Spojte se s námi


Bojové sporty

OKTAGON 63: Prokletá akce nabídla fenomenální show. Velké obraty, tvrdá ukončení, překvapení a zmrtvýchvstání Buchingera. Podívejte se na důležité momenty

Oktagon se po senzačním úspěchu a překonání světového rekordu na frankfurtské půdě vrátil do domácího prostředí. V sobotu 9. listopadu 2024 se ukázal v Bratislavě s galavečerem OKTAGON 63. Jak celá akce vypadala?

Publikováno

před 3 týdny

dne

Buchinger, Oktagon
Foto: Oktagon MMA

Oktagon se po senzačním úspěchu a překonání světového rekordu na frankfurtské půdě vrátil do domácího prostředí. V sobotu 9. listopadu 2024 se ukázal v Bratislavě s galavečerem OKTAGON 63. Jak celá akce vypadala?

350 Kč zdarma s promo kódem: BIGBONUSCZ

dalších 3000Kč za vklad + extra free spiny

Chci bonus
18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.
  • Oktagon se po rekordu ve Frankfurtu vrátil do Bratislavy
  • Galavečer OKTAGON 63 lze označit za prokletý, vypadlo hned šest zápasů
  • Přesto organizace dala dohromady vynikající kartu a atraktivní program

Prelims OKTAGON 63

Cigánik na body porazil Enze

Návrat na domácí půdu se nesl ve znamení zápasů domácích bojovníků. Jen dva souboje se obešly bez české či slovenské účasti. Hned v tom prvním se ukázala slovenská naděje Tomáš Cigánik (3-2), jenž se utkal s Kevinem Enzem (3-2).

Cigánik svým stylem místy připomíná Jiřího Procházku a v tomto duelu tomu nebylo jinak. Nicméně německý bojovník mu to neusnadňoval. Jakmile to šlo, snažil se zápas přenést na zem a Slovák musel myslet především na obranu.

Do zápasu se Tomáš dostal vesměs až ve druhé půlce prvního kola, na zemi dokázal Enze přetáčet, navíc mu rozdal levačkou hned několik tvrdých úderů, díky čemuž získal kolo pro sebe.

Druhé kolo odstartovalo přetahovanou na pletivu, dlouho se bojovalo o pozice, chvíli se zdálo, že by Enz mohl utáhnout soupeře na gilotinu, Gigánik ale vyvázl bez větších potíží.

Celkově jsme mnoho čistých výměn v postoji neviděli. Bylo ovšem čím dál více vidět, že se misky vah začínají jistojistě naklánět na stranu slovenského ranaře, který se pokusil napodobit i Procházkův legendární loket z otočky, bohužel minul.

Němec se snažil i ve třetím kole hrozit svými zemařskými dovednostmi, Slovák se ale nedostal do problémů a sám už hlavně kontroloval průběh zápasu. To se mu podařilo a získal cenné vítězství na body.

Smolková ukončila favoritku v čase 1:06

Po letní premiérové výhře v Oktagonu nastoupila Veronika Smolková (4-3) v sobotu v Bratislavě do své třetí bitvy pod hlavičkou největší československé organizace. Čelila velmi nebezpečné Mileide Simplicio (4-1), která šla do zápasu jako favoritka.

Brazilka v květnu porazila například legendární Magdalénu Šormovou. V souboji mladých pušek byla tou o rok starší (23 let). Před 22letou Slovenkou tedy stála velká výzva.

Poradila si však náramně. Rychle vytvořila tlak, hned první kombinací dostala Brazilku do potíží a v čase 1:06 bylo po všem. Smolková natrefovala Simplicio tak, že ji dostala k zemi, a pak jen vytvořila tlak a rozhodčí musel zasáhnout.

Najdou se sice kritici, kteří hovoří o brzkém ukončení, nicméně faktem je, že obrana Brazilky rozhodně nešla vnímat jako aktivní.

Paulus opět potvrdil, že zvládá otáčet zápasy ve svůj prospěch

Hned po Smolkové šel do akce další slovenský talent. Teprve 24letý Roman Paulus (10-4) naskočil jako favorit do bitvy s podceňovaným Jannem Elonenem-Kulmalou (18-12-1), s nímž se v minulosti natrápil i talentovaný Jakub Tichota.

Finský bojovník už několikrát ukázal, že nic nedá zadarmo. A poznal to také slovenský ranař, který v prvním kole tahal za kratší konec provazu, dost inkasoval a také prvních pět minut prohrál.

