Odepisovaná Konferenční liga baví vyrovnaností i příběhy těch, kteří by normálně nedostali šanci

KOMENTÁŘ: Evropská konferenční liga se blíží ke konci svého druhého ročníku. Již od prvních předkol sezóny 2021/22 to nová soutěž schytávala za příliš slaboučké týmy, v Česku největší odsouzení schytala po vypadnutí Slavie z lehké skupiny se Sivassporem, Kluží a Ballkani. Když se přitom podíváme na loňské i letošní play-off, diváka jednoduše baví.

Začněme loňskem. Příběhů, které úvodní ročník Konferenční ligy udělaly tam dobrým, se dá najít několik. Cesta Feyenoordu ze druhého předkola až do finále či Boda Glimt do čtvrtfinále zapůsobily asi nejvíce. A pro oba kluby měly velký ekonomický význam. Sedm z hráčů základní sestavy Rotterdamských ve finále proti AS Řím nyní kope jinde, tři z nich dokonce v Premier League.

Rozprodej Feyenoordu krásně prezentuje přesah nové soutěže. Mohou v ní uspět a dát o sobě vědět týmy a hráči, kteří by normálně do pohárů nenakoukli. Vezmeme Yiru Sora, jenž si bez přehánění na Konferenční lize postavil kariéru.

V šesti zápasech šestkrát skóroval, rychlostí zesměšnil obrany LASK Lince i Fenerbahce. Když hrál o víkendu v lize, byl poloviční a neproduktivní. Nebýt půlroku v pohárech, možná by se v červenobílém vůbec neprosadil a rozhodně by v létě 2022 nepodepsal v Genku.

Trápící se semifinalisté

Specifikem Konferenční ligy je, že se díky slabší konkurenci dostávají do závěrečných kol i týmy, které se v domácí soutěži trápí. Letos jsou to všichni semifinalisté. Asi nejlepší formu má Fiorentina, která na TOP 7 ztrácí sedm bodů. Alkmaar je v Eredivisie pět bodů od první trojky, West Ham naopak čtyři body od sestupu. Basilej se celou sezónu hledá, v lize je šestá, přesto se prokousala až do semifinále.

Něco podobného je v Evropské lize i Lize mistrů málo pravděpodobné. I zde sice čas od času prorazí outsider, který ale ve většině případů zažívá životní sezónu po všech směrech. Z blízké minulosti by se dal zmínit Ajax v ročníku 2018/19, letos by to byla Benfica Lisabon. Ta skončila ve čtvrtfinále kvůli jednomu nepovedenému zápasu, jinak ale dominuje i v domácí soutěži.

Menší kvalita = více zvratů

Se zmíněnou slabší dlouhodobou formou všech týmů souvisí i vyrovnanost a častá změna vývoje. Čtvrteční odvety čtvrtfinále bavily především kvůli slabým obranným liniím na poměry evropských pohárů.

Týmy nemají dostatečnou zkušenost na udržení vybudovaného náskoku, z čehož vyplynula čtyři dramata až do konce. West Ham sice v odvetě přejel Gent 4:1, do 37. minuty ale prohrával a postupovou trefu slavil až v 55. minutě.

Fiorentina ztratila náskok 4:1 z Poznaně, Lech na její půdě vedl 3:0 a favorita zachránily až dva zásahy v závěru. Basilej je ideální příklad týmu z Konferenční ligy, kterému hoří obrana, ale vždy se dokáže střelecky z blamáže dostat.

Takto ukopala postup přes Slovan Bratislava i Nice, v obou případech přes prodloužení. A do čtveřice Alkmaar doma ztáhl dvougólové manko Anderlechtu Brusel a na penalty prošel mezi nejlepší čtyři.

Když si to tedy shrneme, tak třetí nejprestižnější mezinárodní evropská soutěž má největší význam pro týmy z menších lig. Co se TOP 5 lig týče, motivací je pro celky ze středu tabulky.

Pro hráče těchto klubů znamená Konferenční liga jedinečnou možnost ukázat se v Evropě, pro fanoušky možnost užít si další porci zápasů, které jsou zajímavé přinejmenším dramatičností. A jaké zápasy si fotbaloví fanatici pamatují? Přece ty, ve kterých se do posledních minut bojuje o postup.

Zdroj: Evropská konferenční liga