Rodáci z FC Dallas a jejich pouť evropským fotbalem. Je MLS úrodnou půdou pro hledání hvězd zítřka?

FC Dallas, partnerský klub Bayernu Mnichov v americké MLS, vyslal v posledních letech do Evropy několik nadějných talentů. Jak si doposud vedli? Ukazuje se být MLS plodnou půdou pro hledání hvězd zítřka? A jaké chyby dělají američtí fotbalisté po svém přestupu na naši stranu velké louže?

FC Dallas, zakládající člen MLS a mimo jiné třeba vítěz US Open Cup z ročníku 2016 nebo finalista MLS Cup sezóny 10/11, se v roce 2018 stal partnerským klubem FC Bayern Mnichov.

Pro hráče Dallasu se tak otevřela příležitost jezdit občasně do Mnichova trénovat, a pokud zaujmou, vybojovat si tam hostování nebo klidně trvalý přestup. Za necelých 5 let, které spolupráce trvá, se však do Bavorska nastálo přestěhoval jediný hráč, střední obránce Chris Richards.

Richards byl prvním hráčem Dallasu, který na zkušenou do Německa zamířil. Necestoval sám, na desetidenní zkoušku jej doprovodil o rok mladší středopolař Thomas Roberts. A zatímco Roberts, sám mládežnický reprezentant USA, neudělal dostatečný dojem a vrátil se do Texasu, Richardse si Bayern koupil pro svou U19.

Roberts se do Evropy také vrátil, když šel minulou sezónu hostovat do rakouského SK Austria Klagenfurt. Tam však odběhal jen asi 200 minut a po svém návratu si nekopnul už ani za Dallas a k 1. lednu 2023 bude ve svých 21 letech volným hráčem.

Příběh jeho bývalého spoluhráče šel opačným směrem. Richards se probojoval na pomezí prvního týmu FC Bayern a na postu pravého obránce prorazil i do sestavy. Když limitované minuty v prvním týmu a úroveň, na které hrál druhý tým nestačili, odešel hostovat do Hoffenheimu, kde si ho pod křídla vzal jeho bývalý kouč z ‚béčka‘ Bayernu, Sebastian Hoeneß.

Osmnáct měsíců hostování a 34 zápasů v modrobílém dresu po boku Pavla Kadeřábka později a na Säbener Straße do Mnichova chodily nabídky na stálý přestup.

Tak se Richards v létě tohoto roku přestěhoval do jižního Londýna, kde jej oslovil sportovní projekt Patricka Vieiry v Crystal Palace. Stopku tomu ukázalo zatím zranění, které mladý americký obránce v Premier League utrpěl a které jej připravilo mimo jiné o mistrovství světa. V jarní části sezóny ale bude moct ve svém dobře rozběhnutém rozvoji pokračovat.

Jeho letní přestup svědčil všem zainteresovaným stranám. Bayern Mnichov vykázal téměř stoprocentní profit, Crystal Palace dostalo dobrého a osvědčeného hráče za rozumné peníze, Richards udělal další krok ve své kariéře a ani FC Dallas nepřišel na prázdno, když do jejich pokladny zamířilo 2,8 milionu euro díky klauzuli o budoucím prodeji.

Tento úspěch chtěli oba kluby zopakovat s Justinem Che. Defenzivní univerzál, původně považovaný spíše za pravého obránce, který ale nastupuje pravidelně také ve středu defenzivní linie, zaujal na zkušené v Mnichově a vybojoval si půlroční hostování v U19 německého šampióna.

V létě, které následovalo, očekávali všichni oznámení o dokončení trvalého přestupu. Jednání mezi partnerskými kluby se však zkomplikovala a Bayern na požadavky FC Dallas nepřistoupil.

Che se tak do Evropy dostal až následující leden, kdy přišel s nabídkou rok a půl trvajícího hostování Hoffenheim, který chtěl tentokrát obejít Bayern a půjčit si hráče přímo z Texasu. V Bundeslize zasáhl Che ale jen do 39 minut a pro aktuálně probíhající ročník byl seřazen do druhého týmu.

V Regionalliga Südwest za TSG 1899 Hoffenheim II sice nastupuje vcelku pravidelně, určitě to ale není, co si dnes 19-letý Američan s německými kořeny při podpisu smlouvy představoval. Jeho rozvoj stagnuje a zřejmě nebude ani z jedná strany zájem aktivovat výkupní klauzuli ve smlouvě.

Che bude doufat, že dokáže po nemoudře zvoleném prvním přestupu, ač v jeho případě naštěstí jen na hostování, najít následně lepší angažmá, kde ze sebe všechny pochybnosti setřese, podobně jak to na podzim dokázal Ricardo Pepi.

