Hokej

Patrick Roy: Hokejový svéráz, jenž byl zrozen pro play off

Vyrůstal na předměstí Quebecu a odmalička byl velkým fanouškem tamního klubu Quebec Nordiques. Chytal v juniorském klubu Granby Bisons, kde svými výkony doslova okouzlil vedení Montrealu Canadiens, které si ho v následném draftu roku 1984 vybralo jako celkově 51. hokejistu.

Publikováno

před 4 roky

dne

31. 10. 2020

Zprvu se to Royovi dvakrát nepozdávalo, jelikož právě „Habs“ byli rivalem jeho oblíbených Nordiques. Na konci třetí sezóny v Granby jej Canadiens povolali do prvního týmu jako náhradníka. Roy dokonce nastoupil do jedné třetiny zápasu v NHL, to však bylo prozatím všechno.

K juniorům se však už Roy nevrátil, místo toho se hlásil v Sherbrooke, kde tou dobou sídlila farma Montrealu, působící v nižší AHL. V době gólmanova příchodu zrovna startovaly vyřazovací boje. Na farmě Roy prakticky ihned ovládl brankoviště, a nakonec se Sherbrooke Canadiens slavil titul!

Na podzim roku 1985 byl talentovaný brankář opět povolán do prvního týmu, kde už zůstal natrvalo. Podobně jako na farmě i zde si brzy vybojoval post gólmana číslo 1. Canadiens se do play off prodrali až ze sedmé příčky, a tak se od nich příliš velké věci nečekaly. V NHL tou dobou kralovala dynastie Edmontonu Oilers a všichni tak nějak čekali, že si Gretzky a spol. kráčí pro třetí triumf v řadě!

Byl to však Montreal, kdo v play off chytil pořádnou fazónu, a nakonec se vcelku překvapivě dostal až do finále. V něm však (opět vcelku překvapivě) Montreal narazil na Calgary Flames, kteří po parádní šestizápasové bitvě přetlačili Gretzkyho Edmonton už ve druhém kole!

Ze Stanley Cupu se nakonec mohl radovat Montreal, když po výsledku 4:1 na zápasy nedal svému soupeři šanci. Zářil hlavně Roy, jenž měl v play off famózní čísla – přes 92 % v úspěšnosti zákroků a průměr 1, 92 gólu na zápas! V pouhých 20 letech byl Roy odměněn Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů!

I díky mladému fantomovi v masce se Canadiens i nadále zlepšovali a na přelomu 80. a 90. let platil Roy za jednoho z nejlepších gólmanů NHL! V sezóně 1988/1989 „Habs“ dokráčeli znovu až do finále, kde je opět čekalo Calgary.

Tentokrát však vyhrál tým z provincie Alberta, vedený kapitánem Lannym McDonaldem! Za uplynulou sezónu, přesněji řečeno za její základní část, v níž se Roy mohl pyšnit nejnižším průměrem obdržených branek si Roy vysloužil svou první Vezina Trophy, udělovanou nejlepšímu brankáři NHL! Toto ocenění se mu podařilo získat ještě v letech 1990 a 1992!

Montreal disponoval silným týmem i v následujících letech a pravidelně postupoval do play off. V sezóně 1992/93 to opět vyšlo. V cestě za stříbrným pohárem lorda Stanleyho se Montrealu podařilo vytvořit jeden pozoruhodný rekord – z 16 vítězství, která jsou potřeba k triumfu bylo hned 10 z nich získáno v prodloužení a v každém z nich hájil svatyni Canadiens jeden muž – Patrick Roy!

Právě v situacích jako je prodloužení, kde jediná chyba znamená konec, jako by se Roy vyžíval. V takto vypjatých okamžicích působil velmi sebevědomě, což je doslova klíčové. „Byl nafoukaný. Řekl spoluhráčům, že pokud dají dva góly, mohou být v klidu, protože on pustí maximálně jeden,“ prozradil po letech kouč šampiónů z roku 1993, Jacques Demers.

V prvním kole play off zvítězil Montreal dvakrát v prodloužení nad Quebecem, ve druhém kole třikrát nad Buffalem, dvakrát ve finále Východní konference nad Islanders a třikrát v samotném finále proti Los Angeles, jenž vedl Gretzky!
„Hokej je sice týmová hra, ale kdyby tehdy nechytal Patrick, nevyhráli bychom,“ řekl Demers.

Roy byl symbolem pro brankářský styl butterfly nebo-li motýlek. Jeho výkony přiměly stovky dětí v provincii Quebec, aby navlékli brankářskou výstroj a chtěli se stát stejně dobrým gólmanem jako on! Roy byl extrémně soutěživý, velmi prchlivý, ale především ohromně pověrčivý.

Je známo, že často promlouval ke svým tyčkám a dával si velký pozor na to, aby bruslemi nepřejel čáry oddělující třetiny. Byl to zkrátka podivín, ale takoví už někteří gólmani jsou.

