Obří rozhovor s Messim: Tohle je můj domov, ale chci vyhrávat a nevím, jestli Barcelona udělala vše pro to, aby se Neymar vrátil

Ačkoliv to nemá tento argentinský fotbalista ve zvyku, po delší době svolil Leo Messi k rozhovoru a jako zpovídající stranu si vybral přední katalánský deník Sport. V něm pohovořil o minulé sezoně, prvních kolech v té nové, svém zranění a možném návratu Neymara do Barcelony.

Minulá sezona neskončila perfektně, ačkoliv jste ve všech soutěžích došli daleko. Vyhráli jste španělskou ligu, postoupili do finále poháru a semifinále Ligy mistrů. I přesto jsme viděli na individuální úrovni úchvatného Lea Messiho, který měl statistiky hodné Zlatého míče.

„Nebyl to znamenitý rok a to díky tomu, jak skončil, ale do posledních dvou zápasů jsme odehráli skvělý ročník. V době vypadnutí s Liverpoolem se sezona popisovala jako špatná, nicméně do té doby jsme odvedli skvělou práci. Jeden zápas nás odřízl od všeho. Pak jsme odehráli finále Copy del Rey a poté, co se stalo v Liverpoolu, jsme měli problém dostat se do hry. Opravdu jsme začali hrát až ve druhém poločase a ten první darovali našim soupeřům. Byla to špatná sezona v uvozovkách, jelikož jsme vyhráli jen španělskou ligu. Na osobní úrovni jsem se cítil velmi dobře, avšak vždy říkám, že mě zajímají týmové trofeje. A v minulém ročníku jsme nedosáhli našich cílů.“

Cítíš se favoritem na zisk Zlatého míče?

„Nevím. Už se delší dobu neví, kdo je favoritem a kdo ne. Poslední dobou se více díváme na týmové výsledky, které nejsou špatné. Liga mistrů nabyla na důležitosti. Jindy je turnaj jako například při mistrovství světa, na kterém někdy hodně záleží a jindy ne. Netuším. Neexistuje jedno specifické schéma, podle něhož se určuje vítěz Zlatého míče. Nikdy jsem necítil, že jsem favoritem nebo ne. Už jsem říkal, že individuální ceny mají pro mě druhotný význam.“

Jak jsi na tom se svým zraněním?

„Cítím se lépe. Bylo to však hodně špatné, protože se mi to stalo při prvním tréninku a jednoduchým pohybem. Uplynulo 15 dní a když jsem si myslel, že už to je dobré, pocítil jsem to trochu znovu a to na jednom z tréninků před zápasem s Betisem. A zhoršilo se to. Bylo mi řečeno, že tento sval zvaný soleus je komplikovaný. Vypadá, že je v pořádku, ale je zrádný. Nikdy jsem si tímhle předtím neprošel a nyní vím, jaké to je. Proto jsem klidný a chci nastoupit až tehdy, kdy se budu cítit bezpečně a problém se znovu nevrátí, protože by mě stála rekonvalescence mnohem více času.“

Toužíš po návratu na hřiště?

„Velmi. Byl jsem mimo hru už dlouho a stalo se mi to v samotném počátku. Už se chci opravdu vrátit.“

Kdy se předpokládá tvůj návrat?

„Stále trénuji o samotě a není konkrétní datum. Podstupuji testy a budu zpět, jakmile budu na 100 % vyléčený. Určitě si nezahraji proti Valencii a uvidíme, jestli se dokážu vrátit na zápasy s Borussií a Granadou.“

Jak hodnotíš tým na začátku sezony? Máš obavy?

„Ne. Díky tomu, jak se udály věci, to byl divný start. Měli jsme hodně zraněných, což není normální a spousta hráčů vypadla. Proti Athleticu jsme odehráli skvělé utkání. Není jednoduché tam nastoupit. Nemohli jsme dokončit akce v posledních metrech, ale jinak jsme měli ve druhém poločase kontrolu nad utkáním. Nakonec jsme však tento souboj prohráli, což jsme si nezasloužili. Tým vypadal skvěle v duelu s Betisem a druhá půlka byla velice dobrá. Naopak venkovní mač s Osasunou byl složitý. Neobávám se, ale je třeba si býti vědom toho, že takhle nemůžeme začít. takový start je velmi špatný a nyní po reprezentační přestávce musíme něco změnit, abychom byli silnější a vyhrávali.“

Vyměnil bys v této sezoně triumf v Lize mistrů za absenci titulu v LaLize?

