Preview MotoGP: Tisíc velkých cen! Jak se proměnilo MS silničních motocyklů za 74 let své existence

Seriál MotoGP oslaví během víkendového podniku ve francouzském Le Mans svou historicky tisící velkou cenu! Založeno v roce 1949, MS silničních motocyklů prošlo během 74 let řadou příběhů, rivalit a úchvatných momentů, na které mnoho fanoušků, starých či mladých, doteď vzpomíná. V následujících řádcích si představme několik zásadních bodů z dějin MotoGP, které postupně utvářeli sport, jež sledují i po téměř tři čtvrtě století stamiliony lidí po celém světě.

Vysvětlení na začátek

Hned úvodem se hodí poukázat na fakt, že ačkoliv se Velká cena Francie 2023 zapíše do sportovních učebnic dějepisu jako tisící velká cena historie mistrovství světa, nejprestižnější třída MotoGP oslaví v Le Mans teprve svůj 952. závod.

Důvod leží v struktuře grand prix víkendů během prvních dekád mistrovství světa. Významné množství velkých cen, jmenovitě od 60. do 80. let, totiž vždy nehostilo třídu do 500cc, dnešní předchůdkyní MotoGP.

Nejnovějším příkladem budiž Velká cena Kataru 2020, jež ovlivnila právě začínající pandemie koronaviru. Na tamním okruhu Losail se odjely pouze kategorie Moto2 a Moto3. Nicméně tato velká cena se i přes absenci premier class stále započetla do oficiální podoby kalendáře sezóny 2020.

Od Paganiho po Bagnaiu

MS silničních motocyklů založila Mezinárodní motocyklová federace (FIM) a v roce 1949 zorganizovala první sezónu tohoto šampionátu. Stalo se tak jeden rok před startem jisté jiné motoristické disciplíny směřované spíše na závody na čtyřech kolech.

Vůbec prvními potvrzenými mistry světa se stali Nello Pagani ve třídě do 125cc a Freddie Frith v „tří set padesátkách“. Oba získali své tituly během nizozemské Tourist Trophy, třetího podniku z celkových šesti v rámci prvního mistrovství světa.

V Assenu se konal v případě Paganiho druhý závod 125cc a v případě Frithe o třetí závod 350cc. Oba závodníci ovládli všechny do té doby odjeté závody a získali dostatečný počet bodů a závodů, že je již nikdo nemohl překonat.

O 73 sezón později se šampiony ve třech kategoriích mistrovství světa stali Izan Guevara (Moto3), Augusto Fernandez (Moto2) a Francesco Bagnaia (MotoGP). V kontrastu k Paganimu a Frithovi v roce 1949 získali všichni zmínění mistři světa své tituly až minimálně v osmnáctém podniku ročníku. V případě Moto2 a MotoGP až v závěrečné, dvacáté velké ceně sezóny!

Od silničních okruhů po nejmodernější závodiště

Pohledem na seznam tratí, na kterých se uskutečnily velké ceny v rámci prvního mistrovství světa, až mrazí, jak se pohlíželo na tehdejší standardy motoristických závodů. Pět z šesti okruhů sezóny 1949 lze charakterizovat jako silniční, na kterých za normálních okolností probíhala standardní každodenní doprava. Mezi tyto super rychlé a stejně tak nebezpečné okruhy však patří i v dnešní době naprosté klasiky. Jmenujme závodní trať na ostrově Man či bývalý silniční okruh v belgickém Spa.

Nicméně s vyvíjejícími se bezpečnostními kritérii a po množství smrtelných nehod se tyto závodní dráhy postupně vytratily z kalendářů mistrovství světa. Silniční okruhy kompletně vystřídaly víceúčelové permanentní závodiště.

Zároveň se oproti úvodním ročníkům dnešní motocyklové závody konají napříč celým světem. Vůbec první velká cena mimo evropský kontinent se uskutečnila až v roce 1961 v argentinském Buenos Aires. Přestože se i nyní jezdí závody primárně v Evropě, letošní kalendář mistrovství světa čítá téměř z poloviny závody na ostatních světadílech.

