Roberto Di Matteo aneb Nesmrtelný hrdina Chelsea. Jako hráč zářil ve finálových duelech, jako trenér s klubem poprvé v historii ovládl Ligu mistrů

Roberto Di Matteo možná nepatří mezi největší hráčské a trenérské legendy v rámci fotbalového světa, jednu věc mu ale nikdo vzít nemůže. Je absolutní ikonou londýnské Chelsea. V jejím dresu byl důležitý v roli hráče, jako dočasný trenér ji dovedl do světa nezpochybnitelných velkoklubů.

Roberto Di Matteo: Rekordní posila Chelsea, krok do neznáma

Psal se rok 1970, když se ve švýcarském Schaffhausenu narodil italským imigrantům Roberto Di Matteo. Dělnická rodina, vzdělání na prvním místě. Nikdo z rodiny se nikdy nevěnoval sportu na profesionální úrovni.

Roberto byl ale výborný student, díky čemuž mu ve škole i ve firmách, v nichž byl na praxích či brigádách, umožňovali odcházet o něco dřív, aby mohl trénovat fotbal, který si zamiloval již v raném dětství.

Už v 16 letech hrál za A-tým Schaffhausenu, dokonce si s ním zahrál druhou švýcarskou ligu. Ve svých 20 letech se stal profesionálem. Dokonce si zahrál za slavný FC Zürich. Po roce v tomto klubu ovšem učinil nečekaný krok.

Dostal totiž nabídku odejít do malého klubu FC Aarau, který vedl trenér, kterého znal z Schaffhausenu. Hned v první sezoně s týmem vyhrál švýcarský titul a po ní zamířil do Itálie. Koupilo jej Lazio Řím.

„V Laziu jsem odehrál tři sezony. Byl jsem hodně motivovaný, ambiciózně. Chtěl jsem se posouvat profesně i lidsky. Cítil jsem, že se můj růst zpomalil. Když to vypadalo, že se blížíme zisku trofeje, stalo se něco, co nás zase oddálilo,“ vzpomíná Di Matteo v The Big Interview.

Proto se rozhodl k odvážnému kroku. Opustil dominantní Serii A a odešel do Chelsea. Stál 5 milionů liber, šlo o rekordní přestup v klubové historii. Na jeho příchodu měl velký podíl legendární Ruud Gullit.

„Řekl mi své plány, jak je na tom Premier League celkově. Zjistil jsem, že to je ambiciózní klub, on udělal vše pro to, aby se můj příchod uskutečnil. O anglickém fotbale jsem nevěděl vůbec nic. Bral jsem to jako osobnostní posun,“ nechal se slyšet třiapadesátiletý Ital.

Finálový hrdina přepsal historii Chelsea, kariéru ukončil už ve 31 letech

Po příchodu do Chelsea v roce 1996 se Roberto Di Matteo začal prosazovat velmi rychle. Skóroval hned při svém debutu, navíc měl na hru Blues velmi znatelný dopad. Stal se hrdinou hlavně velkých a finálových zápasů.

Historii Chelsea začal přepisovat v hned ve své první sezoně v Anglii, když klubu vystřelil v roce 1997 vítězství v FA Cupu. Ve finále proti Middlesbrough se prosadil už po 34 vteřinách, jedná se o nejrychlejší gól v historii finálových zápasů nejstarší klubové soutěže ve fotbale.

„Byl to speciální den. Vstřelil jsem první gól zápasu, který byl navíc rekordní. K tomu mě vyhlásili nejlepším hráčem zápasu. Na stadionu byla celá rodina, pro Chelsea to byla první trofej za 26 let, další sezonu jsme mohli hrát Pohár vítězů pohárů. Byl to velký krok,“ zavzpomínal Di Matteo.

Sluší se zmínit, že jak Roberto neznal příliš dobře anglický fotbal, tak ve Švýcarsku, když byl dítě, vysílali pouze finálová utkání FA Cupu. O to speciálnější pocit to pro něj byl.

Jenže nezůstal u jediného finálového gólu. Chelsea pomohl v roce 1998 k vítězství v Ligovém poháru, opět se prosadil ve finále a celkově v dané sezoně nasázel v této soutěži tři góly ve čtyřech zápasech.