„Ne, nevyměnil. Na začátku ročníku vždy říkáme totéž, ale taková je realita – chceme vyhrát všechno a pokusíme se toho dosáhnout. V pozdější fázi sezony se ukáže, čeho můžeme dosáhnout a já doufám, že se rychle zorganizujeme a budeme usilovat o vše. Samozřejmě bych rád vyhrál Ligu mistrů, jelikož jsme tuto trofej nezískali už dlouhou dobu a myslím si, že opět musíme. Na osobní úrovni bych rád zvítězil v příštím ročníku Ligy mistrů, ale nevyměňoval bych to. Chci vyhrát jak LaLigu, tak Ligu mistrů.“

Který z vašich soupeřů podle tebe nejlépe posílil? Atlético, Real Madrid?

„Myslím si, že po svých přestupech je každý silnější. Atlético dalo podle mého dohromady skvělý tým a přivedlo velmi dobré posily. Zdálo se, že byli nejvíce rozkradení, ale nakonec vytvořili skvělý tým se spoustou variant a velkou rovnováhou. Také Real učinil velmi dobré transfery. Vedle toho, že o nikoho nepřišel, přivedl důležité hráče jako Hazard. Juventus taky koupil dobré hráče, stejně jako City. Myslím si, že všechny velké kluby jsou silnější a rovnocennější.“

Už jsi mluvil o velkém zklamání na Anfieldu, ale asi nikdy se nevyjasnilo, co se dá ze zápasů proti Liverpoolu nebo třeba Římu po takovém fiasku naučit?

„Po tomto konkrétním zápase ne, ale poté, co jsme hodněkrát zažili v Lize mistrů, jsem se naučil, že jeden špatný zápas může otočit klub vzhůru nohama – a to i tehdy, kdy získáte dobrý výsledek v prvním utkání. Anglické stadiony týmům hodně pomáhají, když vše podaří a v první řadě musíte dávat venkovní góly, abyste vyhráli Ligu mistrů. Je velmi důležité se prosadit na domácích hřištích soupeřů ve všech utkáních. To je klíčové. Když jsme vyhráli Ligu mistrů, tak se nám to – co si já pamatuji – povedlo. Vedle toho, že jsme byli lepší než ostatní, jsme vždy dávali góly. A pokud se venku neprosadíte, je to těžší.“

Je to velká lekce?

„Dle mého názoru ano. Věděl jsem o ní, protože to bylo zřejmé, ale v tomto zápase se mě to dotklo mnohem více. Dát gól venku je vždy významným krokem.“

Do klubu přišli De Jong, Griezmann, Neto a Júnior. Jak hodnotíš tento kádr? Je lepší, než v minulé sezoně?

„Nevím, jestli je lepší nebo horší. Také minulý rok jsme měli skvělý tým. Dorazili veledůležití hráči a dnes máme hodně variant, spoustu náhradníků a hráčů, kteří dokáží hrát ve středu pole nebo vepředu. Jsme velmi silní, ale až sezona ukáže, jestli jsme na tom lépe nebo hůře a to v závislosti na tom, čeho dosáhneme.“

Barcelona se snažila přivést Neymara, ale nepovedlo se jí to. Byl bys rád, kdyby přišel?

„Ano. Byl bych nadšený, kdyby Neymar přišel do Barcelony. Chápu lidi, kteří jsou proti tomu a to je normální vzhledem k tomu všemu, co se s Neyem událo – jak odešel a jak nás nechal. Je normální a logické, že spousta lidí nechce, aby se vrátil, ale když se vezme sportovní hledisko, Neymar je podle mě jedním z nejlepších hráčů na světě a týmu by se samozřejmě zvedly šance na dosažení výsledků, které si přeje. Z tohoto pohledu bych byl nadšený, kdyby se vrátil.“

Myslíš si, že Barca udělala všechno možné, aby jej přivedla zpět?

