Případ Schickova penalta. Proč měla být odpískána a proč mohl zůstat na hřišti i po ošetření?

Asi nikdo před utkáním neočekával, že nejvíce debatovaným momentem bude penalta po zákroku Dejana Lovrena. Proč byla podle oficiálních pravidel odpískána správně a proč mohl Schick i přes ošetření ihned pokračovat ve hře?

Česká reprezentace ve svém druhém utkání na Euru remizovala s Chorvatskem a opět díky prozatím jedinému střelci Šilhavého výběru Patriku Schickovi. Ten penaltu nejen klinicky proměnil, ale i vybojoval, když ho v brankovišti ve vzdušném souboji sestřelil Dejan Lovren.

Ve výskoku ho prudce udeřil loktem do nosu a po přezkoumání u videorozhodčího ukázal španělský rozhodčí Carlos Del Cerro Grande na penaltový puntík.

Právě tento verdikt způsobil ve světě velké pozdvižení, jelikož velká část veřejnosti je přesvědčena, že Lovren střetu nemohl zabránit a penalta se pískat neměla.

Lovrenův faul

Podle oficiálních pravidel FIFA není žádný rozdíl mezi zákrokem v brankovišti a mimo něj. Zkrácená definice penaltového zákroku tedy zní: „Pokutový kop je udělen, pokud se hráč dopustil faulu vedoucího k přímému kopu uvnitř brankoviště.“

Teď se můžeme přesunout k pravidlům týkajícím se obyčejných nedovolených zákroků – Pravidlo č. 12, 1. odstavec.

„Přímý kop může být udělen, pokud hráč spáchá jakýkoliv z následujících činů proti protivníkovi způsobem dle úsudku rozhodčího neopatrným, bezohledným nebo použitím nadměrné síly: zaútočí (charges), naskočí (jumps at), kopne – pokusí se kopnout, strčí, udeří – pokusí se udeřit (včetně nárazu hlavou), provede obranný zákrok (tackles or challenges).“

Definice neopatrného jednání zní: „Neopatrné je, když hráč není dostatečně koncentrován nebo nezváží prevenci provedení zákroku. Není nutná žádná disciplinární sankce (tedy ani žlutá karta).“

V případě, že bychom počítali s tím, že byl Lovrenův zákrok odpískán kvůli přílišné síle, musel by být rovnou vyloučen, což se nestalo a takto rozhodčí uvažovat nemohl.

Lovren si tedy počínal nedovoleně a penalta byla odpískána správně, jelikož jeho zákrok splňoval podmínky pro nedovolený zákrok provedený neopatrně, avšak neúmyslně. V tomto případě však neměla být udělena žlutá karta, která měla na dalším vývoji situace velký podíl.

Je však možné, že rozhodčí posoudil jeho zákrok jako bezohledný, tedy: „Hráč jednal bez ohledu na nebezpečí nebo následky pro soupeře a musí být varován (žlutá karta).“

Proč mohl Schick zahrávat penaltu?

Kvůli častému zdržování bylo do fotbalu zavedeno pravidlo, kvůli kterému mají ošetřovaní hráči povinnost po ošetření opustit hrací plochu do restartu hry a čekají na pokyn rozhodčího pro vrácení na hřiště.

V takovém případě by tedy Patrik Schick musel hřiště opustit a pokutový kop by zahrávat nemohl.

Pokud však hráč doopravdy potřeboval ošetření a byl poté připraven pokračovat, není důvod, proč by nemohl na hřišti setrvat. FIFA tak přišla s kompromisem.

Pokud byl faulující hráč následně varován, nebo poslán ze hřiště (žlutá/červená karta), může hráč v případě rychlého ošetření zůstat na hřišti.

A právě to byl případ Patrika Schicka, který sice nebyl zrovna nejrychleji ošetřen, avšak čas, který získalo zdravotníkům české reprezentace přezkoumávání videorozhodčího i vášnivá diskuze Chorvatů s rozhodčím, postačil.

Pravděpodobně i díky tekoucím proudům krve bylo zranění českého útočníka klasifikováno jako vážné. Jinak by totiž mohlo ošetření trvat maximálně 25 sekund a pak by muselo pokračovat mimo hrací plochu (Practical Guidelines for Match Officials, 6. odstavec).

Použité zdroje: FIFA