V roce 1998 navíc dopomohl týmu k trofeji pro vítěze Poháru vítězů pohárů. V osmi zápasech dal tři góly, přidal dvě asistence, jedna z nich byla ve finále proti Stuttgartu. Dva góly dal do sítě Slovanu Bratislava.

Nechyběl ani u výhry Chelsea nad Realem Madrid v evropském Superpoháru téhož roku. Rok 2000 zase přinesl v jeho podání rozhodující branku proti Aston Ville ve finále Ligového poháru,

Celkově s Blues vyhrál jako hráč šest trofejí, vyhrál všechna finále ve starém Wembley. Zkrátka parádní vizitka. Jenže ve 31 letech přišel šok. Trojitá zlomenina nohy, 18 měsíců snahy se vrátit na hřiště. Nepovedlo se. Konec kariéry. Co dál?

Návratem do Chelsea udělal krok vzad, aby se posunul vpřed

Jak dnes již zřejmě většina fotbalových fanoušků ví, tak po konci kariéry Roberto Di Matteo přešel na trenérskou dráhu. „Začal jsem si dělat trenérské licence od nejnižší úrovně, vrátil jsem se na univerzitu. Nevěděl jsem, co přesně budu dělat. Neplánoval jsem končit s fotbalem ve 31 letech,“ říká.

Nejprve vedl MK Dons, posléze dotáhl West Bromwich Albion do Premier League hned v první sezoně v klubu. V roce 2011 ale učinil krok zpět, aby se mohl posunout vpřed. Vrátil se do Chelsea, ale pouze v roli asistenta, když hlavním koučem byl talentovaný André Villas-Boas.

„Tu nabídku jsem přijal jen kvůli tomu, že to byla Chelsea. Těšil jsem se na práci s Boasem, udělal si hodně slušné jméno, přišel po úspěšné sezoně v Portu. Byl jsem zvědavý, co se od něj naučím. Musel jsem znovu hodně lidem vysvětlovat svůj krok. Měl jsem zkušenosti s Premier League jako hlavní trenér, nikdo nechápal, proč jdu na pozici asistenta. Já v tom ale viděl hlavně pozitiva,“ vyjádřil se rodák ze Švýcarska.

Roberto Di Matteo vyhrál s Chelsea první titul v Lize mistrů

Chelsea byla v přestavbě, Boasovi se vůbec nedařilo, hodně se mluvilo o problémech mezi hráči a trenérem. To Roberto Di Matteo nijak nepopírá. Přechodová fáze prý začala už v době, kdy tým vedl Carlo Ancelotti. Když pak přišel mladík jako Boas a v kabině sedělo několik velkých hvězd a klubových legend, nedělalo to dobrotu.

„Bylo tam hodně velkých jmen, zkušených hráčů, co zažili v Chelsea několik skvělých sezon. Tím si zajistíte jakousi moc uvnitř klubu, cítíte, že můžete ovlivnit hráče v kabině. Nebylo lehké to ukočírovat,“ promluvil o konci talentovaného Portugalce.

Boas tedy dostal padáka a roli hlavního trenéra převzal Di Matteo. Následoval rychlý obrat k lepšímu. Chelsea se začala posouvat vpřed v Premier League, mimo to ale vyhrála dvě trofeje. Konkrétně FA Cup a především Ligu mistrů v roce 2012.

Důvod, proč se Di Matteovi dařilo? Hráči dle jeho slov věděli, jakým byl fotbalistou a čeho v Chelsea dosáhl, jak byl propojen s klubem. Proto se mu i s velikány jako byli Petr Čech, Didier Drogba, John Terry či Frank Lampard pracovalo fantasticky.

„Bylo to magické období. Vytvořili jsme společně součást historie klubu. Chelsea poprvé vyhrála Ligu mistrů. Myslím, že jsme byli i první z Londýna, kdo to dokázal. Nikdo nám nevěřil. Nejvíc si to zasloužili hráči. Odevzdali klubu maximum a byli odměněni. Byli ve věku, kdy to pro ně byla zřejmě poslední šance vyhrát velou trofej. Bylo to fantastické,“ uzavřel vzpomínání hrdina Chelsea.

V klubu ovšem dlouho nevydržel. Následně koučoval ještě v Schalke a Aston Ville, na úspěch v Chelsea ovšem nenavázal.

Zdroj: Chelsea FC, The Big Interview, UEFA