První velká prohra Adolfa Šádka? Ne, Plzeň dělala s Krmenčíkem správné kroky

Před týdnem vyšetření ukázalo, že Michael Krmenčík si přetrhl přední zkřížený vaz v levém koleni. Nejlepší střelec Viktorie bude až do konce sezony mimo. Je jisté, že západočeský klub za svůj klenot nedostane očekávaných 300 milionů korun a vyvstalo několik otázek. Měla Plzeň Krmenčíka prodat již dříve? Logicky se nabízí odpověď, že určitě, ale také existuje druhý úhel pohledu. Proč si myslím, že Adolf Šádek, generální ředitel Západočechů, dělal s Krmenčíkem správné kroky?

Zdroj: fcviktoria.cz

První šance na prodej šestadvacetiletého útočníka přišla minulou zimu. Krmenčík zažil nejlepší půlrok v životě, nasázel jedenáct branek v české lize a zejména díky němu byli svěřenci Pavla Vrby nejen první v HET lize, ale také postoupili do jarní části Evropské ligy. Český reprezentant se podílel na více než třetině gólů, navíc podepsal novou smlouvu. V zimě přišlo plno nabídek ze druhé anglické ligy nebo Premier League. Vyptával se Newcastle a prý nabízel 300 milionů korun. Podle pozdějších zpráv šlo spíše o 200 až 250 milionů korun.

Ale i tak se mohla pokladna Viktorie naplnit o velký balík peněz. Na české poměry přímo gigantickou částku Šádek odmítl. V té době hodně lidí jeho krok zpochybňovalo. Ale zkuste se vžít do pocitů plzeňského šíbra – Krmenčík byl klíčový hráč, klub neměl připravenou náhradu, vzduchem létalo dvanáct milionů korun za případný titul v lize, následně dalších 400 milionů korun za postup do základní skupiny Ligy mistrů a nakonec plno peněz bylo ve hře v případě postupů do dalších fází Evropské ligy.

Krmenčík sice titulu moc nepomohl a v Evropě se trefil pouze do sítě Partizanu Bělehrad, avšak Šádkovy plány vyšly. Plzeň získala dohromady 450 milionů korun. Kdyby třeba Šádek Krmenčíka prodal a Viktorii by v lize předběhla Slavia a zároveň by skončila na lopatkách Partizanu, je jasné, co by bylo bráno jako první terč neúspěchu – plzeňské vedení, které prodalo svou největší hvězdu a obětovalo Ligu mistrů. Pak by se na 250 milionů korun zapomnělo, řešilo by se jen vyhoření zkušeného kádru výrazně oslabeného odchodem hlavního útočníka.

Takže Šádek udělal první správný krok – podržel Krmenčíka v kádru až do léta. Poté se obecně předpokládalo, že bývalý hráč Dukly či Baníku odejde do zahraničí za slušnou sumu a Západočeši si najdou náhradu. Jenže adekvátní nabídka nepřišla a trenér Pavel Vrba mohl se svým hroťákem počítat nadále. Krmenčík se odvděčil za důvěru a do branek ligových soupeřů za prvních šest kol nasázel hned sedm gólů a vládl tabulce střelců.

A poté přiletěla asi poslední velká nabídka – Bordeaux nabízelo za Krmenčíka 230 milionů i s bonusy. Šádek řekl jasné ne a dnes mu to experti dávají sežrat. Jenže znovu se zkusíme vcítit do pocitů plzeňského bosse – za tři dny plzeňský tým čekal souboj na Slavii, všichni se chystali na Ligu mistrů a náhradu v týmu nebyla. Šádkova (správná) úvaha byla, že Krmenčík svou cenu ještě navýší v nejprestižnější evropské soutěži.

Vše mu vycházelo. Krmenčík sice v letošní sezoně Fortuna ligy zůstane na sedmi trefách, ale výrazně na sebe upozornil dvěma góly s CSKA a perfektní výkonem na Realu, zároveň se trefil za českou reprezentaci. Cena rostla a Šádek si mnul ruce. Pomalu počítal miliony, pěkně jeden za druhým, než ho nafackoval výsledek preventivního vyšetření.

Mohl s Krmenčíkovým zraněním kalkulovat? Asi i počítal, že šestadvacetiletý střelec neodehraje celý podzim bez zdravotních problémů. Avšak rozhodně nečekal, že se Krmenčík zraní na až tak dlouhou dobu. Na druhou stranu – riskoval. Hodně. Plzeňský kádr měl cenu kolem 500 milionů korun a Krmenčík tedy tvořil více než polovinu. Poté jdete do velkého hazardu, jestliže onoho hráče neprodáte.

Šádkovi to nevyšlo.