O Milana Pacandu měl mít zájem i Real Madrid. Zranění a mimo-fotbalové aktivity mu však kariéru zničily

Patřil mezi největší naděje českého fotbalu. Svoji výbornou technikou a citem pro góly byl postrachem všech brankářů. Již v 17 letech debutoval v české nejvyšší soutěži. Bohužel jeho kariéra ztroskotala.

Pod trenérem Uličným debutoval Milan Pacanda v dresu Zbrojovky už v 16ti letech. Už ve svých mladých letech udivoval experty, jak výjimečnou technikou tento drobný útočník vyčníval. Dokonce se mluvilo, že ho začínal sledovat i gigant Real Madrid.

Největším zlomem v jeho kariéře bylo nepříjemné zranění kolene. Po absolvování operace si Pacanda půldruhého roku nekopl do balonu. Největší smůlou ale bylo, že ke zranění došlo v době, kdy byl krátce před podepsání smlouvy s italskou Bolognou.

V té době ale přišly nepříjemné chvíle v jeho fotbalové kariéře. Začal si rozumět s výherními automaty. Pro jeho další posun v kariéře ho od těchto nepříjemných záležitostí zachraňoval trenér Karel Jarůšek, který si Milana dokonce nastěhoval k sobě domů.

Pacanda se vrátil na trávníky, za tři sezóny dokázal v brněnském dresu nastřílet přes 30 branek. Toho si nemohla nevšimnout pražská Sparta, kam ve svých 26 letech přestoupil.

Začátek angažmá se mu vydařil, v prvních sedmi zápasech se šestkrát gólově prosadil, dokázal skórovat i v Lize mistrů. Potom ale postupně následoval pokles formy, vypadnutí ze základní sestavy a Sparta jej tak poslala na hostování do rakouského Tirolu Innsbruck.

Po návratu na Letnou už o něj pražský klub nejevil nijak velký zájem. Stěhoval se tak zpět do Brna. To už ale měl upadat do světa automatů a rozuměl si i se sklenkou. Za řízení v opilosti přišel i řidičský průkaz. Opakovaným porušováním životosprávy tak nedodržel interní klubovou dohodu. Postupně měl mít i problémy finanční.

Kariéru chtěl ještě nastartovat ve Zlíně, odkud putoval do kazašského Šachťoru Karaganda. Ani v jednom z týmů se mu ale nedařilo. Jeho poslední záchranou mělo být 1. SC Znojmo. Latinu sekal ale jen pár týdnů. Pacanda zničehonic přestal chodit na tréninky a nadělal si další dluhy, nechal se tehdy slyšet šéf znojemského klubu.

Sám Pacanda se v roce 2012 magazínu Hattricku přiznal, že myslel na nejhorší. „Stál jsem na kolejích a přemýšlel, jestli si mám lehnout napříč, nebo stát k lokomotivě čelem. Byl jsem totálně v pr…., ale teď už to beru jako ponaučení pro další život, z nejhoršího jsem venku,“ citoval magazín jeho slova.

Od té doby prošel i mnoha fotbalovými týmy na nižší úrovni, protože úplně bez fotbalu být prý nemůže. Nyní v jednačtyřiceti letech působí na jižní Moravě v jednom z týmů. který hraje okresní přebor.

Milan Pacanda je tak jedním z těch, kteří propásli i vinou zranění slibně rozjetou fotbalovou kariéru. Navíc patří k těm, co si své problémy, ať psychické čí jiné, nimiž prošli, přiznávají.