Okénko minulosti: Slavia vyrovnala podivný rekord Sparty ze 40. let minulého století

Ve 28. kole probíhajícího ročníku nejvyšší české soutěže porazila Slavia Praha doma Zlín 2:1 a natáhla šňůru ligové neporazitelnosti na 40 zápasů. Vyrovnala tím rekordní zápis odvěkého rivala Sparty, který nabrala ve 40. letech minulého století. Rekord na hřišti hodnotný, vzhledem k politickým okolnostem také dosti zajímavý. Až podivný.

Sérii neporazitelnosti načala Sparta v protektorátním ročníku 1942/1943 (mistrem se stala Slavia), tedy v česko-moravské soutěži, slovenské kluby hrály vlastní ligu v samostatném Slovenském štátu. Naposledy podlehla v 19. kole SK Nusle 3:6, nabrala v něm tři utkání do zápisu.

Další ročník 1943/1944 byl pro Spartu skvostný. Ve 26 duelech nepoznala přemožitele, jen čtyři remízy, obhájce titulu Slavii porazila dvakrát 1:0 a 3:1. Válečná vřava, která se přesunula i na území obsazeného německými nacisty, další ročník však hrát nedovolila.

Vyhlášený byl až po osvobození 1945/1946, kdy do soutěže vstoupily i slovenské týmy a byl tedy opět federální. Hrály se dvě skupiny, Sparta s převahou dominovala v skupině A, se Slavií, která vyhrála B skupinu, se tedy nestřetla. Porazila ji až dvakrát ve finále. Do rekordního vkladu dosadila jedenáct zápasů, ukončila ho až porážka 3:5 s Čechií Karlín ve 12. kole.

Čtyřicet sparťanských soubojů bez porážky se tedy prolnulo do politicky a společensky dost složitého období.

Sparťanský tým byl ovšem velice silný. „Na rekordu má zásluhu především vynikající defenzivní činnost,“ přibližuje historik Zdeněk Zigmund, autor knihy ´Bican proti Hitlerovi´ s podtitulem ´Fotbal v protektorátu Čechy a Morava´, která vyšla loni.

A nejvíce vyzdvihuje brankáře Karla Horáka. „I nedostižný střelec Josef Bican z rivalské Slavie přiznal, že to byl nejlepší brankář protektorátu,“ upozorňuje Zigmund. Horákův osud přesně kopíroval dobu. „Narodil se v Košicích, kam byl za 1. republiky vyslán jeho otec, aby pomohl Slovensku v jeho rozvoji. Horák hrál původně víc vodní pólo,“ odkrývá znalec fotbalové historie.

„Po odtržení fašistického slovenského státu se rodina vrátila do Čech a Horák začal chytat. Prosadil se v Pardubicích, to byl za protektorátu velice silný tým, pak ho koupila Sparta,“ líčí Zigmund osud sparťanského gólmana.

K němu patřila spolehlivá a pevná obrana, v tom čase dvoučlenná. Ještě dohrávala sparťanská legenda Jaroslav Burgr, vicemistr světa 1934 z Itálie, ale prosazovali se už mladší.

„Dozadu byl stáhnutý Karel Senecký, vedle něj si zdatně počínal Jiří Zástěra, který také přišel z Pardubic a vykoupil ho pro Spartu její věrný příznivec herec Vlasta Burian,“ říká Zigmund. A po válce se objevila další výrazná osobnost do obranné vazby – Jaroslav Štumpf. „To byl také skvělý hráč,“ přitakává.

I trenéry neporazitelné Sparty poznamenala tehdejší doba. Za protektorátu vedl rudé Josef Kuchynka, bývalý hráč německého pražského klubu DFC Prag, tedy národností Němec.

„V lednu 1945 se raději stáhl do ústraní, obával se, že po osvobození to nebudou mít Němci jednoduché,“ připomíná náladu ve společnosti Zigmund. V obnovené československé éře tak vedl Spartu a dojel s ní rekord Ferenc Szedlacsek, později František Sedláček, tedy původem Maďar.

Byla to opravdu prapodivná doba.

V nedělním vršovickém derby proti Bohemians mohou svěřenci trenéra Jindřicha Trpišovského rekord v absolutní ligové neporazitelnosti překlopit na červenobílou stranu. Rekord Sparty z hektického období tak zůstane už jen vzpomínkou a tématem pro historiky.