Druhé kolo bylo vyrovnané, Kulmala se v postoji hodně zaměřoval na údery na spodek, zdálo se, že by mohl získat na svou stranu další body, nicméně dva rozhodčí viděli Pauluse kolo vyhrát.

Bylo jasné, že pro Fina bude závěr duelu těžký. Roman umí otáčet zápasy a znovu to potvrdil. Hned v úvodu třetího kola vytvořil tlak, dostal Kulmalu na zem, vylepšoval si pozici, dostal se svému soupeři do zad, nasadil rear-naked choke a získal velmi cennou výhru.

Slovenský bojovník získal už desátou výhru v Oktagonu, celkově to byl v organizaci už jeho třináctý zápas.

Kulmala po zápase ve svých 35 letech ukončil kariéru a položil rukavice na podlahu klece.

Roušal prohrál vyhraný duel po vlastní chybě

Prelims kartu na turnaji OKTAGON 63 ukončil zápas, který se domluvil na poslední chvíli, aby se fanoušci v Bratislavě dočkali co nejlepší podívané. Postavili se do něj dva vynikající postojáři, konkrétně Radek Roušal (3-1) a Jack Maguire (2-1).

Irský bojovník se v amatérské kariéře utkal s Jakubem Tichotou, prohrál s ním na body. V MMA toho tedy má za sebou i díky amatérské kariéře mnohem více než jeho vrstevník (29 let) z Moravy.

Přesto byl favoritem právě Ruchy, jehož cílem pochopitelně bylo udržet zápas v postoji a ideálně si dojít pro ukončení. A přesně za tím si šel. Od začátku vyvíjel tlak a dokázal se prosazovat. Maguire spíše kontroval a hrozil hlavně svou levou rukou, která razítkovala Moravanův nos. První kolo ovšem vyhrál právě Roušal.

Jakkoliv před zápasem Radek nevěřil, že s ním Ir zůstane v postoji, ve druhém kole se přesvědčil, že to s Maguirem nebude v postoji snadné. Jack jako kdyby šlápl na plyn a začal pořádně zlobit. Přesto to byl Roušal, kdo se přiblížil výhře čistou ránou na bradu. Vypadalo to, že stačí nechat Ira postavit a pak už jej akorát dotrefovat. Ale nestalo se tak.

Místo toho udělal moravský bojovník školáckou chybu a nechal se utáhnout na triangle choke a prohrál tedy v podstatě vyhraný zápas. Zlobit se může především sám na sebe.

Hlavní karta OKTAGON 63

Aby opět ukázal srdce bojovníka, Zhumagulov jej však v krvavé lázni utopil

Hlavní kartu galavečera OKTAGON 63 odstartoval souboj mezi srdcařem se silným životním příběhem Aaronem Abym (16-9-1) a veteránem a zřejmě největším smolařem v UFC Zhalgasem Zhumagulovem (16-9).

Velšan se rve celý život s osudem a solidně si vede i v kleci, nicméně klíčové bitvy v československé organizaci nezvládá. A podle kurzů se mu nevěřilo ani v té se Zhumagulovem.

Hned v prvním kole se ukázalo proč. Zhalgas totiž nastoupil ve velkém stylu, ukázal, že má silově navrch, rozdával tvrdé údery, doručil dva knockdowny, minutu a půl před koncem musel doktor kontrolovat tržnou ránu na hlavě Abyho.

A dominance pokračovala. Aaron působil navzdory tomu, jak vypadal, ve skvělé kondici. Jako kdyby nebyl otřesený. I když toho hodně „nakoupil“. Ve všech třech kolech ovšem jasně ztrácel v postoji i na zemi. Hodně toho vydržel, kvalitativně se ale se Zhumagulovem nemohl měřit.

Veterán UFC si tedy řekl o titulovou šanci a bonus za výkon večera. Svému soupeři připravil krvavou lázeň a v té jej doslova utopil.

Dopingový hříšník na galavečeru OKTAGON 63 umlčel Bratislavu

Jako další šli do akce veterán organizace František Fodor (10-8) a Damien Lapilus (17-18-2), který byl před rokem tvrdě potrestán za doping, když mu vyhrané zápasy byly přeměněny v prohry.

Slovák se měl původně utkat se svým krajanem Martinem Horínkem v bratislavském derby, ten však kvůli zdravotním potížím odstoupil. Z nabízených náhrad přijal Fodor tu nejtěžší možnou, bratra hvězdy UFC a nebezpečného ranaře.

