Proč se Atlético musí řadit mezi největší favority na vítězství v Lize mistrů?

Mediálně je až za Realem a Barcelonou, ale rozhodně není za těmito giganty co se týče výsledků. Minimálně se jim přibližuje. Atlético je mírně v pozadí, ale klidně může vyhrát Ligu mistrů. V tomto článku si rozebereme důvody, proč tomu tak je.

Atlético má v posledních letech skvělé úspěchy. V ročnících 13/14 a 15/16 byli svěřenci Diega Simeoneho ve finále Ligy mistrů, ale narazili na Real Madrid. V roce 2014 dokonce ovládli La Ligu, letos zvedli nad hlavu pohár pro vítěze Evropské ligy. Z „Colchoneros“ se prostě stal velkoklub, i když se o nich tolik nemluví. To by ale mohla být výhoda, protože Griezmann a spol. nehrají pod takovým tlakem.

Minulá sezona se sice tolik nepovedla, ale o to více budou hráči namotivovaní. Po druhém místě v domácí lize se určitě pokusí o titul, pravděpodobně se zaměří i na Copa del Rey, kde minulou sezonu vyhořeli ve čtvrtfinále. Propadli i v základní skupině Ligy mistrů, což ale napravili v Evropské lize, kam díky třetímu místu postoupili.

Atlético potřebovalo posílit na pozicích levého křídla a defenzivního záložníka. Reakce vedení? Naprosto fantastická. Na levou stranu záložní řady přišel Thomas Lemar z Monaca za sedmdesát milionů eur a jako defenzivní štít podepsal Rodri z Villarrealu. O prvním se dá říci, že se určitě usadí v základu, druhý je spíše posilou do budoucna. Poslední oficiální posilou se stal Gelson Martins ze Sportingu. Odešli pouze kapitán Gabi, který jde dohrát kariéru v Kataru, Fernando Torres, jenž po konci smlouvy podepsal v Sagan Tosu, a na hostování náhradní brankář Alex Werner. Místo něj vedení přivedlo Adána z Betisu.

A ještě někdo určitě přijde. Mluví se o transferu Jonnyho Castra z Bilbaa, který by ale ještě šel na hostování. Blízko má být podpis Sidibého z Monaca, ale zde je vše na hráči. Již pravděpodobně odejde pouze Kevin Gameiro, který nebyl spokojen s množstvím herního času, a proto se rozhodl pro angažmá ve Valencii. Ve Španělsku je tento transfer brán jako jasná věc. Možný je i odchod Vrsaljka do Interu, ale zde váznou jednání. Jak vidno, kádr oslaben nebyl. Navíc neodešla největší hvězda Antoine Griezmann, který měl mít namířeno do Barcelony, ale nakonec se rozhodl pro madridský klub.

Atlético hraje pod Simeonem ne moc atraktivní, ale naprosto účelný fotbal. Příliš si nepotrpí na kombinacích na malém prostoru a hraje z bloku na rychlé protiútoky. Na internetových diskuzích se to fanouškům ostatních klubů moc nelíbí, ale pravdou je, že výsledky to přináší. Vše ostatní kouče Simeoneho nezajímá, pouze a jen výsledky, jak již několikrát zdůraznil.

V tuto chvíli má Argetinec k dispozici vyzrálý, silný a zkušený kádr. Disponuje jednou z nejlepších obran na světě. Mezi třemi tyčemi se nachází bezchybný Jan Oblak, kterého považuji za nejlepšího brankáře současnosti. Před ním skvělá stoperská dvojice Godín Giménez, po krajích Filipe Luis a Vrsaljko. Druhý jmenovaný je nejslabším článkem sestavy.

V záloze se příchodem Lemara otevřelo mnoho možností. Buď budou hrát ve středu Koke se Saúlem, nebo se jeden z nich přesune na křídlo a štíta bude hrát Rodri nebo Thomas. Vlevo bude mít neotřesitelné místo Lemar. Na podhrotu Simeone nasazuje Griezmanna a nejvýše Diega Costu. Tento tým je dokonale vyvážený a ještě poměrně perspektivní.

Jak Atlético vlastně hraje? Začneme odzadu. Obránci ani gólman Oblak si situaci nekomplikují, pokud na ně soupeř vyvine tlak presinkem, okamžitě následuje nákop na hrot, kde číhá Costa. Ten má za úkol míč buď zpracovat, nebo sklepnout na Griezmanna. Francouzská hvězda dále rozvíjí akci. Pokud Španěl hlavičku prohraje, zase je to na Griezmannovi, aby odražený míč získal.

Záloha specificky pracuje bez míče. Je nízko a snaží se být blízko u sebe. Poté není mezi nimi prostor a soupeř nedokáže dostat míč mezi linie (mezera mezi zálohou a obranou). Naopak obrana je malinko roztaženější. Přesný opak oproti jiným týmům, které se snaží vymazat prostory mezi obránci a raději nechají volnější mezery mezi středními záložníky a křídly. U Atlética je důležitá i práce Costy s Griezmannem. Francouz hraje o něco níž, a tak se v obraně vytvoří formace 4-4-1-1.

To vše má za důsledek to, že soupeř má sice optickou převahu a hraje pro oko diváka hezčí fotbal, avšak nedostává se do zajímavých situací. Nejnebezpečnější je prostor uprostřed pole, mezi liniemi. Tam ale není šance se dostat, proto většinou týmy proti Atléticu hrají hodně do šířky a snaží se vsítit gól buď po inviduálním průniku, nebo po centru.

Pokud „Colchoneros“ svého soka zatlačí na vlastní polovinu a dostanou se do tlaku, celková struktura týmu se nemění. Krajní beci drží šířku hřiště a záložníci jsou pořád stáhlí spíše k ose pole. Často volí přenesení hry z beka na beka, poté se snaží o centr, na který jde Costa a ze druhé vlny číhají záložníci s Griezmannem.

Griezmannova pozice není důležitá jen kvůli střílení branek. Získává totiž značné množství míčů. Má volnou pozici, hledá si proto prostor, když tedy Atlético kombinuje, a snaží se ho poté zužitkovat. Pro tým je nenahraditelným. Mnoho lidí o něm říká, že je to hrotový útočník, což ale není pravda. Hraje pozici podobnou jako Messi, jen se tolik nestahuje do hloubi pole.

Atlético je mimořádně efektivní hlavně v důležitých zápasech, kde využívá drtivých protiútoků. Naopak, když má tvořit proti menším klubům, často zaostává. To by mohlo být překážkou v boji o titul v La Lize. Ale v Champions League má tento celek opravdu velkou šanci na vítězství. Mediální pozornosti navzdory.