Památné momenty: José Mourinho překvapivě dotáhl Porto k vítězství v Lize mistrů

Liga mistrů zažila už několik příběhů, kdy outsider ovládl celou soutěž. A příběh Porta z roku 2004 patří k těm nejznámějším. Na lavičce portugalského klubu tehdy seděl mladý trenér José Mourinho a dovedl Porto až k největší evropské slávě.

Když se zpětně podíváme na tehdejší tým Porta, je jasné, proč tehdy Portugalci šokovali svět. Na stoperu hrál tehdy mladý Ricardo Carvalho, kterého si Mourinho později vzal do Chelsea, záloze šéfoval Deco, jeden z nejlepších Portugalců historie a v útoku nastupoval třeba Hugo Almeida, jenž má na kontě 19 gólů za reprezentaci portugalska.

Branku navíc jistil Vítor Baía, jenž měl za sebou angažmá v Barceloně a 80 startů v portugalské reprezentaci.

Charismatický kouč José Mourinho tehdy šokoval celý svět a přitáhl na sebe pozornost. Ať už pozitivní či negativní, o Mourinhovi se prostě mluvilo neustále.

V sezóně 2002/03 Porto vyhrálo Evropskou ligu, tehdy UEFA Cup, což už tak byl velký úspěch. Jenže nová trenérská hvězda mířila ještě výš.

Že Porto prožívá výtečnou sezónu, bylo vidět i v lize. Od 17. srpna 2003 do 28. března 2004 Mourinhovi svěřenci v portugalské lize neprohráli, během 28 zápasů navíc jen pětkrát remizovali. Sezónu nakonec završili ziskem titulu s pouhými dvěma porážkami a osmibodovým náskokem na Benficu.

A to je ještě čekalo finále Ligy mistrů. Tam se ale dostaneme, cesta milionářskou soutěží si zaslouží pořádnou pozornost.

Základní skupina Ligy mistrů

Porto přitom nedostalo vůbec lehkou skupinu. Hlavním soupeřem byl Real Madrid, historicky nejúspěšnější tým soutěže ověnčený hvězdami jako Zinedine Zidane, Ronaldo, Figo, David Beckham či Roberto Carlos. Ani Olympique Marseille a Partizan Bělehrad ale nebyli úplně lehcí soupeři.

Porto navíc nezačlo skupinu dobře, když s papírově nejslabším Partizanem jen remizovalo 1:1 a následně doma podlehlo Realu Madrid 1:3. Po dvou zápasech tak měli Mourinhovci na kontě jeden bod a s postupovými naději to vypadalo bledě.

Poté ale přišly dvě klíčové výhry nad Marseille, nejprve 3:2 venku a následně 1:0 doma. Porto poté porazilo na svém stadionu i Partizan (2:1) a remizovalo s Realem Madrid na Santiago Bernabéu 1:1.

Nakonec tak Porto postoupilo ze druhého místa se ziskem 11 bodů, první Real Madrid jich měl 14. Třetí Marseille nasbíralo jen 4 body a poslední Partizan měl 3 body za tři remízy.

Vyřazovací fáze

Los nebyl k Portu vůbec milosrdný, když mu byl v osmifinále přisouzen Manchester United Sira Alexe Fergusona. United šli navíc v prvním zápase na Estádio Do Dragao už ve 14. minutě do vedení. Porto ale díky dvěma zásahům McCarthyho skóre otočilo a šokovalo celý svět.

V odvetě poslal United do vedení Paul Scholes a díky pravidlu venkovních gólů v tu chvíli postupoval anglický gigant. V 90. minutě se však vynořil hrdina Costinha a poslal Porto do čtvrtfinále.

Ve čtvrtfinále si Porto zahrálo s dalším francouzským celkem, tentokrát s Lyonem. Domácí půda na Dragau opět zabrala a Deco s Carvalhem vystřelil výhru 2:0. Odveta na Stade de Gerland přinesla remízu 2:2 a vcelku pohodlný postup do semifinále.

Tam se svěřenci „Special One“ utkali s tehdejším španělským gigantem. Zatímco dnes se Deportivo La Coruña trápí ve třetí lize, na přelomu 21. století patřila mezi nejužší španělskou špičku.

První zápas tak přinesl bezbrankovou remízu, tento stav trval dlouho i v odvetě na Estadio Riazor. V 60. minutě ale sudí Pierluigi Collina, který se dva měsíce poté stal nepřátelem českého fotbalu, písknul penaltu. Tu proměnil Derlei a Porto už těsný náskok ubránilo.

Pohádka se zlatou tečkou

Prošlo tak do finále Ligy mistrů, což byl historický úspěch. Soupeřem v jednom z nejsledovanějších fotbalových zápasů světa mu bylo Monaco. Mourinho tak potřetí v soutěži musel vymýšlet taktiku na francouzský tým.

Finále hrané v Gelsenkirchenu otevřel ve 39. minutě gólem Carlos Alberto. V 71. minutě přidal druhý gól Deco a odpor Monaka definitivně zlomil o čtyři minuty později Alenichev. Porto tak vyhrálo ve finále 3:0 a suverénním způsobem si došlo pro trofej.

Poprvé od roku 1995 vyhrál Ligu mistrů klub mimo top čtyři ligy, Porto navíc zkompletovalo evropský double, když sezónu předtím ovládlo Evropskou ligu.

Zdroj: UEFA, Youtube