný jednotlivec, který o něj zažádal, může pracovat v tomto státě. V případě fotbalistů se používá tzv. bodový systém, který určuje, zda se jednotlivci má či nemá toto pracovní povolení udělit.

Hráč povolení dostává automaticky v případě, že v průběhu dvou let před podáním žádosti o povolení odehrál určité procento ze zápasů reprezentačního týmu svého státu. Tato automatická kritéria můžete vidět v této tabulce:

Pokud však hráč neodehrál dostatečný počet utkání za reprezentaci a není mu tak uděleno automatické povolení, stále je možnost zažádat o výjimečné povolení, kde by měla jakási „porota“ zvážit vhodnost tohoto přestupu a zde se už používá zmíněný bodový systém.

Mezi objektivní kritéria tohoto bodového systému patří například hodnota přestupu, výška mzdy a nedávná historie kariéry a kde vlastně daný hráč působil. Tato žádost o výjimečná povolení může být podávána i ústně.

Jenže v obou druzích povolení je to vcelku kruté. BBC poznamenalo, že kdyby tato povolení měla fungovat v minulosti, tak by se do Premier League nedostal N’golo Kante či Riyad Mahréz. Ani jeden z nich totiž při přestupu do Anglie nehrával pravidelně v reprezentaci. Nicméně jejich přestupy zase nebyly kdovíjak nákladné.

Kdy tedy k brexitu dojde?

Vyjednávání o brexitu byla oficiálně spuštěna v březnu 2017. Předpokládá se, že jednání by měla být dokončena 29. března 2019 a britské fotbalové kluby tedy nemají mnoho času, aby se na brexit připravily. Nicméně je možné, že vyjednávání budou trvat déle, jelikož se britská vláda stále nedohodla ani na tom, jak vlastně bude vypadat vztah s EU po odchodu. Ale prodloužení vyjednávání by muselo odsouhlasit všech 28 členských států EU. Navíc se stále mluví o tom, že by ještě potenciálně mohlo být druhé referendum a stále se to nabízí, ale je to více než nepravděpodobné.

Pokud tedy k brexitu opravdu dojde a navíc v daném předpokládaném termínu, tak se dá očekávat, že pro Premier League budou jeho pravidla platit až od sezony 2019/20, stejně tak pro Championship a Scottish Premiership. Fanouškům britského fotbalu tak nezbývá než doufat, že se se vším dokáže Premier League vyrovnat a že britská vláda domluví takové podmínky, aby to nebylo pro Premier League příliš škodlivé.

Koneckonců se členové britského parlamentu vyjádřili, že Premier League je pro ně natolik významný produkt, který má globální význam a proto chtějí zamezit jakýmkoliv negativním následkům, které by tato soutěž mohla pocítit. Tak věřme, že skutečně všem negativním následkům bude zamezeno a nedojde k nim.