Odkaz Arsèna Wengera: Téměř vyladěný kádr, ale i pošramocená morálka a psychika

Španělský stratég Unai Emery nepřebíral Arsenal zrovna v ideálním rozpoložení – pochmurná nálada v týmu, většina hráčů mimo optimální formu, skepse fanoušků vůči tehdejšímu vedení, ale především šesté místo v loňském ročníku Premier League, které znamenalo už druhé účinkování „Gunners“ v Evropské lize v řadě. Od manažerské výměny na Emirates Stadium uplynuly více než čtyři měsíce, proto již je čas na zhodnocení, jaký kus práce Emery s klubem udělal. 

Dvaadvacet let trvala éra Arsèna Wengera na lavičce Arsenalu. Nutno podotknout, že poslední dvě, tři sezóny se jednalo o jakési křečovité dokončování své mise u severolondýnského celku. Soupeři věděli s jakou taktikou Wenger své svěřence do utkání pošle, znali slabiny, tušili, jak bude francouzský stratég na vývoje zápasů reagovat. Poslední měsíce sezóny 2018/2019 to navíc vypadalo, že Wenger ztratil i podporu kabiny. Hráči vypadali během zápasů odevzdaně, tahouni kabiny neplnili své role, několik z nich bylo měsíce mimo formu. Renomovaný anglický novinář John Cross celou situaci vystihl v jednom ze svých březnových článků: „Arsenal se pod jeho vedením doslova rozpadá“.

Petr Čech kupil jednu chybu za druhou, Mesut Özil několik zápasů doslova odchodil, Shkodran Mustafi se potýkal s dlouhodobým výpadkem formy, podobně jako Hector Bellerin. Lepší formou oplývalo útočné duo Aubameyang – Lacazette, ovšem Wenger nedokázal naplno sladit jejich herní styl a využít jejich potenciál. Pokud na tom byli fotbalisté individuálně na štíru, herně a převážně výsledkově připomínal Arsenal průměrný klub anglické Premier League. Například venkovní utkání nevyhráli „Gunners“ od  28.12.2017 do 13.05.2018. Až výhrou 0:1 v posledním kole na hřišti Huddersfieldu se Arséne Wenger rozloučil se svým milovaným klubem, kterému zasvětil většinu svého trenérského života.

I přes „syndrom vyhoření“ se Wenger snažil svému nástupci přenechat klub ve stavu, ze kterého by se mohl odrazit k lepším zítřkům. V jistých ohledech se to 68letému Francouzovi povedlo, v jiných naopak ne. O morálce a týmové pohodě jsme již psali. Jednoznačné mínus. Na přestupovém trhu se Arsène Wenger blýskl několika povedenými nákupy. Čelit ale musel i odchodům hráčů, z nichž některé fanoušci Arsenalu přijali pozitivně a jiné negativně. Francouzský manažer se „plácl přes kapsu“ hned ve dvou případech. V srpnu 2017, kdy za 53 mil. € přišel Alexandre Lacazette a v lednu 2018, když z Borussie Dortmund koupil za 64 mil. € Aubameyanga.

Obě ofenzivní esa patří k hlavním útočným zbraním Unaie Emeryho, i když zapracování útočníků do svého herního systému také chvilku trvalo. Přímo brilantně se s odstupem času jeví hráčská výměna na trase Londýn – Manchester, kdy si Alexis doslova vytrucoval odchod do Manchesteru United. „Red Devils“ na Emirates Stadium na oplátku poslali Henrikha Mkhitaryana. Arménský záložník byl v očích Josého Mourinha odpadlíkem, který pouze zahříval lavičku náhradníků a do herní koncepce United nezapadal.

