Naváže David Pastrňák na jedinečného Jaromíra Jágra?

Dočkal se český fanoušek po letech půstu konečně nástupce, který se dokáže přiblížit výjimečným ofenzivním statistikám legendární „šedesátosmičky“? Jaromír Jágr svého času patřil mezi nejlepší hokejisty světa. Zcela ovládl závěr devadesátých let a do roku 2001 čtyřikrát v řadě získal Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče soutěže.

O jak výjimečný počin se jednalo svědčí fakt, že obhájit tuto trofej od té doby dokázal ve dvou sezónách po sobě jediný hráč – Connor McDavid, vůbec nejzářivější hvězda současnosti. Jaromír Jágr byl jediný hokejista, který dokázal přerušit nadvládu geniálních rivalů, Wayna Gretzkyho a Maria Lemiuxe, kteří Art Ross Trophy nikomu nepůjčili od sezóny 80/81.

Než přišla průlomová sezóna 94/95, kdy Jaromír Jágr při absenci spoluhráče Maria Lemieuxe, který bojoval s dozvuky léčby rakoviny, dokázal v nervy drásajícím boji s kanadským hromotlukem Ericem Lindrosem poprvé vybojovat ceněnou trofej jen díky většímu počtu nastřílených gólů.

Byť Jaromír Jágr dokázal ve své kariéře získat jen jedinkrát Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče sezóny dle hlasování žurnalistů (ponechme stranou, zda oprávně či nikoliv), řada lidí jej označuje za jednoho z pěti nejlepších ofenzivních hráčů celé hokejové historie.

Za tzv. „Big 4“, kterou tvoří čtveřice Gordie Howe, Wayne Gretzky, Bobby Orr a Mario Lemieux, a jež bude ještě dlouho osamocena čnít nade všemi (přinejmenším do doby, než pověsí brusle na hřebík Connor McDavid, který svou kariéru rozjel skutečně velkolepě), dle názorů mnoha historiků následuje právě Jaromír Jágr.

Ano, v mnoha diskuzích se na pátém místě objevují i další jména, jako například Maurice Richard, Bobby Hull, Jean Beliveau či novodobí Sidney Crosby a Alexander Ovečkin, ale pro většinu je těžké z debaty o top 5 ofenzivních hvězd vynechat právě jméno českého hráče s číslem 68 na dresu.

K úžasným útočným výkonům stárnoucí legendy se dlouho žádný český hokejista nedokázal přiblížit, byť přinejmenším Patrika Eliáše, Davida Krejčího nebo Milana Hejduka jsme mohli na vrcholu jejich kariér řadit ke špičce NHL, Jaromír Jágr byl přeci jen ještě o stupeň výše.

V posledních letech se ovšem vyklubalo nové eso, kvůli kterému mnohý český fanoušek ponocuje u TV nebo si při ranní kávě prohlíží highlighty z NHL. Jmenuje se David Pastrňák a s Jaromírem Jágrem má mnoho společného.

Kromě stejné pozice na pravém křídle kupříkladu to, že se každým rokem o něco zlepšuje a přibližuje se těm nejlepším z nejlepších. Jágr získal první trofej pro nejproduktivnějšího hráče ve třiadvaceti letech. Pastrňákovi je 23 nyní a není vyloučeno, že o Art Tross Trophy zabojuje ještě letos.

Momentálně je v bodování NHL čtvrtý a na prvního McDavida ztrácí pouhé 4 body, přičemž má jeden zápas k dobru. Ještě větší šanci má ovšem na trofej pro nejlepšího střelce základní části. Trofej, na kterou Jaromír Jágr ve své kariéře nikdy nedosáhl. Možná i proto, že v době jeho nejlepších hokejových let Maurice Richard Trophy neexistovala.

Jágr se tak soustředil na celkovou produkci bodů, a byť střílel hromady gólů, byl stále považován především za tvůrce hry. A po jejím vzniku v roce 1999 už svůj styl nezměnil. K ní se v roce 2003 podařilo prostřílet jedinému českému hráči, Milanu Hejdukovi.

A je docela dobře možné, že na něj po 17 letech naváže právě David Pastrňák. Ten má nyní nastříleno 30 gólů. O tři víc než nejbližší pronásledovatel Austin Matthews z Toronta. Po skvělém startu do sezóny, kdy nasázel v úvodních 27 utkáních neskutečných 25 gólů, což před tím dokázali jen čtyři hráči v celé dlouhé historii Bostonu Bruins, výrazně zpomalil.

Od té doby vstřelil v následujících 15 zápasech jen 5 gólů. Bilance, za kterou by byl každý jiný český hokejista rád. Ne tak David Pastrňák. Jeho mety jsou jinde. Chce být nejlepší střelec a poslední zápasy naznačily, že se jeho střelecký apetit opět zvedá. Dokáže to?