Partizan vs. Crvena Zvezda Bělehrad – derby, které rozděluje a zároveň spojuje celé Srbsko

V neděli se bude hrát další velké derby mezi Partizanem a CZ Bělehrad. Tedy dva bělehradské celky proti sobě. Vždy bývá extrémně bouřlivá atmosféra a toto derby je nechvalně proslulé minimálně po celém evropském kontinentu. Britské médium BBC si toto obří derby vzalo nyní pod lupu a rozebíralo jeho historii, současnost i vliv na celé Srbsko s těmito třemi lidmi – Slavisa Jokanovič (fanoušek a bývalý hráč či manažer Partizanu), Miloš Degenek (současný obránce Crvene Zvezdy) a Darko Nikolič (neutrální srbský novinář). Jelikož mě toto téma zaujalo, tak jsem se rozhodl se o něj podělit a volně ho přeložit.

Utkání, které dominuje celému Srbsku

Stadiony Partizanu a Crvene Zvezdy jsou od sebe umístěny pouhých 12 minut pěší chůzí. To samozřejmě není příliš daleko od sebe vzhledem k tomu, jak vyhrocené toto derby bývá. Podle Nikoliče, srbského novináře, prý zhruba 50% Srbů fandí Crvene Zvezdě, 45% občanů Srbska fandí Partizanu a zbývajících 5% populace fotbal buď nezajímá a nebo nefandí ani jednomu z těchto dvou klubů. Vskutku ohromující. Zároveň dodal, že není vůbec výjimkou či překvapením, pokud něčí dítě dostane jako svůj první dárek něco s tématikou Partizanu či Crvene Zvezdy. Koneckonců jsou to dva nejslavnější srbské kluby a v minulosti dokonce dva nejslavnější jugoslávské celky. Navíc jde soupeření i nad rámec fotbalu, protože oba kluby působí společně minimálně v dalších 20 sportech, ať už volejbalu, basketbalu či dalších sportech. Takže se rivalita přesouvá i do jiných sportů a netýká se to tak pouze fotbalu.

Stále je derby tak násilné, jako tomu bývalo v minulosti?

Bělehradské derby už je delší dobu spojované s násilím. Například v roce 1999 zabili fanoušci Partizanu jednoho fanouška soupeře tím, že na něj vypálili raketu. V roce 2013 bylo například zatčeno před, během i po utkání 104 lidí. A v dalším derby během sezony dokonce fanoušci zapálili sedadla na stadionu, což byl zajímavý pohled. Foto zde:

V roce 2015 pak byli problémy s tím, že se zápas odkládal o 45 minut kvůli střetům fanoušků s policií. Fandové totiž na policisty házeli světlice či sedadla. A jakmile zápas začal, tak fanoušci začali házet na hrací plochu granáty s omračovacím plynem. No, musela to zkrátka být velká zábava. Pro policisty obzvlášť, o hráčích ani nemluvím.

Jokanovič, jakožto bývalý hráč a manažer Partizanu, však přiznal, že to už pro některé ze Srbů je unavující a nebaví je to. Nicméně to prý může být zajímavé pro lidi a fanoušky z ostatních zemí, což je skutečně pravda, jelikož často narážím na fanoušky, kteří by nejraději byli stejní, jako ti bělehradští a navíc jsou bělehradší fans se svým pyrem často obdivování na internetu. Je pravda, že ty světlice vypadají dobře. Ale jiné pyro už je zkrátka přehnané a může být i nebezpečné. Přesto ho fanoušci používají.

Dále bývalý manažer Partizanu prohlásil, že je dle jeho názoru bělehradské derby stále jedno z největším na světě. Nicméně se prý stále zvětšuje tlak, aby v obou klubech rostla fotbalová kvalita, lepší fotbal a hlavně, klidnější a nenásilní fanoušci.

Nicméně Nikolič, srbský novinář, si myslí, že se oproti minulosti toto derby několikanásobně zklidnilo a situace se oproti dřívějšku zlepšila. Prý už ani na jedné straně není taková touha a chuť po násilí, jako v devadesátých letech či na začátku 21. století. Je to dle jeho názoru i zásluha policie, která je na zápasy lépe připravená. Navíc na stadionech jsou nainstalovány ploty. Riziko střetů je ale vysoké. Někdo může něco zápalit a nebo se může stát napadení mimo stadion. A vůbec lehké to není třeba s identifikací problémových jedinců, jelikož fanoušci pocházejí z různých míst. Nejen z Bělehradu, nejen ze Srbska, ale i z celého Balkánu či Evropy. Například fans Crvene Zvezdy mají skvělé vztahy s ruským Spartakem Moskva či řeckým Olympiakos. A jak bylo nahoře zmíněno v roce 2013 přesně 104 zatčených fanoušků, tak jich bylo 20 z Bosny a Hercegoviny, 4 z Ruska a jeden ze zatčených byl z Řecka. Co se týká těch nejzapálenějších hardcore fanoušků, tak ti prý ani nepotřebují den zápasu. Zkrátka se rvou kdekoliv.

