PSG pro smích? Jak si vede v porovnání s dalšími týmy, které od roku 2010 utratily přes miliardu liber?

Případ Paris Saint-Germain. To jest něco, co budí úsměv na tváři nejednoho fanouška fotbalu. Není se moc čemu divit. Francouzský velkoklub utratil od roku 2010 neuvěřitelných 1,120 miliard liber a jejich největším úspěchem mimo domácí prostředí je čtvrtfinále Ligy mistrů. To samozřejmě nemůže být uspokojující ani pro majitele samotné. Navíc s poohlédnutím na fakt, že pouze tři kluby utratily za stejné období více peněz. Jak si vlastně francouzský celek vede v porovnání se svými konkurenty, kteří se také nebojí utrácet?

Od léta 2010 až do začátku roku 2019, tedy do začátku lednového přestupového období, pouze čtyři kluby na světě utratily na přestupech více než miliardu liber. Zřejmě není překvapením, že jedním z nich je francouzské PSG. Takto vypadá celkově žebříček pěti klubů, které v daném období minuly za přestupy nejvíce peněz:

• Manchester City – 1,325 miliard liber
• Chelsea – 1,310 miliard liber
• Barcelona – 1,258 miliard liber
• Paris Saint-Germain – 1,110 miliard liber
• Manchester United – 993,45 milionů liber

Jak můžeme vidět, PSG není jediným klubem, který míjí velké peníze a přesto v evropských pohárech, konkrétně v Lize mistrů, nedosahuje úplně požadovaných výsledků. Přesto je právě francouzský gigant hlavním terčem posměchu. Je to ale správné?

Nejprve se podívejme na Manchester City. Anglický klub zažívá všeobecně nadměrně vydařené období od momentu, kdy jej koupil šejk Mansour. Nebýt peněz, tak jsou Citizens nejspíše nadále průměrným klubem v Premier League. Od roku 2008 jsou pravidelným účastníkem evropských pohárů.

Začínali v tehdejším Poháru UEFA, než se v roce 2011 podívali poprvé do novodobé Ligy mistrů. Z počátku měli problém se vůbec dostat ze skupiny. Největším úspěchem klubu z modré části Manchesteru prozatím zůstává semifinále ze sezony 2015/16. Nutno ale podotknout, že doposud City chyběl světový manažer, který by dokázal využít potenciál klubu naplno.

Toho Citizens našli právě v Guardiolovi, který klub vede nyní. Španělský mág udělal ze svého klubu nejspíše ten nejlepší klub na Ostrovech a snaží se nyní prosadit i v Lize mistrů. Sice sám Guardiola tvrdí, že je pro City na výhru v této soutěži ještě brzy, jednou to ale přijít musí, působí-li v klubu bývalý kouč Barcelony či Bayernu. Ačkoliv v cestě za ušatým pohárem mohou stát různé strasti a nástrahy, tuto sezonu to však vypadá prozatím velice nadějně.

O Chelsea se dá pravděpodobně říci, že je na tom aktuálně ještě hůře než PSG. V daném období utratila více peněz a mimoto se jí nedaří ani v Anglii, ani v evropských pohárech. Není ani zrovna pravidelným účastníkem Ligy mistrů. Podruhé od roku 2010 působí v Evropské lize. To je ale samozřejmě způsobeno skutečností, že anglická liga je mnohem vyrovnanější a o kvalifikaci do evropských pohárů bojuje mnohem více týmů.

Na druhou stranu ve prospěch Chelsea v porovnání s pařížským celkem hraje fakt, že Londýňané získaly hned dvě evropské trofeje. Vítězstvím Ligy mistrů v sezoně 2011/12 počínaje, v sezoně 2012/13 trofejí pro vítěze Evropské ligy konče. Navíc se ještě v sezoně 2013/14 dokázali Blues probojovat až do semifinále milionářské soutěže, o čemž PSG prozatím jen marně sní. V dalších letech ale neprošla Chelsea dále než do osmifinále a jak již bylo zmíněno, letos bojuje jen v Evropské lize.