„Abych byl upřímný, tak nevím, jestli udělala všechno možné. Neměl jsem moc informací o tom, jak probíhají jednání, abych mohl říct, zdali Barcelona zkusila všechno možné.“

Měl jsi z toho, co se říkalo, pocit, že se více snažili dementovat jeho možný návrat, aby byl v kabině větší klid?

„Netuším, co se dělo ve vedení. Všechno, co vím, je, že se bavili s Neymarem, který mi řekl, jak se věci mají. Nevím, jestli jej klub chtěl nebo ne. Co já vím, tak Neymar se chtěl moc vrátit. Rovněž rozumím tomu, že s PSG se těžko vyjednává po všech těch soubojích s Barcelonou. A stejně tak je to složité kvůli Neymarovi, který patří k nejlepším fotbalistům. Taková jednání nejsou nikdy snadná. Nemohu je okomentovat, jelikož určitě nevím všechno. Vím, co se psalo a říkalo o tom a ne všechno je jasné.“

Tu ságu jsi sledoval intenzivně.

„Ano, samozřejmě jsem jí sledoval a čekal na vývoj událostí, protože jsem si přál jeho návrat – nejen kvůli sportovní úrovni, ale také proto, co by to znamenalo na klubové úrovni co se týče sponzorství, image a vývoje. Barcelona by tím také udělala krok dopředu. Inu, to se nestalo.“

Mluvil jsi s Neymarem tohle léto? Jak to přežíval?

„Od skončení celé té telenovely jsem s ním nemluvil. Jsem zraněný a on začal hrát. Dříve jsem na něm viděl velké nadšení z odchodu a příchodu do Barcelony.“

Věřil jsi v nějaký určitý moment, že je tento přestup jistý?

„Jak jsem říkal před okamžikem, každý den vycházely různé řeči a nikdy jsem nevěděl, jak doopravdy probíhají jednání.“

Tvrdilo se, že kabina prosila o tento přestup. Je to pravda?

„Tvrdilo se toho hodně. Neprosila o transfer. Samozřejmě jsme to okomentovali, když jsme slyšeli, že Neymar možná přijde. Vyjádřili jsme svůj názor, ať už dobrý nebo špatný. Nikdy jsme neřekli, že jej musíme přivést zpět a nic jsme nenařizovali. Řekli jsme svůj pohled a to stejně, jako to bylo u Griezmanna a dalších hráčů, kteří přišli a těch kteří ne.“

Jsi z toho smutný, když vidíš, jak to skončilo?

„Ne. Chtěl jsem, aby se vrátil a byl s námi, ale jak jsem říkal, máme úchvatný tým a můžeme vyhrát vše i bez Neymara. Chci si s ním jen znovu zahrát, nic více.“

Letos v létě se stejně jako dříve objevili lidé, kteří tvrdili, že vládneš Barceloně a klub dělá to, co řekneš. Co si myslíš, když si čteš nebo posloucháš tyto názory?

„Jsem na to zvyklý. Není to poprvé, co slyším takové fámy. Už bylo více než jasně dokázáno, že tomu tak není. A děje se mi to i v národním týmu, kde tvrdí, že já nominuji hráče nebo trenéry – nebo že to dělá můj táta. Nezajímá mě to. Znám svou realitu, funkci a nebudu tyto věci hodnotit.“

Takže opravdu nevládneš?

„Samozřejmě, že ne. Jsem jen fotbalista a jedinou věcí, kterou chci, je vyhrát více trofejí. Rovněž chci znovu zvítězit v Lize mistrů a k tomu pomoci týmu tím, co umím nejlépe – hraním fotbalu.“

V tisku se také objevila informace, že kabina Barcelony nechtěla Griezmanna a občas šlo možná vidět, že hráči Barcelony se cítili ublížení, když Francouz nejprve odmítl přestup a pak změnil názor. Měl jsi šanci se s ním lépe poznat?

