Ronaldo: Brazilský fenomén, který překonal tři vážná zranění i infarkt

Ten druhý Ronaldo, ten tlustý Ronaldo, ten Ronaldo s příšerným účesem… i tak je občas nazýván legendární útočník Ronaldo Luís Nazário de Lima, který je nyní zastíněn novou hvězdou nesoucí stejné jméno. Kariéru brazilského ostrostřelce plnou vzestupů i pádů vám představíme v následujících řádcích.

Z předměstí Rio de Janeira do Evropy snadno a rychle

Příběh jednoho z nejlepších snajperů historie fotbalu začal v ulicích Benta Ribeira, předměstí brazilského Ria de Janeira, kde se v srpnu roku 1976 narodil. Ve škole byl Ronaldo Luís Nazário de Lima velice dobrým studentem, avšak po rozvodu rodičů musel v jedenácti letech studia zanechat a začít obstarávat peníze na živobytí. K tomu částečně sloužily i pouliční fotbalové turnaje.

Jeho přátelé i sourozenci v něm okamžitě zpozorovali velký talent a snažili se jej ve fotbale vždy podporovat. Ronaldovo umění, obrovská vášeň a radost z fotbalu přilákala pozornost Jairzinha, bývalého brazilského forvarda, jenž tehdy koučoval São Cristóvão. Ten mu dal šanci ukázat své fotbalové dovednosti získané na ulici i na pořádném hřišti.

Tehdy šestnáctiletého Ronalda poté doporučil svému bývalému klubu – Cruzieiru. Zde v první sezoně mladý útočník nasázel úžasných 44 branek. Jeho rychlost, skvělý driblink a fyzická síla spolu s perfektním zakončením z něj okamžitě udělaly jednoho z nejnadějnějších a nejzajímavějších teenagerů své doby.

Vysloužil si tak i pozvánku do reprezentace na Mistrovství světa v roce 1994, které Brazílie ovládla. Celý šampionát sice jen proseděl na lavičce, ale domů se nevracel s prázdnou. Při svém pobytu v Evropě si totiž zajistil přestup do PSV Eindhoven.

Právě holandské kluby byly častou destinací talentů z Latinské Ameriky, respektive jakýmsi odrazovým můstkem pro jejich další velká evropská angažmá.

Nizozemí, Španělsko a Itálie! Ronaldo dává góly všude, kde jen může

V novém prostředí předváděl Ronaldo to, co mu bylo vlastní – střílel góly jako na běžícím páse! S průměrem téměř jedna branka na zápas přilákal pozornost velkých evropských klubů a po olympijském turnaji v roce 1996 zakončeném bronzovou medailí byl čas pro přesun z PSV.

Holandský celek si nakonec plácl se slavnou Barcelonou. I v katalánském klubu pokračoval ve své jízdě. Během 49 zápasů si zapsal 47 gólů a pomohl týmu k výhře ve španělském poháru. Vydařená sezona mu ale především přinesla první velkou osobní trofej – FIFA Hráč roku 1996! Ve dvaceti letech se stal nejmladším držitelem této trofeje.

V té době také Ronaldo podepsal obrovskou doživotní smlouvu s Nike v hodnotě více než 180 milionů eur!

Barcelona si ovšem svůj klenot neudržela. Tehdy velice solidní nabídka v hodnotě 15 milionů eur od Interu Milán stačila, aby se Ronaldo přesunul už po jednom roce do Itálie.

Fanoušci zde očekávali velké věci. A také se jich dočkali! V první sezoně jim brazilský útočník udělal radost 34 brankami a zvedl spolu se zbytkem týmu nad hlavu pohár UEFA. Nezastavitelný mladík poté jako první v historii obhájil cenu pro nejlepšího hráče roku, a navíc obdržel i první Zlatý míč.

Co se děje s Ronaldem?! aneb Záhadné finále Mistrovství světa roku 1998

Ronaldo zažíval naprosto rapidní start své kariéry a neuvěřitelná forma, kterou si držel posledních pár let, měla pomoci Brazílii na Mistrovství světa roku 1998. Tentokrát už nejel na světový šampionát jako neznámý mladík, nýbrž jako světová hvězda.

Svou roli potvrzoval. Čtyřmi góly, včetně toho ve dramatickém semifinále s Holandskem, dotáhl Brazílii až do finále. V něm ji čekal domácí francouzský celek.

Když Brazílie potvrzovala před utkáním svou sestavu, Ronaldo na ní nebyl! Některé spekulace tento problém již dříve naznačovaly. Brazilský tým dokonce nenastoupil ani k úvodnímu rozehřátí.

Na poslední chvíli byl ale nakonec Ronaldo dopsán na soupisku, a dokonce do základní sestavy! Hned od začátku hry však bylo něco špatně. Toho, že Ronaldo není ve své kůži, si všimli všichni fanoušci. Jeho výkon byl velice mizerný a Francie si za velkých ovací domácích fandů došla pro jasné vítězství 3:0.

Později vyšlo na povrch, co se v den finále opravdu stalo. Na hotelovém pokoji dostal Ronaldo jakýsi nevysvětlitelný záchvat. Jeho spolubydlící Roberto Carlos okamžitě volal pomoc ostatních a doktorům nahlásil, že se jednalo pravděpodobně o epileptický záchvat.

Nasazení Ronalda do zápasu očividně nebylo asi nejšťastnějším řešením. Na základě této výpovědi totiž dostal silné léky, které snižují mozkovou aktivitu. To kromě pochybného výkonu ve finále vysvětluje také neočekávaný pád na schodech letadla při příletu do Brazílie.