Třetí do party je katalánská Barcelona. Ta je, dá se říci, z celé pětice jednoznačně nejstabilnější. Je to gigant nejen ve Španělsku, ale v celé Evropě. Přesto v posledních letech v rámci Ligy mistrů poněkud strádá.

V La lize je Barcelona poměrně dominantní, od roku 2010 získala pět ligových titulů. V Lize mistrů je ale úspěšnější Real Madrid. Katalánci získali trofej pro vítěze nejprestižnější klubové soutěže v letech 2011 a 2015. Od posledního vítězství se ale nedostal Messi a spol. přes čtvrtfinále, což je samozřejmě problém, jelikož celek z Katalánska má rozhodně větší ambice.

Sám Messi se vyjádřil, že letos je a musí být prioritou vítězství v Lize mistrů. Nejdříve si ale musí poradit ve středu večer s Lyonem a postoupit alespoň do čtvrtfinále, aby alespoň dorovnali předchozí sezony.

Nyní se dostáváme k několikrát omílanému PSG. To jest pravidelným účastníkem Ligy mistrů od roku 2012. Hned čtyřikrát v řadě se dostalo do čtvrtfinále, jenže poslední tři ročníky vypadlo hned v prvním vyřazovacím kole.

Přitom Pařížané mají ve svém týmu spoustu hvězd, ať už je to trio Neymar, Cavani, Mbappé, veteráni Buffon s Alvesem, Thiago Silva, či talentovaní mladíci typu Nkunku či Kimpembe. Klub má vše k tomu, aby uspěl. Finance, zázemí, hráče. Co ale chybí? Dají se jmenovat nejspíše dva hlavní faktory. V první řadě absence opravdu špičkového a světového manažera. Ancelotti novou úspěšnou éru PSG začínal a dá se říci, že byl asi největším jménem na lavičce Pařížanů.

Blanc, Emery i Tuchel jsou dobří a nadprůměrní trenéři, ale zkrátka to není špička. Druhým faktorem je absence těžkých zápasů v lize. Na domácí půdě nemá PSG téměř žádného rovnocenného soupeře, finančně a ani kvalitou hráčů prostě Les Parisiens nemají ve Francii konkurenci. Hráčům tak chybí praxe ze složitých zápasů a skvěle složený tým tak může dojíždět právě na nevyrovnanost v domácí soutěži.

Posledním týmem do party je Manchester United, který prožívá po všech stránkách krizi od odchodu Sira Alexe Fergusona v roce 2013. Už poslední sezony pod vedením legendárního Skota byly poněkud slabší, přesto jeho konec na lavičce Red Devils měl fatální následky.

Moyes, Van Gaal a ani Mourinho nedokázali s klubem dosahovat požadovaných výsledků. Ještě v roce 2011 hráli United pod Fergusonem ve finále Ligy mistrů, přičemž další sezonu skončili hned ve skupině a o rok později se museli spokojit jen s Evropskou ligou. V sezonách 2012/13 až 2015/16 opět působili v milionářské soutěži, ale jen jednou to dotáhli do čtvrtfinále, jednou vypadli hned v osmifinále a jednou hned ze skupiny mířily pouze do vyřazovacích bojů Evropské ligy.

Evropskou ligu hráli Red Devils také v sezoně 2016/17, dokonce dokázali v soutěži zvítězit, díky čemuž se kvalifikovali zpět do Ligy mistrů. Tam působí letos druhou sezonu v řadě a dá se říci, že to s nimi vypadá nadějně. Solskjaer dělá s celým týmem zázraky, navíc má k dispozici perfektní mix hráčů, od zkušených borců přes skvělé hráče, co se mohou ještě zlepšovat, až po talentované mladíky. Pokud se v klubu udrží, bude mít i dobré finanční možnosti.

Dá se říci, že i Manchester United má minimálně do budoucna všechny předpoklady, aby se opět vrátil na vrchol. Bude však záležet, jak si klub povede stabilně. Nyní zažívá dočasnou euforii, když navíc dokázal senzačně odvrátit vyřazení právě proti PSG. Tato euforie však může skončit stejně rychle jako rychle přišla.