„Měli jsme mezi sebou velmi malý kontakt. Když jsem se připojil k týmu, tak jsem se zranil a od té doby trénuji individuálně. Mám za sebou málo tréninků se zbytkem týmu. Mí spoluhráči jeli na turné a když se vrátili, strávili jsem s nimi málo času v šatně. Na tréninku nejsem. Jsem si jistý, že budeme mít s Griezmannem šanci prožít dohromady hodně věcí.“

Jsou hráči, kteří veřejně vyjádřili své obavy o neprofesionálním chování Dembélého. Jedná se o hráče, který nenechává nikoho klidným. Co si o něm myslíš?

„Ousmane má úžasné podmínky a může dělat všechno, co si zamane. Je velmi mladý a tato sezona je pro něj velmi důležitá, aby udělal kvalitativní skok, na který čekají všichni barcelonisté. Musí udělat změny, aby se stal profesionálem a vbít si to do hlavy. Jeho cílem by mělo být uspět v Barceloně, jak si sám přeje. Doufám, že se mu konečně vyhne smůla, která jej pronásledovala v poslední době. V minulém ročníku se zranil v době, kdy jsme jej nejvíce potřebovali. Doufejme, že letos to bude jiné a on ukáže, co opravdu dovede. Má toho hodně co předvést, jelikož z fotbalového hlediska na sobě nechává skvělý dojem.“

Z posledních jednadvaceti přestupů, které Barcelona udělala od ročníku 2014/15, zůstalo v áčku pouze 6 hráčů. Proč z Barcelony odchází tolik hráčů?

„Protože hrát za Barcelonu je něco velmi složitého. Je to největší klub na světě a všechno, co je kolem něj, je komplikované – mám tím na mysli fanoušky, prostředí, novináře. Není snadné dostat se na trávník Camp Nou a hrát v pohodě. Mnohým to nevadí, ale někteří to cítí. Když je hráč silný po mentální stránce a věří v sám sebe, může to předvést při hře. Všichni ale nejsme stejní. Ne každý přijme všechny tyto věci stejně. Není snadné hrát za Barcelonu a to díky tomu, co tento klub znamená.“

Za poslední roky působili v klubu čtyři sportovní ředitelé. Jak to ovlivňuje kabinu a jak jste to prožíval?

„Upřímně se nás to vůbec nedotklo. Samozřejmě by pro klub bylo dobré, kdyby měl větší stabilitu a ne tolik změn. Pozice sportovního ředitele je velice důležitá a měla by být reprezentována osobou, která se ztotožňuje s klubem. Měl by to být silný člověk, který je schopen konat rozhodnutí. Je to vlastně on, kdo přivádí hráče, o které žádá trenér. Člověk na pozici sportovního ředitele musí všechny tyto dovednosti mít dohromady společně s jménem a demonstrovat silnou image před kluby a hráči, s nimiž bude jednat.“

Byl by ideálním kandidátem Carles Puyol?

„Nevím, jestli by se mu to líbilo a jaké má plány. Nicméně je na správné cestě a byl by ideálním kandidátem na tento post. Netuším ale, zda se mu líbí tato vize – nemluvil jsem s ním. Když vezmu jeho jméno jako hráče a co znamená pro Barcelonu, byl by velmi dobrou volbou.“

Báli jste se vyhození Valverdeho?

„Když se stanou takové věci, každý hned myslí na to nejhorší. Cíle zůstanou nesplněné a už jsme něco podobného zažili, ačkoliv se domnívám, že teď to bylo horší. Každý si představoval, že se to může stát znovu a jak jsem říkal dříve, byla to naše chyba. Realizační personál neměl nic co do činění se zápasem v Liverpoolem. Až do něj vypadala sezona skvěle. Od začátku do konce jsme dominovali v lize a postoupili jsme do finále Copy del Rey. Byla to více naše chyba než trenérova.“

Prezident Bartomeu říkal, že po dohodě můžeš odejít po konci této sezony. Mají se barcelonští příznivci obávat?

„Ve skutečnosti nemohu nic potvrdit, jelikož kontrakty mají klauzule o mlčenlivosti a to nemůžete nic prozradit. Kdybych promluvil, porušil bych ji. Mohu nicméně říct, že chci v Barceloně zůstat jak dlouho to jen bude možné a rád bych zde v tomto klubu zakončil kariéru, protože to je můj domov. Na druhé straně ale nechci dlouhou smlouvu a zůstat tu jen proto, že mám smlouvu. Chci být v úplné fyzické kondici, hrát a být důležitým hráčem. Rád bych viděl, aby vám sportovní projekt umožnil myslet na tituly. Pořád chci vyhrávat důležité věci s Barcelonou. Klauzule nebo peníze pro mě nic neznamenají a v životě řeším jiné věci. Pro mě je nejhlavnější mít vítězný sportovní projekt.“

Budeš na to myslet sezonu po sezoně?

