Proč Oceláři (zatím) tápou? Kudy vede cesta k pověstné dračí síle?

KOMENTÁŘ – V Třinci zažívají po sérii zlatých gejzírů radosti něco, co od prvního titulu v roce 2011 nepamatují. Pokud znáte pojem “mistrovská kocovina”, pak jej můžete letos v kádru Ocelářů pozorovat v celé jeho kráse. Po pěti zápasech se krčí obhájci titulu na spodu tabulky bez jediné výhry, s jediným bodem. Horší už je jenom Plzeň, která stihla vyměnit i trenéry. Hrozí podobný scénář i v Třinci?

Po dlouhé sezoně následují tradičně dlouhé oslavy, což se razantně promítne i do kondiční přípravy na novou sezonu. Pod pevnou rukou Václava Varadi však tým šlapal stále stejně, ať dopadla sezona jakkoliv. Lépe řečeno, protože se vyhrávalo a slavilo, mistrovskou kocovinu dokázal tým z pod Javorového udržet jen v oblasti bájí a povídek.

S nástupem nového trenérského dua je však náhle všechno jinak. Zdeněk Moták a Vladimír Országh fanouškům před začátkem sezony slibovali, že jsou na náročnou misi v prostorách moderní Werk Arény plně připraveni. Zatím však místo aplausu slýchají u nespokojených tribun pískot a zlost.

Na tohle nejsou fanoušci v Třinci zvyklí. Zahrneme-li do posledních let koronavirovou sezonu, když se play-off nehrálo, a prohrané finále v roce 2018, je to pět let, kdy se Oceláři k suterénu tabulky nepřiblížili. Snad jen s výjimkou nepodařeného začátku sezony 2018/2019, když Třinec prohrál čtyři z úvodních pěti duelů. I tento nezdar už ale dokázali Oceláři letos překonat.

JAKÁ BUDE DŮVĚRA V TRENÉRY?

Mnoho třineckých fanoušků na tribunách i na sociálních sítích má jasno – Moták ven! Zároveň si je však třeba uvědomit, jak velkým zásahem angažování (jakýchkoliv) trenérů do týmu bylo. Ten pět let nějak fungoval právě pod Varaďou, takže je logické, že nemusí teď od podlahy fungovat všechno na 100 %. I tohle chce čas.

Navíc, jak by mohl Třinec ukvapenou výměnu řešit? Respektive kým? Trenéři jsou začátkem sezony na trhu rozebráni, návrat Varadi v tuto chvíli ve hře taky nejspíš nebude. Kdo je zkušený a volný? Možná Miloslav Hořava, který loni s Josefem Jandačem vedl Spartu. Nikdo jiný mě z fleku ani nenapadá.

A řešit trenérskou výměnu tím, že povolá vedení do ačka kouče z juniorky nebo dorostu? Tohle taky není řešení. Ostatně, stačí se podívat do Plzně. Kdyby mělo v Třinci na výměnu trenérů dojít, muselo by to dávat smysl. Muselo by být stoprocentně jisté, že je to ta jediná a správná volba.

Na ukvapené závěry je poměrně brzo. Pořád je to začátek sezony, jsou odehrané pouhé čtyři zápasy. Olomouc je nahoře, Třinec je dole. Kolik podobných překvapivých výsledků už začátky sezony přinesly? Nespočet. Postupem času se karty obrátí, tohle má na starost spravedlivý dlouhodobý systém základní části. Tady nerozhoduje momentální forma, jako je tomu později v play-off.

„Snažíme se hrát tak, abychom uspěli. Že to teď nelepí, je momentální věc. Věřím, že se to brzo otočí. Všichni se snažíme najít cestu. Máme tlak, máme všechno, nehrajeme úplně špatně, ale něco nám chybí, něco, co by nás nasměrovalo k výhře,” řekl pro iDnes brankář Ondřej Kacetl, jenž byl jedním z hlavních strůjců dvou posledních titulů. 

ZTRÁTY A ZRANĚNÍ

Spíš by se to chtělo vrátit k nepopulárnímu defenzívnímu stylu hry. Takový ten poctivý a nezáživný hokej, který hrál tým pod Varaďou. Zároveň ale ten hokej, který dovedl klub na zlatou éru.

Nic jednoduchého to nebude už kvůli tomu, že Oceláři přišli v létě o dvojici obránců Tomáše Kundrátka a Davida Musila. O jednoznačně TOP extraligové beky. Lotyšský reprezentant Karlis Čukste je zatím spíš nevýrazný.

V útoku se určitě čekalo více od Libora Hudáčka nebo Miloše Romana. Vlastně, od celého týmu se určitě v tuto chvíli čekalo více. Nejpřísnější měřítka nesplňuje aktuálně nikdo, včetně brankářů. Borci na ledě musí zabrat, o tom nemůže být řeč.

I tak je tady ale pramálo důvodů, aby Oceláři na dně tabulky setrvali třeba někde do poloviny soutěže. Je jasné, že jsou situace, kdy to nejspíš bude trochu bolet. Fyzicky i psychicky. Pro nové trenéry je to křest ohněm, se kterým asi tak brzo nepočítali. V záloze má tým ještě porouchaný kanón v podobě Erika Hrni nebo kapitána Petra Vránu. Až se tihle dva vrátí z marodky, zase půjde útočná síla Ocelářů o level výš.

Navíc organizace v minulosti několikrát ukázala, že má čich na posily i během sezony. Ze zahraničí můžeme vypíchnout jména jako Ethan Werek, Jack Rodewald nebo Wojtek Wolski. A když bude nejhůř, vytáhnou další eso, protože v penězích problém nebude. 

Statisticky je zatím Třinec letos po střelecké stránce nejaktivnější tým ze všech. Efektivita zatím mizerná, ale sezona je dlouhá. Vzhledem ke kvalitě a zkušenostem v kádru by v tom byl čert, aby se to nezlomilo. Většina republiky si momentálně sice mne ruce. Ovšem netřeba zapomínat na to, že se pořád jedná o nejúspěšnější klub posledních let.

Zdroj: HC Oceláři Třinec