Rváči z Broad Street vrátili Philadelphii čest a pro Flyers získali dva Stanley Cupy. Celá NHL se jich bála, proti Sovětům jí však zachránili reputaci

Philadelphia Flyers? Dnes již tradiční hokejová značka, nicméně vždy tomu tak nebylo. Když NHL do tohoto pensylvánského města zamířila, velká sláva z toho nebyla. Rychle se to ovšem změnilo a mohli za to zejména legendární Broad Street Bullies, kteří bitky povýšili na úspěšnou taktiku. Město je milovalo, všichni ostatní se báli.

Hokej ve Philadelphii? Riskantní krok vyšel

Philadelphie je sportovním městem. Jedná se o tradiční domov týmu hrajícího MLB, NFL a NBA. Nicméně v 60. letech dostal podnikatel Ed Snider s riskantním nápadem. Aby se tu hrála také NHL, třebaže hokej v pensylvánském městě vesměs nikoho nezajímal.

Jenže Shiner získal půjčku a na dnes již pro hokejové fanoušky slavné ulici Broad Street nechal postavit stadion Spectrum. Od roku 1967 se tu hraje nejlepší hokejová liga světa. Flyers byli jedním z šesti týmů, které doplnily původní šestici známou jako The Original Six.

Když byl tým založen, byl nezájem znát. Do Philadelphie navíc chodili hlavně nechtění a staří hráči. Jenže první sezona se vydařila na výbornou a Flyers ovládli Západní konferenci. V play-off sice vypadli ve čtvrtfinále, ale přesto to nebylo vůbec zlé.

Hokej si tak překvapivě rychle našel poměrně velké množství fanoušků. Nejvýznamnější etapa klubové historie však byla teprve na obzoru. Velmi blízko.

Rváči z Broad Street navždy změnili NHL

Flyers budili strach, vytvořili „novou nemoc“

Hokej a bitky? To k sobě patří. Byť už dnes na přestřelky pěstmi nedochází zdaleka tolik, jako tomu bylo dříve. Nicméně byli to právě Flyers, kdo za to svým způsobem může. Posunuli totiž agresivitu a násilí v hokeji na úplně jinou, do té doby nemyslitelnou úroveň.

Mělo to však svůj důvod. Když byla Philadelphia v NHL nová, tak ji v prvních sezonách v play-off doslova terorizovali hráči St. Louis Blues. „Řekli jsme si, že od té chvíle už se nenecháme nikým zastrašit. A na tom jsme postavili naši strategii ve výběru hráčů,“ cituje Snidera server NHL.

Jeho slova se ostatně potvrdila už v draftu v roce 1969. Bobby Clarke byl velkým talentem, nicméně budil respekt. Jeho tvrdost poznal i František Pospíšil. Flyers pak získali také Dona Saleskiho, Boba Kellyho či Davea Schultze.

Právě příchod Schultze se zdál být mnohdy zásadní. „Věřte mi to, nebo ne, já byl hlavně střelec. Když ale někdo chtěl provokovat naše hráče, tak jsem do toho musel promluvit,“ nechal se slyšet proslulý ranař, který se dočkal přezdívky „Kladivo“.

Rodil se tým, který byl v celé NHL nenáviděn. Fanoušci Flyers jej ale milovali. Zápasy byly plné akce. Nejen té hokejové. Dokonce vznikl pojem „Philadelphia Flu“, přičemž slovíčko „flu“ značí v překladu chřipku. Mnoho hráčů odmítalo proti Philadelphii vůbec nastoupit, o den později však byli zdraví.

4. ledna 1973 pak vyšel ve Philadelphia Daily News článek, který navždy pojmenoval legendární éru v historii Flyers. Titulek Broad Streed Bullies uspěl naplno.

Dva Stanley Cupy v řadě? A proč ne?

Plán Philadelphie vyšel na výbornou a velmi rychle. Získaný respekt u soupeřů znamenal nejen to, že se někteří hráči zápasům s Flyers vyhýbali. Šlo to pochopitelně znát i v soubojích, tempu a nasazení.

Nicméně pouze rvačky neznamenají úspěch. „Mohli byste být i nejlepšími rváči na světě, ale kdyby váš tým neměl talent, stejně byste nikoho neporazili. Flyers tehdy měli spoustu talentu,“ má jasno dvojnásobný držitel Stanley Cupu s Bostonem Phil Esposito.