Jako v případě Formule 1 i MS silničních motocyklů má ve svém portfoliu několik tradičních okruhů. Nejikoničtější tratí je bezpochyby nizozemský Assen, jenž na jednu výjimku nechyběl v žádném kalendáři počínaje sezónou 1949. Vedle Assenu lze zmínit i další etablované okruhy, například španělský Jerez, australský Phillip Island či francouzský Le Mans, na němž se pojede tento víkend.

Od pětice po patnáctku bodujících

Vedle okruhů se postupem času proměňovaly i bodovací systémy, jejichž hlavní záměr však i po 74 letech zůstal stejný. Určit toho, kdo získá v dané sezóně nejvíc bodů, mistrem světa.

V první sezóně bodovalo prvních pět jezdců v cíli systémem 10-8-7-6-5. K tomu si kdokoliv mohl přijít na jeden extra bod za zajetí nejrychlejšího kola. Hned o rok později se změnila podoba rozdávání mistrovských „puntíků“ na 8-6-4-3-2-1. Takto to vydrželo až do roku 1968. Následně jej v rozmezí necelých 25 let vystřídaly další tři systémy. A nakonec počínaje sezónou 1993 byl zaveden již nyní známý systém 25 bodů pro vítěze a jeden bod pro patnáctého v cíli.

Letošní sezóna se vyznačuje revolucí v této sféře pravidel. Vedle nedělní velké ceny se zavedly sobotní sprintové závody, ve kterých si přijde na mistrovské body top 9 závodníků stylem 12 bodů pro vítěze a jeden bod pro devátého v cíli.

Od jednoho památného závodu po… další památný závod

Jako každá sportovní disciplína, motorsport a MS silničních motocyklů nevyjímaje pamatuje velké množství legendárních momentů, o kterých každý zarytý fanoušek ví každý detail. Ať už šlo o líté boje na trati, kontroverze či nepředvídatelné počasí. Všechny tyto okolnosti samostatně či vzájemnou kombinací tvořily velké ceny, které se zapsaly do historie jako ty nejpamátnější.

Motocyklové závody v prvé řadě získávají diváky přímými souboji na trati bez zastávek v boxech. V roce 1979 na britském Silverstonu soupeřili mistři světa Američan Kenny Roberts a domácí Barry Sheene. Jejich vzájemný souboj trvající téměř celý závod vyústil v jeden z nejtěsnějších dojezdů, když Roberts porazil Sheena na cílové čáře o pouhé tři setiny sekundy.

Avšak ne všechny závody, ve kterých se závodnici neustále předjíždí, přinášejí vzrušení s pozitivním koncem. Velká cena Malajsie 2015 ukázala, co může vyhrocená rivalita mezi jezdci bojující o vítězství a tituly způsobit. Souboj mezi Valentinem Rossim, přímým kandidátem na titul, a Marcem Márquezem eskaloval do tak vyostřených výšin, že došlo k dodnes nejdiskutovanějšímu momentu celé historie mistrovství světa.

Velké ceny také může významně ovlivnit proměnlivé podmínky, které přidávají do závodů vítanou dynamiku a nepředvídatelný průběh. Během VC Rakouska 2021 začalo pršet necelé čtyři kola před koncem. Jezdci z vedoucí skupiny kromě Brada Bindera zajeli hromadně do boxů pro stroj nastavený na mokrou trať. Jihoafričanovi se však podařilo neskutečný skutek, když na suchých pneumatik dokroužil do cíle, ačkoliv již lidově řečeno „lilo jak z konve“!

Tento víkend nečekají ve Francii závodníky žádné změny v pravidlech. Ani se nepředstaví žádný nový okruh, ani se zde nerozhodne o mistru světa. Co je však naprosto možné, že fanoušky a diváky čeká v Le Mans další dechberoucí podívaná, která se sobotním sprintem může být dvojnásobná!

Zdroj: MotoGP