Pepi je další z hráčů Dallasu, který byl nabídnutý Bayernu Mnichov. Nešel tam ale ani hostovat, protože Bayern toho času neviděl, jaký sportovní projekt může před Pepiho postavit a jaký plán osobního rozvoje mu nabídnout.

O mladého útočníka se tak rozhořela bitva, kterou, už to vypadalo, vyhrál Wolfsburg. V poslední chvíli ale přišel Augsburg a položil na stůl peníze, které nikdo jiný neměl vůli dorovnat.

Pepi se tak do Bavorska přeci jen stěhoval. Jeho první půl rok tam ale určitě nešel podle plánu, když zasáhl jen asi do 500 minut napříč 12 zápasy, a tak v létě bez jediného gólu na kontě odešel hostovat do Eredivisie, kde mu šanci nabídl FC Groningen. Klub, který dal světu Arjena Robbena.

V Nizozemí se Pepi chytil a v devíti zápasech, které v jejich barvách na podzim stihnul, vstřelil šest branek a vytvořil dvě další. To dalo jeho agentovi příležitost vyslal do světa zprávu, že do Augsburgu se jeho klient určitě vracet nebude.

Tak, jak Fabriziu Romanovi nevyšla předpověď, že Pepi bude jedním z mladých talentů USMNT, mužského národního týmu spojených států, na Mistrovství světa v Kataru, není úplně jisté ani jestli mu vyjde tvrzení, že Pepi v létě znovu změní klub.

FC Augsburg stál totiž celých 16 milionů euro a budou tak těžko hledat kupce, který by jim na jejich investici zajistil návratnost. Bavorský rival mnichovského Bayernu navíc v létě změnil trenéra.

Nově je vede 38-letý Enrico Maaßen, dřívější trenér druhého týmu BVB, který si sebou z Westfálska přinesl podstatně atraktivnější styl fotbalu, než jakým se Augsburg doposavad prezentoval. Stále je tak ve hře dost proměnných a navzdory uznávanému přestupovému guru si zde dovolím tvrdit, že není vyloučené, že budeme Pepiho sledovat příští rok v dresu jeho současného majitele.

Pepi však nebyl prvním hráčem, který na trase Dallas, Augsburg přestoupil. Už v létě 2019 tento krok udělal Ekvádorský reprezentant, Carlos Gruezo. Defenzivní záložník v současnosti reprezentující svou zemi na světovém šampionátu není ani žádný benjamínek, ani odchovanec FC Dallas.

MLS využil jako odrazový můstek k restartování své kariéry po nepovedeném přestupu z ekvádorské Barcelona SC Guayaquil do německého VfB Stuttgart. Několik povedených sezón v zámoří později a Gruezo je stabilní oporou celku, hrající nejvyšší německou soutěž.

Z Dallasu zamířil na naši stranu oceánu ještě jeden mladík. Střední záložník Tanner Tessmann hraje od minulé sezóny za italskou Venezia, v současnosti předposlední tým Serie B. Právě otevření se italského fotbalu americkým penězům může na Apeninský poloostrov lákat více a více nadějných opor klubů z MLS, ač příběh Tessmanna není plný úspěchů.

Poslední tým loňského ročníku Serie A, letos hrají o záchranu ve druhé lize a Tessmann sám ve svých 21 letech zasáhl zatím jen do třetiny dostupných minut.

Lépe si vedou Dante Sealy, 19-letý křídelník, a Bryan Reynolds, 21-letý krajní obránce. Oba jsou stále kmenovými hráči FC Dallas. Sealy hostuje v U21 nizozemského PSV, zatímco Reynolds v sousední Belgii za prvoligový KVC Westerlo.

Oba sbírají dostatek minut na úrovni, která více odpovídá jejich současnému statusu, o obou se ale můžeme díky jejich potenciálu v budoucnu dočíst ve spojení s nám více známými kluby.

Neudělali totiž totožnou chybu, jako někteří jejich předchůdci, kteří mířili v příliš brzkém věku příliš vysoko. Marketingový potenciál amerického trhu buduje zvýšený zájem o hráče ze zámoří. To se pak musí podepsat na očekáváních, která vidíme na vícero příkladech nenaplněna.

Co se spojení FC Dallas a FC Bayern Mnichov týče, to působí navenek přežitě a objevují se spekulace, že skrz jistou neplodnost, ale také komplikace při vzájemných jednáních, se začíná bavorský velkoklub poohlížet v regionu po jiném partnerovi.

Zdroje: FC Dallas, FC Bayern Mnichov, Transfermarkt, Fabrizio Romano