„Současný kontrakt byl vytvořen hodně dávno a mým cílem je pokračovat v mé kariéře v Barceloně dokud mi to umožní zdraví a uvidím, že mohu hrát na nejvyšší úrovni. Aktuální smlouva mě netrápí a ani jí neřeším. Tyhle věci sleduje můj otec, který o tom mluví s prezidentem nebo někým jiným. Já sděluji pouze své dojmy a myšlenky.“

Nezpochybnitelnou podmínkou je tedy existence vítězného sportovního projektu?

„Samozřejmě, v tomto klubu chci vyhrávat. Je to můj domov a nechci se stěhovat jinam. Zároveň však chci i nadále nastupovat na nejvyšší úrovni a vítězit.“

Probíhají už jednání s Barcelonou?

„Ty vede můj táta, ale aktuálně s Barcelonou nemluvíme. Řekl by mi o tom.“

Když nehraješ kvůli zranění či pouze odpočinku, prožíváš své zápasy po boku svých synů. Jak ti pomáhají v takové situaci? Je lepší sledovat zápasy s nimi?

„Můžu si jich více užít a strávit více času sezením na Camp Nou. Je to krásné, ale preferuji, když jsem na hřišti a zažívám to přímo uvnitř. Už je to dlouho, co jsem mimo hru.“

Jak to vypadá doma s dětmi po prohraném utkání? Pořád tě Mateo provokuje?

„Prožívají to a především pak Thiago, který má největší ponětí o tom, co se děje kolem něj. A Mateo taky. Minule mě urazil, když jsem řekl, že fandil jinému týmu a ne Barceloně. Když se v médiích objevilo, že Mateo slavil gól Betisu, byla to lež. Byla to totiž naše akce a míč při ní trefil síť zezadu. Mateo si v první moment myslel, že skončil v síti a když později viděl ten záběr, stěžoval si a říkal, že není fanoušek Betisu ale Barcy. Začíná čím dál tím více rozumět tomu, když se prohraje. Uvědomuje si, co porážka znamená pro mě a celý tým.“

Prožívají to jako opravdoví culés (= fanoušci Barcelony, pozn. přek.)?

„Ano, oba. Kromě toho nesnášejí prohry a když prohrávají, snáším to zle i já.“

Nudí tě někdy být Leem Messim?

„Netrápí mě to. Díky bohu můžu zažívat úžasné věci a je to krásné. Je však pravdou, že bych raději byl nepozorován. Hlavně když jsem se svými syny u školy nebo na ulici. Někdy je vezu v 8:30 ráno a lidé mě žádají o fotku nebo podpis. A já jsem celý rozespalý. Ale co, nestěžuji si.“

Když někdo z Thiagovy třídy uspořádá oslavu, chodíš s nimi do Chiqui Parku (= dětská centra/hřiště, pozn. přek.)?

„Ano, chodím tam. Thiago má skupinku přátel čítající 8-9 osob a jsou velmi propojení. Všude chodí spolu a já se takových oslav zúčastňuji.“

Snažil ses někdy vyjít inkognito?

„Ne. Pokaždé, když opouštím dům, se soustředím na to, co se může stát.“

Máš v Barceloně nějaké oblíbené místo?

„Pravdou je, že jsme v Barceloně zřídka. Náš život probíhá v Castelldefels (= obec v barcelonské provincii, pozn. přek.). Škola dětí je kousek od našeho domu a když je školní rok a začne normální režim, přizpůsobíme se jim a jsme na nich závislí. Proto do Barcelony příliš často nechodíme a všechno děláme v Castelldefels.“

Co děláš, když chodíváš do Cerdanyi (= oblast v Pyrenejích na hranicích s Francií, pozn. přek.)? Proč se ti tam tak líbí?

