Příběh jménem Sigma Hodolany. Nejstarší klub v Olomouci znovu baví fotbalem

Letos je tomu přesně 108 let, co byl v Olomouci založen nejstarší fotbalový klub Sigma Hodolany. Pojďte si dnes společně přečíst příběh o tom, jak parta nadšenců probudila zaniklý klub zpět k životu. A dělají to tam teď více než dobře. V rozhovoru pro Ruik.cz jsem vyzpovídal fanouška, a člena místního seskupení fanoušků TdH 1912 – Toma.

V roce 1912 založili dělníci fotbalový klub v Hodolanech. Klub s černobílými barvami na dresech po vzoru Newcastle United bavil fotbalem a nakonec to dotáhl až do Krajského přeboru. Zlom přišel v roce 2005, kdy se klub kvůli finančním problémům musel sloučit s jiným olomouckým klubem – HFK Olomouc.

Špatné časy fotbalu v Hodolanech trvaly až do roku 2015. Tehdy se zejména díky dobrovolníkům přihlásilo nové mužstvo. Sezonu 2015/2016 zahájila ve IV. třídě FC Sigma Hodolany.

Fotbal v Hodolanech se obnovil v roce 2015 a to po 10leté odmlce. Jaké to bylo obnovit takový fotbalový klub?

Za obnovením fotbalu v Hodolanech stáli především Martin Čechovský, Radek Stojan a Roman Sedláček. Jsou to Hodolanští patrioti,kterým nebyl lhostejný osud fotbalu v Hodolanech. Hlavní impuls k obnovení činnosti, byl asi fakt, že o hodolanský stadion se začali zajímat developeři, pro které by to byly lukrativní parcely. Nešlo jen o fotbal, ale též o základní školu, která neměla sportovní hřiště.Začátek byl velmi těžký, muselo se v areálu udělat spousta práce a bez pomoci dobrovolníků by jistě neměl stadion dnešní podobu.

Kdo stojí za fanděním při zápasech? Kde se vzala myšlenka podporovat tým v takovém počtu?

Za fanděním stojí především ultras skupina Tour de Hodolany 1912. Nikdo při opětovném startu netušil, kolik lidí přijde a jak to bude při zápasech vypadat, ale hned první domácí zápas sledovalo 500 lidí a na následný výjezd vyjelo téměř 100 fans. Hodně lidí z Olomoucka si myslelo, že je to jen nováčkovská euforie a že to nadšení brzy opadne. Neopadlo a naopak se nám každý rok zvyšuje průměrná návštěvnost.

Co je vlastně skupina Tour de Hodolany?

Skupina TdH 1912 vznikla v březnu 2016 a byl to vlastně začátek organizované podpory klubu. Za těch necelých 5 let se nám podařilo několik choreografií. Ke každému zápasu patří pyro, na které vybíráme sami mezi sebou. Dále stojíme za tvorbou suvenýrů, kterými se potom prezentujeme na zápasech.

Sigmu Hodolany od jejího znovuzrození podporuje vždy početná skupina fanoušků i na hřištích soupeřů. Kolik práce dá zorganizovat takový výjezd?

Nejlepší výjezdy jsou odjakživa vlakem, takže když je možnost,volíme tuhle dopravu. Jinak se dopravujeme busem, který vypravuje klub, a to každého fanouška stojí 50 kaček, zbytek doplácí klub. V neposlední řadě jezdí spousta fans po vlastní ose. Pojí nás také přátelství s dalšími kluky z Olomouce z dob, kdy jsme společně chodili na Sigmu Olomouc. To se na celkové návštěvě venkovních utkání taky podepíše.

V roce 2018 jste v rámci projektu České televize Můj fotbal živě vyzvali v televizním utkání FK Přáslavice. Dá se to brát jako splněný sen?