Lapilus šel do bitvy jako favorit a tuto roli potvrdil. Šlo znát, že z něj má Fodor respekt, od začátku ustupoval. Navíc trefil brzy tvrdý kop na tělo, po němž Slovák padl k zemi a bylo znát, že něco není v pořádku. Pak už Francouz jen vytvořil tlak, přidal několik úderů a bylo po všem.

František po zápase přiznal potíže s kolenem, nechtěl se na ně ale vymlouvat. Damien vyzval německý prospekt Nika Samsonidseho. Svou výhrou umlčel bratislavskou arénu,

Ryšavý s Palokajem svedl krásnou bitvu, přesto prohrál

Souboj dvou ranařů, kteří se měli utkat až v prosinci v Mnichově. To byl další bod na programu galavečera OKTAGON 63. Do akce tak šel slovenský veterán Karol Ryšavý (13-7), kterého vyzval nebezpečný a agresivní Gjoni Palokaj (9-3).

Právě Palokaj byl navíc vnímaný jako favorit, třebaže pro něj měl být Ryšavý jednou z největších kariérních zkoušek. Jisté bylo jedno. Ať se stane cokoliv, měla to být krásná podívaná.

A byla. Zejména v prvním kole, které nabídlo postojářskou přestřelku, v níž oba borci rozdali téměř 50 úderů. Navrch v ní měl vítěz Oktagon Výzvy, jeho rival byl vícekrát otřesený a sahal tak po pokusech o takedown.

Právě ty se staly klíčovým faktorem zápasu od druhého kola. Palokaj rychle vzal zápas na zem, zjistil, že tam dokáže Karola trápit a tak našel recept, který vedl k výhře. Navázal na něj i ve třetím kole a dokázal své kvality.

Ryšavý sice v bitvě párkrát zkoušel nadějně nasadit gilotinu, ani jednou ji ale neudržel. Ukázal však velké srdce, dobrou výdrž. Kromě takedownů rozhodla kondice a vůle, Palokaj totiž působil tak, že o výhru stojí o něco více. A tak se jí dočkal. Sice na body, ale i to se počítá.

Pukač předvedl nejlepší výkon za poslední roky, Diedricka udolal na body

Další z duelů, který neměl vůbec proběhnout, ale nakonec se stal skutečností, měli na svědomí Robert Pukač (17-13-1) a Ammari Diedrick (5-2). Oba měli mít původně jiné soupeře a na turnaji být měli, jenže jejich protivníci se zranili a tak změřili síly proti sobě.

Navzdory menším zkušenostem byl favoritem Angličan, mimochodem vynikající postojář se zkušenostmi z prestižní postojářské ligy mistrů známé pod názvem Glory.

Robo měl jasný cíl, snažil se dostat svého rivala na zem. Ten ale dobře reagoval a co víc, od začátku tvrdě okopával Slovákovi pravou nohu, která na stehně rychle zčervenala. Pukač ale nemá špatný postoj, naopak, je technicky skvěle vybavený a dokázal se i v tomto směru Diedrickovi vyrovnat, dokonce mu roztrhl obočí nad levým okem a v závěru kola byl tím, kdo vypadal mnohem lépe.

Pukač i ve druhém kole skvěle boxoval, Diedrick se stále zaměřoval na jeho levou nohu. Bylo otázkou, kdo vydrží víc, ať už, co se týká kondice, vůle či úderů. Po dvou kolech to dva sudí měli nabodováno 19-19, jeden měl na lístku 20-18 ve prospěch domácí hvězdy.

Slovák předváděl nejlepší výkon za dlouhou dobu. Zbývalo to potvrdit v poslední pětiminutovce. Tam se mu po minutě podařilo dostat Ammariho u pletiva pod sebe. Kvůli neaktivitě ale rozhodčí minutu a půl před koncem bojovníky postavil na nohy.

To byla šance pro Diedricka, ten ale působil vyčerpaně, jako kdyby neměl sílu udělat závěr. Robovi stačilo neudělat chybu. A tu neudělal. Došel si tak pro výhru na body a připsal si nejcennější vítězství za hodně dlouhou dobu.

Apollo nedal Kertészovi šanci

Hlavní předzápas na turnaji obstarali muži, kteří vůbec v Bratislavě bojovat neměli a kteří v minulosti bojovali neúspěšně o titul s Davidem Kozmou. Máté Kertész (15-7) vyzval zkušenějšího a staršího veterána UFC Leandra Silvu (28-12-1).

