Pohledem Viktoriána: Toto je ta podzimní Plzeň! Karviná nevěděla, kam dřív skočit. Jenže trochu chybí střelec

Viktoria Plzeň doma zvládla zápas proti Karviné a znovu vykročila k titulu. Rozhodl Tomáš Hořava, který vsítil dvě branky a potvrdil, že se mu proti slezskému celku daří. Západočeši měli ještě více šancí, po Bakošově dloubáčku vykopával míč z brankové čáry Janečka, Zeman ze skvělé pozice přestřelil, Čermákovu radost znovu překazil Janečka, Chorý pálil těsně nad. Důležitá je ale pro svěřence kouče Pavla Vrby výhra a tři body, které berou v domácího prostředí na jaře poprvé. Je zde tradiční pozápasový blog Pohledem Viktoriána.

Zvládnout Karvinou na domácím hřišti je prostě povinnost. Urvat tři body se podařilo, stejně tak potvrdit vítězství v Brně a herní vzestup. Zápas proti Karviné byl herně ještě vydařenější než proti Zbrojovce. V Brně viktoriáni nebyli tak dominantní na míči, neměli zápas úplně pod kontrolou, tedy minimálně do první branky. Gól Čermáka tenkrát rozhodl, do té doby mělo Brno i šance a převahu, takže se dá říct, že výhra v Brně byla i trochu šťastná, respektive rozhodně ne dominantní a jasná.

Viktoria byla dominantní a jasná včera. Proti Karviné to byl kolotoč, jenž jsme mohli vídat na podzim. Bylo jasné, že Karviná přijela do Štruncových sadů pouze bránit, o nic jiného Slezanům ani nešlo. A poté se pokusit o nějaký protiútok. Jenže si myslím, že tato taktika nebyla správná, jelikož ještě více se znásobila plzeňská převaha.

Červeno – modří měli zápas pevně ve svých rukou. Prakticky si mohl minimálně prvních sedmdesát minut dělat co chtěli. Prvních pět minut do toho šlápli, pak zase z tempa ubrali, znovu přidali… Jednoduše si viktoriáni utkání hlídali. Přesto v některých „odpočívajících“ pasážích byl z tribun slyšet pískot. Proč? Co to je? Chápal bych, kdyby to bylo k závěru, jakože také bylo, ale hned skoro od začátku, kdy se ještě někteří fanoušci nestačili nalít pivem?

K tomu, aby viktoriáni mačkali Karvinské, musela ale dobře pracovat obrana. Z té bych vyzdvihl hlavně Romana Hubníka, který skvěle nedával Voltrovi prostor a prakticky se s ním nepustil do jediného sprintu. Výborný byli i oba záložníci, Kopic, Čermák a Kozáčik. Toto bylo sedm hráčů, kteří se nejvíce zasloužili o tři body. Kozáčik v závěru, kdy tlak Karviné sílil, dokázal chytit a podržet několik centrů, což týmu hodně pomohlo. Jednoznačně ukázal, že patří do brány.

Oba střední záložníci, tedy Hrošovský s Hořavou, se skvěle doplňovali. Všechna chvála půjde samozřejmě za dvougólovým střelcem, ale Hrošovský byl také velice důležitou součástí výhry. Skvěle ze hry vymazal nejdůležitějšího hráče Slezanů Budínského, vůbec ho nepustil do hry, musel si tedy sbíhat níž, a proto už nebyl tolik nebezpečný. Aleš Čermák zažívá jednoznačně nejpovedenější období ve Viktorii. Proti Karviné skvěle hledal prostory mezi liniemi a poté prostrkával míče buď do stran, nebo na Marka Bakoše. Skvělý výkon.

Jan Kopic je tradičně jistota. Vždy zahraje dobře, vždy trhá obranu soupeře svými driblingy, prostě evropská úroveň. Celkově se tento výkon herně vyrovnal podzimu, přirovnal bych k podzimním zápasům proti Baníku či Brnu, jenže tenkrát bylo na domácím kontě o gól více, navíc bylo rozhodnuto mnohem dřív. To je právě ten rozdíl mezi jarem a podzimem. V první polovině sezony se rozstřílel Michael Krmenčík, teď někdo podobný citelně schází. Bakoš je bojovník a velmi pomůže, jenže šance spíše spaluje.

Takže suma sumárum? Velké vykročení k titulu, herní vzestup je znát, jen najít střelce. Do Edenu pro bod a bude hotovo.