Kromě svých zvyklostí měl Roy také často spory s tehdejším trenérem Canadiens, Mariem Tremblayem. Ke konfliktu mezi oběma kohouty se schylovalo už poměrně delší dobu. Ti dva spolu nevycházeli ani v době, kdy spolu hráli.

Tremblay se Royovi vysmíval kvůli jeho chybám v angličtině a současně mu vyčítal nepovedené zákroky. Jakmile Tremblay pověsil brusle na hřebík, začal působit v roli spolukomentátora v rádiu a častým objektem jeho uštěpačných poznámek byl právě hvězdný gólman Montrealu.

Poté, co byl někdejší Royův spoluhráč v roce 1995 jmenován novým trenérem Montrealu, když nahradil ve funkci Jacqua Demerse, jejich spory pokračovaly. Po několika konfliktech se Tremblay rozhodl Royovi ukázat, kdo že má v klubu větší postavení. Nutno podotknout, že si k tomu však nevybral úplně nejšťastnější řešení.

Druhý prosinec 1995 patří v historii Canadiens k těm nejčernějším. Právě v tento den nastupují hráči Montrealu proti Detroitu. Zápas se pro kanadský celek nevyvíjí zrovna nejlépe. Bývá pravidlem, že pokud mužstvu nebo brankáři zápas nevychází, rozhodne se trenér v průběhu utkání gólmana vyměnit.

V onom zápase se jak celému mužstvu, tak Royovi nedařilo vůbec, ale absolutně vůbec nic. Tremblay však vystřídá Roye až v průběhu druhé třetiny za stavu 9:1 pro hosty! Když se rozhněvaný gólman dostane na střídačku, oznamuje prezidentovi klubu Ronaldovi Coreymu, že právě viděl jeho poslední zápas v montrealském dresu!

Kanadský gólman je přesvědčen, že ho Tremblay nechal v brance tak dlouho úmyslně, aby ho ponížil. Po tomto incidentu Candiens Roye nejdříve suspendují za neposlušnost a za další čtyři dny se rozhodnou hvězdného gólmana vyměnit!

Do obchodu, který je dnes nazýván „Le Trade“ je zainteresován také tehdejší kapitán Montrealu Mike Keane, který spolu s Royem putuje do Colorada výměnou za brankáře Jocelyna Thibaulta a útočníky Martina Ručinského a Andreie Kovalenka!

Pikantní je, že půlroku po výměně vyhrává Roy Stanley Cup právě s Avalanche, kteří ve finále poráží Floridu hladce v nejkratší možné době!

V dresu Avalanche prožívá Roy skvělé časy – patřil například k nejaktivnějším aktérům rivality mezi Coloradem a Detroitem. Stříbrný pohár se mu s „Avs“ podaří vyhrát ještě jednou v roce 2001! Potřetí v kariéře si navíc odnáší Conn Smythe Trophy!

V následující sezóně (2001/02) prožívá Roy, co se základní části týče, statisticky nejpovedenější ročník v kariéře – v průměru pustil jen 1,94 branky na utkání a v hlasování o prestižní Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL končí na druhém místě!

V roce 2003 pak oznamuje konec kariéry, a to i přesto, že mu na stole přistálo hned několik zajímavých nabídek. Během 18 ročníků nepostoupil do play off jen jednou. Je považován za jednoho z nejlepších hráčů pro play off, čehož jsou ostatně tři trofeje Conna Smythe jasným důkazem!

PATRICK ROY #33
– narozen 5. října 1965 Quebec City, Kanada
– Stanley Cup – 1986, 1993 (s Montrealem), 1996 a 2001 (s Coloradem)
– Conn Smythe Trophy – 1986, 1993 a 2001
– Vezina Trophy – 1989, 1990 a 1992
– Jennings Trophy – 1987, 1988 a 1989 (společně s Brianem Haywardem), 1992 a 2002
– Trico Award (nejlepší procentuální úspěšnost zákroků) – 1989 a 1990 – All-Star Team NHL – 1989, 1990, 1992 a 2002; 2.All Star Team NHL – 1988 a 1991; All Star Team nováčků NHL – 1986; 11x nominován do All-Star Game NHL
– základní část: 1 029 utkání – 551 vítězství, 315 porážek, 131 remíz/proher po prodloužení, 66 čistých kont, 91 % úspěšnost zásahů, průměr 2,54 obdržených branek na zápas
– play off: 247 utkání – 151 vítězství, 94 porážek
– reprezentoval Kanadu na OH v Naganu v roce 1998
– jeho #33 byla Coloradem slavnostně vyřazena v roce 2003 a také Montrealem v roce 2008
– v roce 2006 uveden do Hokejové síně slávy
– v letech 2013-2016 působil jako ředitel pro hokejové operace a také kouč Colorada Avalanche – v roce 2017 byl vybrán mezi 100 nejlepších hráčů v historii NHL
– je spolumajitelem, generálním manažerem a trenérem juniorského týmu Quebec Remparts působící v QMJHL