Nominace Golden Boy 2019 – Ansu Fati (Barcelona)

V rámci aktuálního seriálu v rubrice Golden Boy si postupně představujeme vybrané kandidáty z dvacetičlenné nominace na toto ocenění, které dostává nejlepší mladý hráč do jednadvaceti let hrající v jedné z předních evropských soutěží za daný kalendářní rok. Dnes se podíváme na skutečně mladičkého Ansua Fatiho, nejnovější hvězdičku v řadách Barcelony.

Jedním z nejzářnějších talentů současného fotbalu je bezpochyby Anssumane Fati Vieira, jehož jméno je často zkracováno na snazší Ansu. Tento stále teprve šestnáctiletý klučina se narodil 31. října roku 2002 v hlavním městě Guiney-Bissau zvaném Bissau.

Když mu bylo 6 let, odstěhoval se spolu se svou rodinou do sevillské Herrery, kde jeho bratr Braima podepsal smlouvu u věhlasných Los Nervionenses. Jeho další bratr Miguel je rovněž fotbalistou a stejně tak jím býval i jejich otec Bori.

A byl to právě on, který zinscenoval imigraci z rodné země a to nejprve do Portugalska, kde založil několik týmů v nižších soutěží. Pak se zde dozvěděl o příběhu vesnice Marinaleda poblíž Sevilly v Andalusii, kde samozvaný komunistický model nabízí migrantům práci.

Po nějaké době, kterou strávil žebráním o jídlo, se potkal se starostou Juanem Manuelem Sánchezem Gordillem a stal se z něj řidič. Následně na to se usadil v již zmíněné obci Herrera, kde Ansu strávil většinu svého dětství a kde začal s fotbalem.

Bori Fati se, ač narozen v Africe, tak cítí „Sevillanem“. Ovšem zpět k jeho nejmladšímu synovi, jenž začínal v roce 2009 právě v barvách obecního mužstva a hned po roce zamířil do akademie Sevilly, kde strávil 2 roky. V desíti letech pak přišel do La Masie.

Rok předtím se stejným směrem vydal i jeho výše jmenovaný sourozenec Braima, jenž je aktuálně zapůjčený z barcelonského béčka do CD Calahorry B. Ansu podepsal první profesionální kontrakt 24. července letošního roku a klubu z Katalánska se upsal na další 3 roky.

Rekord za rekordem

Koncem srpna se bez jediného startu za rezervu FCB objevil v áčku, kde si odbyl i svůj ligový a celkově soutěžní debut. Při domácím vítězství 5:2 nad Realem Betis střídal v samotném závěru střelce branky Carlese Péreze. Fatimu, jenž nebyl daleko od gólu, bylo 16 let a 298 dní.

Tímto počinem se tak stal druhým nejmladším debutantem v klubové historii, když o pouhých 18 dní nedosáhl na záznam Vicence Martíneze z roku 1941. Hned o 6 dní na to, v poslední srpnový den, dal už onu první profesionální branku a to v Pamploně.

Proti zdejší Osasuně se při remíze 2:2 prosadil ve věku 16 let a 304 dní, čímž hned převzal post nejmladšího gólového autora v dějinách Barcelony a třetí místo ve stejné kategorii v rámci ligy. A rekordy pokračovaly – po reprezentační odmlce přišla první účast v základní sestavě.

Stalo se tak 14. září a nejen proto byl tento den významný. Fati totiž ve 2. minutě dával gól a v 7. nahrával svému asistentovi Frenkiemu de Jongovi a tím se dostal do análů LaLigy jako nejmladší hráč, kterému se v jednom zápase povedlo nahrát na branku a skórovat.

Odnesla to Valencia, která se vracela domů s dalším přídělem 2:5. Krátce na to přišla premiéra v pohárové Evropě. V úvodním souboji skupinové části Ligy mistrů zajížděl Fati do Dortmundu, kde nastoupil a tím pokořil rekord Bojana Krkiče, doposud nejmladšího účastníka Champions League v klubu.

Zatímco Srbovi s katalánským kořeny bylo při prvním duelu pod hlavičkou tohoto turnaje 17 let a 22 dní, Fatiho věk čítal 16 let a 321 dnů. V rámci soutěže pak opět sebral bronzovou příčku. V utkání na Vestfálském stadionu jej po hodině hry střídal Lionel Messi.

Španělsko nebo Guinea-Bissau?

Mezitím se začala řešit Ansuova budocunost v národním týmu. Vzhledem k místě narození byl způsobilý reprezentovat rodnou Guineu-Bissau, ovšem za ní nenastoupil za žádný z mládežnických výběrů. A tak po něm po těchto debutech a výkonech začalo pokukovat Španělsko.

Místnímu svazu, figurujícímu pod zkratkou RFEF, pomohla dle zprávy deníku AS také vláda, která se zaměřila na udělení španělského občanství, aby se mohl objevit na letošním Mistrovství světa hráčů v kategorii U17, které hostí Brazílie na přelomu měsíců října a listopadu.

Podle některých zpráv měl Fati možnost reprezentovat i Portugalsko, resp. dostat jeho pas a to díky tomu, že se jeho prarodiče narodili v jedné z kolonií, konkrétně pak Portugalské Guinei. Zhruba před měsícem – 20. září – ale dostal španělský pas a zřekl se toho rodného.

Na právě vrcholící pauze byl povolán do jednadvactíky, kde měl nahradit zraněného Péreze. V přátelském mači proti Německu ještě nemohl nastoupit a uvidíme, zdali tak učiní v kvalifikačním souboji s Černou horou. Ať tak či tak, vstup do dospělého fotbalu měl Fati turbulentní.

Tento pravonohý levý křídelník s jednatřicítkou na zádech, který umí zahrát i na druhé straně, si zatím připsal 5 ligových startů a 1 utkání sehrál i v Lize mistrů. Dohromady dal 2 branky, zaznamenal 1 asistenci (obojí v domácí lize) a nasbíral 231 minut (172 v LaLize a 59 v evropském poháru).

Co s ním bude dál

Ti, kteří sledují dění kolem katalánského giganta s přízviskem Blaugranas podrobněji, vědí, že 178 centimetrů měřící Fati ukázal svůj talent už v juniorce. Ve výběru do devatenácti let odehrál 9 zápasů v Mládežnické lize UEFA, kde se podílel na sedmi brankách (4+3).

Fati, jehož hodnotu portál Transfermarkt vyčíslil na 25 milionů eur, má tedy nakročeno k velmi solidní kariéře, ovšem vzpomeňme právě na Bojana, kterému byla předpovídána velká budoucnost, jež zhatily přehnané tlaky v národním výběru. Uvidíme tak, jak se s tím popasuje nyní on.

Je jasné, že škarohlídi budou připomínat fakt, že nebýt zdravotních potíží Messiho, Ousmana Dembélého a prodejů Philippa Coutinha s Malcomem Oliveirou (případně i Rafinhi Alcántary), asi by mladík nedostal tolik prostoru, který mu Ernesto Valverde dopřál.

Možné to je, ovšem historie se na to neptá a Fati je nyní držitelem všech výše uvedených individuálních úspěchů a zanechal po sobě určitě dobrý dojem. Navíc se v barcelonských kruzích volá po větším využití produktů vlastní akademie. Tak proč ne právě Ansu?