Ano máš pravdu, tohle bylo splnění snu všech lidí z Hodolan. Byla to odměna za všechnu tu dřinu, kterou museli vynaložit, aby byl hodolanský fotbal tam, kde je. Škoda jen, že jsme nemohli z důvodu termínové kolize hrát doma. Bylo by super kdyby projekt pokračoval a i jiné kluby z Olomoucka měly možnost si zahrát takové utkání.

Jaký je největší zážitek spojený s fotbalem v Hodolanech?

Tak těch nejlepších zážitků je hned několik. Jak bylo psáno výše, bylo to především utkání v TV, kterého se zúčastnilo 450 hodolanských fans, celozápasový fanatický support, klasickej old school, žádný moderní fotbal, kdy se jen sedí a lidi se cpou hranolkama. Nechybělo ani choreo a i když se prohrálo, tak se po závěrečném hvizdu odpálilo velké množství pyra. Dále to byl pak zápas ve Slavoníně, kdy na přímý souboj o postup vyjelo z Hodolan 300 fans. Opět byla k vidění neopakovatelná atmosféra s vůní pyrotechniky.

A jaký je naopak nejhorší zážitek spojený s fotbalem v Hodolanech.

Nejhorší zážitky máme všichni z Lužic, kde nás s finanční podporou domácích, dvakrát krásně zařízli rozhodčí. Stává se to, ale nejsmutnější na celé situaci je, že se tím jak domácí, tak hlavně sudí veřejně chlubili.

Jaká byla největší divácká návštěva při zápase?

Největší domácí návštěva byla 650 dobrovolně platících fans s Dlouhou Loučkou. Doufáme, že se to někdy podaří překonat. No a venkovní? Už zmiňovaný zápas před televizními kamerami v Přáslavicích (450 fans).

Vaše fandění sleduje spousta fanoušků z celé republiky na sociálních sítích a webech zaměřených na fandění. Jaké to je, získat takovou popularitu?

Tak samozřejmě to těší, ale kvůli nějaké slávě to neděláme. Většinou osloví oni nás a my se jim snažíme poskytnout nějaké info a fotky. V poslední době se u nás objevují groundhoppeři z celé České republiky, ze Slovenska a dokonce přijelo i několik hopperů z Německa. Všichni jsou u nás srdečně vítáni. Pro nás je největší odměnou, když nám poděkují za předvedenou atmosféru činovníci a hráči soupeře.

V minulém roce jste vlastními silami zrekonstruovali nejen tribunu, ale celkově dost zlepšili zázemí klubu. Je to tím, že držíte jako parta lidí, která má zájem o fotbal?

Ano máš pravdu, jsou namontované nové sedačky a v okolí tribuny se opravil chodník a ještě přibylo několik drobných úprav. Jsme taková jedna hodolanská rodina, takže když je potřeba přidat ruku k dílu, vždy se najde spousta dobrovolníků. Známe se odmalička, nikdo nemusí nikoho přemlouvat. Kdo má čas, tak přijde.

Od obnovení v roce 2015 jste se dostali ze čtvrté třídy až do Okresního přeboru. V minulé sezoně jste dokonce usilovali o postup do 1.B třídy. Čím to, že se to nepovedlo? 

Bylo super vidět náš mančaft po podzimu na prvním místě, ale bohužel, to co se na jaře přihodilo, jsme nemohli ovlivnit. Nikdo neví jak by to nakonec skončilo, ale je škoda, že se nerozhodlo na hřišti. Že se nepodařilo postoupit, nebereme jako tragédii. Nás těší, že si stále na hodolanský fotbal nachází cestu velké množství diváků. Chceme se především fotbalem bavit.

Nějaký vzkaz našim čtenářům na závěr?

Tak na úvod bych ti chtěl poděkovat Tome za projevený zájem o náš klub a skupinu. Čtenářům webu Ruik bych chtěl vzkázat, aby hojně navštěvovali a podporovali svůj klub, ať je to třeba poslední třída, protože jak se můžem přesvědčit, fotbal bez fans není fotbal!!! Tom (TdH 1912).

Zdroj: TdH 1912 – Toma