Naopak Alexis byl i přes neshody ve svém tehdejším působišti ve formě. Proto se v očích fanoušků jevila hráčská výměna jako další nezdar francouzského trenéra. Z úst fanoušků padaly například takovéto otázky: „Proč Wenger nepřivedl raději  o sedm let mladšího Martiala? Náhradník z Manchesteru za našeho nejlepšího hráče?“

Už po příchodu na Emirates Stadium udělal Wenger z arménského reprezentanta jednoho z klíčových mužů svého výběru. Po přestupu Mkhitaryan pookřál, jako by se vrátil zpět do časů, kdy působil v Dortmundu. Naopak Alexis se na Old Trafford trápil a trápí. Bilance chilského útočníka? Čtyři ligové branky za skoro devět měsíců… a to při platu 350 tis. £ týdně. Jednoznačným vítězem je tedy Wenger a Arsenal. Zároveň se francouzský lodivod dokázal „zbavit“ hráčů, kteří už v dresu s kanónem na hrudi dlouhodobě stagnovali – Walcott, Gibbs a Oxlade-Chamberlain.

Nelibě fanoušci nesli pouze odchod Oliviera Girouda do konkurenční Chelsea. Přesto se Wengerovi nepodařilo kádr doplnit na všech pozicích – chyběl zkušený stoper za zraněného Koscielnyho, druhý pravý bek, který by nahradil nedobře hrajícího Bellerina, nebyla alternativa do středu zálohy a nepřišel hráč do křídelních prostor. Otázku budoucnosti v brance „Gunners“ nechal taktéž na svém nástupci.

S těmito kroky v kádru se musel vypořádat už sám Unai Emery. Po konci kariéry Pera Mertesackera chyběla v kabině a zejména zadních řadách zkušenost. Proto na Emirates Stadium přišel zadarmo Stephan Lichtsteiner z Juventusu, jehož příchodem se vyřešila i situace na pravém kraji obrany. Stoperskou dvojici vystužil Sokratis z Borussie Dortmund. V záloze se nově objevují jména Lucas Torreira a Matteo Guendouzi. Situaci mezi třemi tyčemi vyřešil nový lodivod Arsenalu koupí Bernda Lena z Leverkusenu a posláním Davida Ospiny na hostování do Neapole. Křídelníka se sice Emery koupit nepodařilo, vše ale vyřešil posunutím Aubameyanga na levé křídlo.

Výrazně se také zlepšily výkony hráčů, kteří pod Wengerem stagnovali. Petr Čech se dostal do optimální formy a několika dobrými zákroky svůj tým zachránil. Nebýt zranění, jistě by Lena do branky ještě nějaký ten čas nepustil. Shkodran Mustafi vytvořil fungující duo se Sokratisem a pomalu nechává zapomenout na své minely z minulé sezóny. Také Mesut Özil, který se může soustředit už pouze na klubovou scénu, se stává klíčovým mužem v předfinální i finální fázi ofenzivní snahy. A duo Lacazette – Aubameyang? Čím sezóna nabírá vyšší obrátky, tím více se hráči s čísly 9 a 14 dostávají do herní pohody a připisují si jednu branku za druhou. Výsledkem toho všeho je devět výher v řadě.

Největší změna oproti režimu Arséna Wengera se projevuje během samotných zápasů. I když kořeny této revoluce musíme hledat v tréninkovém procesu. Emery aplikuje intenzivnější tréninky, co nejvíce podobné zápasové atmosféře a také změnil časový plán. Tréninky jsou více posunuté do odpoledních hodin. A důvod je jednoduchý – opět se co nejvíce přiblížit času zápasu v Premier League.

Důležitým prvkem pro tvář hry pod Unaiem Emerym je důsledná fyzická připravenost a presink, proto také nechal hned vedle tréninkového hřiště instalovat mobilní krytou posilovnu, ve které jeho svěřenci zlepšují fyzičku i během tréninkových jednotek. „Chci, aby můj tým měl tvář. Mám rád, když hodně drží balon a presuje soupeře. Dávám přednost vítězství 5:4 před výhrou 1:0,“ hlásil Emery po květnovém podpisu smlouvy.