Je to jen o sportu, nikdo to nepolitizuje

Asi každý ví o tom, že politická situace na Balkáně nikdy nebyla jednoduchá, to se doteď moc nezměnilo. Vždy tam byla spousta konfliktů. O to větší překvapení může pro obyvatele západní či střední Evropy být, že tato rivalita ani není způsobena odlišnými politickými postoji.

Je zajímavé, že oba kluby byly založeny v roce 1945. Zatímco Partizan byl založen armádou, tak Crvena Zvezda byla založena příslušníky policie. Díky tomu byly rozdány fanouškovské karty v tehdejší komunistické Jugoslávii. Každý, kdo měl co do činění s armádou, tak fandil Partizanu a všichni ostatní – nejen ze Srbska, ale i dalších jugoslávských republik – fandili Crvene Zvezdě. Ale po rozpadu Jugoslávie se snad poprvé a nejspíše i naposledy fanoušci Crvene Zvezdy a Partizanu spojili dohromady, když podporovali během balkánských konfliktů srbskou policii i armádu.

Nicméně bývalý manažer Partizanu nevěří, že by politická situace měla jakýkoliv vliv na zvýšené násilí fanoušků. Prý je tam běžné, že lidé ve svých rodinách fandí odlišným týmům a nedělá to v těch rodinách žádné problémy.

Jak vypadá den, když se hraje derby?

Jokanovič, který odehrál za Jugoslávii 64 zápasů, má jakožto bývalý hráč i manažer Partizanu s tímto velké zkušenosti. Navíc je už od mala fanoušek a tak těch derby zažil několik. Proto také nabídl pohled, jak to vlastně v den tohoto derby vypadá.

Přiznal, že oba kluby mají ohromně tvrdé, hlučné a silné ultras, přičemž to prý může být nebezpečné. Když ještě hrál či trénoval, tak dle jeho vzpomínek bylo až nemožné komunikovat se svými spoluhráči či později svěřenci, protože byl takový hluk, že zkrátka nešlo nikomu rozumět ani slovo. Takže bylo možné maximálně gestikulovat, ale konverzace neexistovala, neměla jak. Nutno podotknout, že když Jokanovič byl ještě hráčem, tak Crvena Zvezda měla stadion o kapacitě přes 100 000 diváků a Partizan okolo 55 000, nicméně kvůli pravidlům UEFA se musely kapacity snížit přibližně o polovinu.

„Hrál jsem proti jednomu z nejdůležitějších týmů Crvene Zvezdy – na počátku 90. let, když byli evropští mistři a zároveň světoví šampioni (v roce 1991 vítězové tehdejšího Poháru mistrů evropských zemí a Interkontinentálního poháru). Byl to zápas před 100 000 lidmi. Atmosféra byla těžká, ohromná a na stadionu to vřelo. Velké davy, přeplněné ulice a fandové, co za žádnou cenu nepřestávají podporovat svůj tým. Bylo nemožné slyšet, co se dělo okolo. Fanoušci jsou důležitou součástí derby. V den zápasu můžete vidět normální lidi, co nejsou tak vášniví.“ – slova Jokanoviče

Novinář Nikolič ještě akorát dodal, že i manažeři v den derby chodí do svých kanceláří v dresech Partizanu či Crvene Zvezdy, stejně jako i běžní zaměstnanci. Možné je ale potkat i fanoušky, kteří nejsou až tak zapálení a nedávají svou příslušnost až tak najevo.

To současný obránce Crvene Zvezdy, Miloš Degenek, zažije ve svých 24 letech svůj debut v derby. Přičemž odmala je fanouškem tohoto bělehradského celku, nicméně jeho rodina emigrovala do Austrálie v roce 1999, když ještě byl dítě. Nicméně v létě se konečně dočkal přestupu do svého klubu, kterému fandí již od útlého dětství a tak ho čeká i premiérová účast v derby.

Prý díky postupu do Ligy mistrů slýchá Degenek samé pozitivní ohlasy od fanoušků a nemyslí si, že by se v případě prohry s Partizanem něco mělo změnit. Nicméně se svým klubem chtějí udržet svou pozici na prvním místě v tabulce a moc dobře vědí, že to nebude snadné, jelikož je derby vždy unikátní a jedinečná záležitost a bude to složitý zápas.

Toto derby ale může být po 26 letech poněkud jiné. Protože se Crvena Zvezda dostala do Ligy mistrů a ta je nyní jejich prioritou. Jak pro hráče, tak pro fanoušky. Ale i přesto se očekává, že v neděli se prožene Bělehradem další pekelné derby s ještě pekelnější atmosférou.

Ještě na závěr menší ukázka, jak může atmosféra v Bělehradě vypadat: