Niklas Hoheneder: Řepka? Když jsem s ním hrál, tak jsem byl vždycky hrozně nervózní

Niklas Hoheneder pomohl pražské Spartě k mistrovskému titulu v sezóně 2009/10 a poté i k zisku českého superpoháru. Nicméně nenaplnil očekávání, která se od něj očekávala a po necelých dvou letech opustil Letnou. Od svého odchodu ze Sparty působí třiatřicetiletý Rakušan v nižších soutěžích v Německu. Bývalý hráč Lipska pro Ruik zavzpomínal na období ve Spartě, nebo prozradil, kde plánuje zakotvit po konci kariéry.

Tvoje kariéra odstartovala v rakouském klubu LASK Linz, jak vzpomínáš na své začátky v Rakousku?

Ano, tam odstartovala moje profesionální kariéra. Já jsem byl velmi mladý, když jsem začal nastupovat za první tým, bylo mi nějakých 17 let. Klub měl velké finanční problémy a musel spoléhat na své odchovance. Měl jsem kolem sebe spoustu starších a zkušenějších hráčů, kteří mi vždycky pomohli a poradili. V prvním týmu jsem strávil nějakých šest sezón a možná bych za Linz hrál i dnes, protože jsem tam byl spokojený. Ale když se mi ozvala Sparta Praha, tak jsem to musel přijmout, protože to byla pro mě opravdu dobrá šance.

LASK Linz je velmi úspěšný v posledních letech a snaží se konkurovat Red Bullu Salzburg. Co se stalo v klubu, že nyní patří mezi nejlepší v Rakousku?

Po mém odchodu do Sparty se klub dostal ještě do větších finančních problémů a sestoupil až do třetí ligy. Potom se zcela změnilo vedení, které odstartovalo nový koncept klubu. Teď mají skvělý skauting a jedny z nejlepších trenérů v Rakousku. Mám z toho obrovskou radost, když vidím, jak se klubu daří a doufám, že co nejdříve získají mistrovský titul.

Do Sparty jsi přestoupil v roce 2009, jak vzpomínáš na toto angažmá? A proč si myslíš, že ses nedokázal výrazněji prosadit?

Nabídku od Sparty jsem dostal po své první sezóně v rakouské Bundeslize. Věděl jsem, že Sparta bude hrát kvalifikaci o Ligu Mistrů, a to bylo pro mě velmi zajímavé. Před přestupem do Sparty jsem navštívil Prahu pětkrát nebo šestkrát a sešel se s pány Chovancem a Otavou. Na naší poslední schůzku dorazil i pan Křetinský a po našem rozhovoru jsem se rozhodl do Sparty odejít.

Já si nemyslím, že bych ve Spartě neuspěl. V prvních týdnech jsem měl sice problémy s rytmem, než jsem si zvykl na všechno, protože přece jenom Sparta byla trochu jiný level než Linz v té době. Myslím si, že jsem se časem do toho dostal, často nastupoval a pomohl týmu k mistrovskému titulu. Druhý rok nebyl tak povedený pro mě a ani klub, protože jsme nepostoupili do Ligy Mistrů a nepodařilo se nám obhájit titul. Já jsem i přestal hrát, a tak jsem se rozhodl pro odchod z klubu.

Myslíš si, že jedním z problémů ve Spartě pro tebe mohla být jazyková bariéra?

Jazyk nebyl problém. Trenéři Martin Hašek a Jozef Chovanec hovořili německy, a i mnoho spoluhráčů, jako jsou Sionko, Pamić, Brabec nebo Vacek.

Měl jsi příležitost hrát po boku Tomáše Řepky. Jak na něj vzpomínáš?

Řepka byl vždy mým idolem. Když jsem s ním hrál, tak jsem byl vždycky hrozně nervózní. Měl jsem k němu obrovskou úctu a mohl jsem se od něj spoustu věcí naučit. Byl jsem moc rád, když vstřelil vítěznou branku proti Teplicím a rozhodl o titulu. Jsem velmi hrdý na to, že jsem mohl hrát s takovým hráčem. Zaslechl jsem, že měl v poslední době spoustu problémů, ale já na něj rád vzpomínám, protože to byl výborný člověk a hráč.

Jaký dojem na tebe udělali fanoušci Sparty? A jaký jsi měl s nimi vztah?

Fanoušci Sparty byli vždycky neuvěřitelný. Nikdy nezapomenu na svůj první zápas na domácím hřišti, byl jsem strašně nervózní, ale jak jsem slyšel, jakou pozitivní podporu nám dávají, tak mi to dodalo sebevědomí. Vždycky mě potěšilo, když jsem fanoušky potkal ve městě a mohl s nimi prohodit pár slov. Na sparťanské fanoušky velmi rád vzpomínám.

Získal jsi mistrovský titul se Spartou, jedná se o tvůj největší úspěch v kariéře?

Ano, myslím si, že to je můj největší úspěch v kariéře. Podařilo se mi taky získat mistrovský titul v Rakousku nebo tituly v nižších soutěžích v Německu. Ale mistrovský titul a český superpohár jsou pro mě nejvíc.

Velmi povedené období jsi strávil v RB Lipsko, jak na to vzpomínáš? A co říkáš na současný tým?

Moje čtyři roky strávené v Lipsku patří mezi ty vůbec nejpovedenější. Dokázali jsme postoupit ze čtvrté ligy do druhé během dvou let, to bylo něco neuvěřitelného. Bohužel potom jsem se na delší dobu zranil a ztratil své místo v sestavě. Po návratu už jsem bohužel neměl šanci, a tak jsem odešel do Paderbornu.

Lipsko se každopádně stalo mojí srdeční záležitostí, protože jsem se tam seznámil se svou manželkou, se kterou máme úžasnou dceru. Takže po konci kariéry se rozhodně usadíme v Lipsku.

Jinak do klubu se dostalo spoustu peněz, daří se mu, má velmi kvalitní mladé hráče a úžasného trenéra. Troufnu si říct, že Lipsko patří momentálně mezi 15 nejlepších týmů v Evropě.

Dokázal se některých z tvých spoluhráčů z Lipska prosadit až do Bundesligy?

Ano, dokázal to Yussuf Poulsen, Diego Demme, Dominik Kaiser a Fabio Coltorti. Teď už tam je pouze Poulsen, ostatní už působí v jiných klubech.

Stále hraješ v Německu, kde nastupuješ ve třetí lize za Chemnitzer. Jak jsi tam spokojený?

Cítím se velmi dobře v Chemnitzu, ale mým domovem je Lipsko. Každý den musím jezdit 80 km na trénink, ale to není vůbec problém pro mě. V loňské sezóně se nám podařilo vyhrát čtvrtou ligu a musím říct, že se nám i letos velmi daří ve třetí lize. Ke všemu jsem kapitánem týmu a jsem rád, že mohu hrát s velmi dobrými hráč

Letos ti bude 34 let, přemýšlíš už o tom, co budeš dělat po kariéře?

Mám smlouvu do roku 2021 a poté uvidím co bude. Každopádně bych ještě rád hrál několik let, protože se cítím velmi dobře, a i když moje tělo už není nejmladší, tak se snažím o sebe starat, abych mohl hrát co nejdéle.

Je něco, co bys během své kariéry udělal jinak nebo co tě mrzí?

Někdy jsem naštvaný, že jsem odešel ze Sparty do Austria Vídeň. Možná by moje kariéra šla úplně jiným směrem, kdybych zůstal ve Spartě, protože tam byl naprosto skvělý tým, na který velmi rád vzpomínám. Ale jinak si myslím, že jsem udělal asi všechno správně. Mám úžasnou rodinu a jsem se vším spokojený.