Sevilla a Real Betis, jedna z největších rivalit ve fotbale. „El Gran Derbi“ patří k zápasům s nejlepší atmosférou na světě

Ačkoliv to mezi českými fanoušky možná není tolik rozšířené, větších rivalit a nenávistí ve fotbalovém světě jen těžko najdete. „El Gran Derbi“ mezi Sevillou a Realem Betis má extrémní náboj a každý fanoušek by si jeho atmosféru měl někdy vyzkoušet.

Když se řekne rivalita ve Španělsku, většina lidí si představí Real Madrid proti Barceloně, případně Atlétiku Madrid. Málo se to ví, ale pravděpodobně větší rivalitu a nenávist najdete na jihu v Andalusii, kde v Seville sídlí Sevilla FC a Real Betis Balompié.

Nenávist je dokonce tak velká, že fanoušci Verdiblancos vyžadují doslovný název Real Betis, nikoliv Betis Sevilla, jak je klub občas mylně nazýván. Právě název Sevilla evokuje klub z červené části města.

Sevilla hraje své zápasy na Ramón Sanchéz Pizjuán a sídlí ve čtvrti Nervión, která patří k těm bohatším v Seville. Betis hraje na Benito Villamarín a sídlí ve čtvrti Heliopolis, jenž naopak patří k chudším a klub je podporován spíše dělnickou třídou.

Každopádně atmosféra, jaká na obou stadionech panuje, patří k nejlepším v celém Španělsku. Může se tomu rovnat pouze San Mamés v Bilbau a Wanda Metropolitano Atlétika Madrid. Zvlášť v derby panuje na stadionech hotové peklo.

Prohra za sestup rivala

Abyste dobře pochopili, jak moc nenávist ke druhému celku pro Sevillu i Betis znamenají, nejlépe to vysvětlí následující příběh. Na konci minulého století jsme totiž byli svědky něčeho neopakovatelného. V posledním zápase sezóny 1996/97 přijel na Benito Villamarín Sporting Gijón. Pokud by porazili domácí Real Betis, znamenalo by to pád Sevilly do druhé ligy.

A této příležitosti Béticos bez váhání využili. Hráči Gijónu byli přivítáni velkým aplausem a celý zápas byli podporováni fanoušky Betisu. Verdiblancos zašli ještě dál, dokonce pískali na své vlastní hráče, když se blížili k vápnu Gijónu. V 56. minutě poslal Sporting do vedení Cherishev a celý stadion Betisu vypukl v extázi.

Zápas výsledem 0:1 skončil, hráči Gijónu si dokonce užili oslavné kolečko s fanoušky Betisu, kteří slavili sestup nenáviděné Sevilly. Raději tak viděli prohrát svůj tým, než aby se Sevilla zachránila.

Jenže karma skutečně existuje a netrvalo to dlouho. O tři roky později se do podobné situace dostala Sevilla. Ta už měla jistý sestup a v posledním kole tak neměla co získat. Jenže na Ramón Sanchéz Pizjuán přijíždělo Oviedo, jehož výhra by poslala o soutěž níž Betis.

A odplata byla sladká. Sevilla zápas absolutně vypustila, hráči soupeře vůbec nenapadali a Oviedo šlo rychle do vedení 3:0. Rojiblancos po vzoru svých rivalů aplaudovali Oviedu a naopak pískali na jakoukoli útočnou snahu vlastních hráčů. Na konci utkání, které klidně mohlo skončit 0:15, se Sevilla spíše ze cti trochu vzmohla a snížila na 2:3.

Vzala tak s sebou o patro níž i Betis, brankář Sevilly Olsen později přiznal, že Sevilla naschvál prohrála, aby poškodila Betis.

Kdo je úspěšnější?

Historicky je úspěšnější Sevilla FC. Dohromady se „El Gran Derbi“ odehrálo 193x, Sevilla má na kontě 92 vítězství, Betis 58. K vidění bylo taktéž 43 remíz.

Hráčem s nejvíce starty v Derbi na kontě je Joaquín Sánchez. 40letá stále aktivní ikona Betisu nastoupila do 25 střetů, na druhém místě je taktéž z Betisu José Ramón Esnaola s 24 starty.

Sevilla je úspěšnější i co se týče trofejí. Na svém kontě má jednou španělskou ligu, pětkrát španělský pohár, jednou španělský Superpohár, pětkrát Evropskou ligu a jednou evropský Superpohár. Dále také 17 trofejí v andalusském poháru, který však nemá velký význam.

Betis nasbíral jeden titul ve španělské lize, dva ve španělském poháru a jeden v andalusském poháru.

Hráči v obou klubech

Ačkoli v minulém století byste pár přeběhlíků našli, v tomto století se našli pouzí dva odvážlivci. I to dokazuje nesmírnou nenávist mezi oběma kluby. Juan Luis Redondo odehrál za Betis 90 zápasů, než v sezóně 1998/99 začal být pro Verdiblancos přebytečný. V roce 2002 se po několika dobrých angažmá do Sevilly vrátil, tentokrát však do čtvrti Nervión. Za Rojiblancos nastupoval 3 sezóny.

Druhý přeběhlíkem byl José Mari. Španělský útočník byl odchovancem Sevilly a došel až do A-týmu, kde debutoval v roce 1997. Ve 21 utkáních se trefil sedmkrát a přestoupil do Atlétika Madrid. Poté působil ještě v AC Milán, ve Villarrealu a v roce 2007 přestoupil do Betisu. Svojí kariéru ukončil v klubu Xerez CD, kde se mimochodem utkal s dalším přeběhlíkem, Juanem Luisem Redondem.

Atmosféra na stadionech

Ať už se derby odehrává na Benito Villamarín nebo na Ramón Sanchéz Pizjuán, na hřišti panuje obrovské peklo.

Fanoušci obou celků dokáží vytvořit nezapomenutelnou atmosféru i na předzápasovém tréninku.

Zdroj: Twitter, Sevilla FC, Real Betis