Velké hokejové kvality prokazoval jednak výše zmíněný Bobby Clarcke, ale spolu s ním třeba i Bill Barber, Rick MacLeish či Reggie Leach. V bráně navíc zářil Bernie Parent. Ve městě, které strádalo po sportovním úspěchu, jej nečekaně přinesli právě Flyers. A nejen jednou.

Philadelphia získala hned dvakrát v řadě Stanley Cup. Konkrétně v sezonách 1973/74 a 1974/75. V obou ročnících Flyers poměrně dominantně ovládli svou konferenci a skončili po základní části první.

V první vítězné sezoně utrpěli v základní části jen 16 proher v 80 zápasech. A v podobném duchu pokračovali v play-off. Toronto zničili 4:0 na zápasy, semifinále s New Yorkem Rangers bylo dramatické, přesto skončilo výhrou 4:3 v sérii. A finále s Bostonem? 4:2, radost byla na světě.

Další rok vypadal podobně. Jen v základní části bylo proher 18, v semifinále si Flyers poradili s Islanders a ve finále pro změnu porazili Buffalo Sabres. Výsledky sérií však byly totožné.

Snažili se vás zabít, má jasno legenda Toronta

Bitky, zákeřné a tvrdé zákroky. To vše je se stává. Nicméně ne vždy podobné věci nařizuje přímo trenér. Kanaďan Freddy Shero, jenž ale tehdy vedl Flyers, s tím kdovíjaký problém neměl.

Ostatně se jednalo o strategii týmu a podle toho se Shero choval. Rvačka jeden na jednoho? Budiž, stává se. Jeden prohraje, druhý vyhraje. Jenže ne tak v případě rváčů z Broad Street. Když ranař Flyers v bitce prohrával, poslal Shero na led dalšího rváče.

Nebál se poslat do akce klidně i celý tým. NHL zkrátka musela reagovat. Přišla změna pravidel. Hráči jen tak nesměli opouštět střídačku a do rvaček nesměl zasáhnout třetí muž. Jenže to už bylo poté, co Flyers drželi dva Stanley Cupy.

„To nebyli dva nebo tři hráči, na které jste si museli dávat pozor. Bylo to dvacet hráčů a všichni po vás šli hokejkami. Kdyby vás trefili, je po vás. Oni se vás reálně pokoušeli zabít. Snažili se vás vyřadit ze hry. Dnes by jim za to zakázali hrát do konce života,“ má jasno slavný bek Toronta Börje Salming.

Tvrdost Flyers pocítili i Sověti, NHL Je prosila o záchranu

Jak již bylo zmíněno, Philadelphii neměl v NHL rád nikdo. Ani tehdejší prezident soutěže Clarence Campbell. Jenže na přelomu let 1975 a 1976 přišel Flyers prosit o záchranu reputace a cti.

Proč? Do Spojených států amerických totiž přiletěly hvězdy CSKA Moskva kvůli turnaji zvanému Super Series 76′. Proti sobě nastupovaly týmy právě z NHL a tehdejšího Sovětského svazu.

CSKA si poradilo s New Yorkem Rangers i Bostonem Bruins. Jen Montreal Canadiens uhrál s moskevským týmem remízu. Období studené války, asi netřeba říkat, že Campbell nemusel Flyers přemlouvat dlouho. Naopak.

A tvrdý styl nesl proti Sovětům ovoce. A to tak, že se zápas zapsal do dějin. Sověti totiž v půlce první třetiny opustili hrací plochu a nechtěli dál hrát. Zejména kvůli tomu, že pořádně naloženo dostával legendární Valerij Charlamov. Bobby Clarke ho neustále sekal přes kotníky. Poslední tečkou bylo, když jej Ed Van Impe loktem trefil do brady.

Flyers hráli tvrdě, zákeřně, dostáli své pověsti. Hráči CSKA dohráli zápas jen kvůli tomu, že jim majitel pensylvánského celku oznámil, že jinak nedostanou zaplaceno za celou sérii. Do patnácti minut se tak objevili na ledě a dostali naloženo 4:1.

Philadelphia tehdy CSKA přestřílela 49:13. Sověti si zkrátka ani neškrtli a pověst NHL zůstala díky týmu, který jinak všichni nenáviděli, zachována.

Zdroj: NHL, Philadelphia Flyers, The Hockey Writers