Favoritem byl brazilský bojovník, nicméně bylo jasné, že jej nečeká nic snadného zejména kvůli tomu, jak nepříjemně umí Maďar tlačit. Po zhruba 40 sekundách ovšem Apollo dokázal trefit Mátého tak, že ztratil rovnováhu. Maďar ale nepůsobil otřeseně. Očekávalo se, že Silva bude mít navrch v postoji díky své techničnosti, nicméně z Kertésze se stal vynikající zemař a počítalo se s tím, že pokud bude někdo zápas chtít svazovat a brát na zem, bude to spíše on.

Leandro však překvapil a byl to on, kdo vzal svého protivníka na podlahu. Že by tam ale byl Apollo nějak nebezpečný, to se říci nedalo. Vesměs se jen bojovalo o pozice. Na všechny náznaky a pokusy svého protivníka měl Máté odpověď a dobře se bránil, kol ale získal veterán UFC.

Druhá pětiminutovka toho tolik nenabídla, úderů bylo k vidění poskromnu. Kertész se ale dostal o něco více do zápasu, tempo ovšem nebylo kdovíjak úchvatné. Dva rozhodčí v něm viděli převahu Apolla, který tak měl jistotu, že pokud zápas dojde na body, tak vyhraje.

Ukončil Silvu je ale téměř nemožné. V Oktagonu to při boxerské exhibici, kterou Leandro skutečně vnímal jen jako show pro diváky, dokázal jen Marek Mazúch.

Kertész navíc působil, jako kdyby neměl svůj den. K výše zmíněnému tlaku se vesměs vůbec nedostal. Ve třetím kole mohl rozpoutat chaos, ale nedokázal to. Místo toho jej právě Apollo dostal pod tlak, dlouhými kombinacemi ho pořádně natrefoval a došel si pro dominantní vítězství, v němž Maďarovi nedovolil vůbec nic.

Hlavní duel turnaje OKTAGON 63 ovládl po zmrtvýchvstání Buchinger

Největším tahákem galavečera se stal souboj generací. Legendární Ivan Buchinger (43-10) nastoupil ve svých 38 letech do bitvy proti o 17 let mladšímu Hafenimu Nafukovi (10-1), který se v rámci organizace stal nejmladším bojovníkem v hlavním zápase.

Nafuka má vynikající grappling, jeho nejsilnější stránka je tedy ta, která je velmi silnou také u jeho soupeře. Buchinger nikdy neprohrál na submisi, naopak nasbíral 25 výher na submisi. Kromě toho Hafeni nemá kdovíjak světový postoj. Alespoň jej ještě neukázal. To sice ani Buki, přesto slovenská legenda už několikrát ukázala, že se v postoji rozhodně neztratí.

Oba měli poměrně nedávno zápas, nicméně Buki prohrál na TKO, zatímco namibijská noční můra si připsala cenný skalp na body. Slovák se ani netajil tím, že od té doby příliš netrénoval, tudíž to byla pro Nafuku velká životní šance doručit senzaci.

Sám Ivan tvrdil, že není těžké jej dostat na zem, nicméně udržet ho tam a utáhnout je extrémně náročné. O tom se Hafeni mohl přesvědčit už v prvním kole. Vše, co se dělo na zemi, Buki zvládal. V postoji ovšem inkasoval tvrdou ránu, po níž padl k zemi. Zdálo se, že je blízko konec, slovenská legenda ale kritický moment ustála. V závěru kola ale Ivan opět tvrdě inkasoval, v postoji měl velké problémy, síla Nafuky hrála prim a psala příběh prvních pěti minut.

Jak ale víme, Slovák nemá silná první kola obecně téměř nikdy. Bylo tedy otázkou, jak si povede ve druhém kole.

A jako už několikrát doslova vstal z popela. Musel si sice dávat pozor na veškeré pokusy o výpady svého soupeře, ten se ale postupně kondičně začal lámat a Buki naopak měl čím dál větší chuť a tlak. Jen minutu a 37 sekund před koncem druhého kola umlátil Nafuku na zemi a došel si pro velký obrat. Třebaže byl v problémech, ukázal, že ani s nedostatečným tréninkem jej do starého železa řadit nelze.

Zdroj: Oktagon MMA

Tagy
Reklama

Oblíbené