„Miluji to místo. Lze tam nalézt spoustu klidu a má to úžasná panoramata. Jsem rád, že mé děti zde mohou jít lyžovat a hodně se jim to líbí. A já zde mohu vypnout a užít si vše, co mám kolem sebe.“

Dostal si Kříž sv. Jiří (jedno z nejvyšší civilních uznání v Katalánsku, pozn. přek.). Jaký to pro tebe mělo význam?

„Byla to opravdová pocta. Obdržet takovou cenu je neuvěřitelné. Uzavírá to jistý cyklus. Do Barcelony jsem přišel jako dítě a vždy jsem říkal, že jsem Argentinec, ale mám silný pocit být Kataláncem. Toto uznání to ještě ve mě více vyvolalo a učinilo mě Kataláncem jako nikdy dříve. Byl to opravdu dojemný den pro mě a mou rodinu.“

Co nám můžeš říct o Antonele? O tobě a tvých synech se mluví hodně, ale o ní příliš ne. Jak ti pomáhá v těch nejtěžších momentech?

„Ano, ona je mým vším. To, že stojí po mém boku, usnadňuje spoustu věcí. Známe se navzájem už hodně dlouho a uvědomuje si, jakým jsem. Vždy ví, jak se ke mě dostat, hlavně při těch špatných časech. Antonela je osobou, která prakticky nemá špatné dny a je vždy v dobré náladě. Je to skvělá partnerka.“

Od kdy jí znáš?

„Když jsme se poznali, tak mě bylo 7 let. Náš vztah začal později.“

Je to tvá nejlepší kamarádka?

„Byla to nejlepší kamarádka mé sestřenice. Tak jsme se potkali.“

Jak jsi prožíval to, co se stalo dceři Luise Enriqueho?

„Bylo to hrozné. Nikdo to nečekal, ačkoliv jsme o léčbě věděli velmi málo. Takovou zprávu nikdy neočekáváte a hlavně když jde o tak mladého člověka. Takové věci se bohužel stávají poměrně často a pro nás to nicméně byla velmi blízká osoba. Strávili jsme s ní spoustu okamžiků, viděli jsme se ve škole, byla to kamarádka některých dětí od spoluhráčů. Bylo to něco strašného. Neexistuje pro to vysvětlení a velmi jsme to prožívali. Všichni máme děti a je hrozné si představit, co musí prožívat rodina. Nemohu k tomuto tématu více říct, jelikož nevím, jak bych se v takovém okamžiku cítil. Je to těžké téma.“

Cristiano Ronaldo řekl, že by s tebou rád zašel na večeři. Dokážeš se v této situaci představit? Přijal bys jeho pozvání?

„S tím nemám žádný problém. Vždy jsem říkal, že s ním nemám žádný problém. Nebyli jsme přáteli, jelikož jsme nesdíleli stejnou kabinu a vídávali jsme se jen na galavečerech a předávání cen. Na posledním galavečeru jsme strávili nejvíce času povídáním o různých tématech a sblížili jsme se. Nevím, jestli k této večeři dojde, jelikož si nejsem jistý, jestli na sebe narazíme. Každý z nás žije na jiném místě a má jiné povinnosti. Pokud se tak ale někdy stane, neměl bych s tím žádným problém.“

Tvá nadace darovala nemocnici Sant Joan de Deu 3 miliony eur a šlo o jeden z nejvyšších darů, k němuž kdy došlo. Proč jsi to udělal?

„Museli jsme vytěžit 30 milionů eur, abychom zkompletovali celý projekt a celé to začalo, když mi moje zlatíčko dalo prsty na tvář. Mohl jsem strávit nějaký čas s dětmi, kteří trpí touto chorobou a chtěli jsme postavit decentní centrum, kde se mohou léčit. Spousta lidí se k této práci přidala a já jsem za to vděčný. Dělali jsme na tom i my – vysbírali peníze potřebné na postavení tohoto centra a bylo to úžasné. Naše nadace podporuje ty nejvíce potřebné děti a přidali jsme se k bitvě proti nemoci, která je pro většinu z nich smrtelná. Hovořili jsme o tom v případě Xany. Nemůžu se dočkat, až bude centrum dokončené a potřební lidé jej budou využívat.“