Později se navíc ukázalo, že to nebyl epileptický záchvat. Ronaldo ve skutečnosti na hotelovém pokoji prodělal infarkt.

Jedno z nejhorších fotbalových zranění v historii

Po hororovém konci světového šampionátu se vrátil Ronaldo zpět do starých kolejí – v dresu Interu Milán proháněl soupeře a střílel branky. Zdraví mu ovšem nevydrželo příliš dlouho.

V listopadu roku 1999 se tentokrát zranil při utkání. Přetržení šlach v pravém koleni si vyžádalo operaci a dlouhou rekonvalescenci. Na problémy s koleny si stěžoval Brazilec už dříve. Byl to důsledek jeho neskutečné rychlosti a síly, které vyvíjeli hlavně na kolena obrovský tlak.

Velký návrat byl naplánován na konec sezony na finále Coppa Italia. Po sedmi minutách na hřišti se však Ronaldo skácel k zemi.

Koleno nebylo dostatečně vyléčené a zradilo jej znovu. Zranění si obnovil, a dokonce ještě v mnohem horším měřítku. Jeho lékař prý v životě nic tak špatného neviděl. V jednu chvíli mělo prý během léčby Ronaldovo koleno dokonce velikost kopacího míče. Jeho šance na návrat nebyly vysoké.

Pohádkový comeback na trávníky

Zázrak se nakonec povedl, a po více než roce se tak mohl Ronaldo vrátit zpět na trávníky. Poměrně překvapivě se jej pak rozhodl kouč brazilského národního týmu Solari vzít na světový šampionát v roce 2002.

A dobře udělal! Brazílie slavila titul a velkou zásluhu na tom měl právě Ronaldo, známý i pod přezdívkou „El Fenomeno“. Nejlepší střelec turnaje rozhodl dvěma brankami i o výhře ve finále nad Německem, a spravil si tak chuť po minulém pokaženém finále.

Po návratu jako z pohádky čekala Ronalda nová velká etapa. Za tehdy rekordních 45 milionů eur si jeho služby zajistil Real Madrid. Fanoušci byli z jeho příchodu u vytržení a v cestě nestála ani jeho minulost spojená s Barcelonou. Prodej dresů s jeho jménem lámal rekordy.

Z hlavní hvězdy se stává nechtěné zboží

Novopečený držitel druhého Zlatého míče i třetí ceny za FIFA Hráče roku ve svém novém působišti nezklamal. Během necelých pěti sezon dopomohl hvězdami nabitému Realu ke dvěma domácím titulům a dohromady ve 177 zápasech nasázel 104 branky. Ušaté trofeje pro vítěze Ligy mistrů se ale nikdy nedočkal.

Samozřejmě byl i součástí národního týmu na Mistrovství světa v roce 2006, kde však Brazilci vypadli už ve čtvrtfinále. Ronaldo alespoň překonal rekord Gerda Mullera v počtu branek vstřelených na světových šampionátech.

Během sezony 2006/2007 si pak nepadl příliš do noty s koučem Capellem a po příchodu nového střelce Van Nistelrooye byly jeho dny v Madridu sečteny. V lednu roku 2007 se za pouhých 7,5 milionů eur přesunul do AC Milán, čímž pochopitelně poškádlil fanoušky Interu.

V novém působišti se uvedl ve stylu – dal dva góly při svém debutu proti Livornu. Jako první hráč také skóroval za oba milánské týmy v derby. Jenže o moc více už toho nestihl. Po dvaceti utkáních se opět ozvala prokletá kolena. AC Milán mu smlouvu neprodloužilo a další dlouhá léčba znamenala konec jeho velkolepého evropského tažení.

Ani Pelé mu nevěřil, že se vrátí na trávník!

Ronaldo se vrátil do Brazílie, kde využil nabídky Flamenga, které mu poskytlo zázemí k rekonvalescenci. Na hřiště se však vrátil nečekaně v dresu úhlavního rivala – Corinthians! Tím pádem proti sobě samozřejmě poštval mnoho místních fanoušků.

Corinthians v té době postoupili mezi brazilskou elitu a Ronaldo jim měl pomoci k udržení v lize, či dokonce získání trofeje. Většina lidí mu nevěřila, že se z takového zranění znovu vrátí. Ani samotný Pelé mu nedával mnoho šancí.

Ronaldo však opět překvapil celý fotbalový svět a ve své domovině ještě nasázel celkem 30 branek. Opravdu se z vážného zranění kolene dokázal dostat už potřetí!

Po zisku vysněného domácího titulu nakonec v roce 2011 ukončil „El Fenomeno“ svou bohatou kariéru. Třeba, že chtěl ještě ve svých 34 letech pokračovat, vzdal nakonec souboj se svým tělem.

Na vině ovšem nebylo koleno! Dle jeho slov už neměl sílu vzdorovat hypotyreóze, onemocnění štítné žlázy. Kvůli ní velice jednoduše přibíral na váze, což mu bylo během jeho kariéry také mnohokrát vyčítáno.

Kritici se mohli několikrát na Ronaldovi vyřádit i díky jeho mnohým milostným aférám a skandálům, z nichž asi nejznámější je incident s třemi transvestity, které si pozval v domnění, že jsou to prostitutky, na hotel.

„El Fenomeno“ ale hlavně bavil celý svět svým fotbalovým uměním na hřišti a kdo ví, o kolik branek by nasázel víc, kdyby nezůstal kvůli problémům s koleny dohromady mimo hru takřka tři roky.

V současnosti je většinovým vlastníkem španělského klubu Real Valladolid.