Lukáš Vácha: Cizincům se za Stramaccioniho šlo až příliš na ruku, přitom nerespektovali pravidla

Že to v době trenérského angažmá Itala Stramaccioniho na hřišti Spartě úplně nešlo, to je známá věc. Do značné míry za to mohla i národnostní nesourodost hráčů a jejich neochota podřídit se zvyklostem ve Spartě.

Alespoň v podobném duchu se k danému období vrátil v rozhovoru pro Deník Sport Lukáš Vácha, momentálně kapitán sparťanské rezervy.

Italský trenér vedl před Spartou Inter Milán, Udinese Calcio či Panathinaikos. Dalo se tedy předpokládat, že je zvyklý pracovat s mnoha cizinci v jednom týmu. V to také mohli doufat fanoušci Sparty poté, co bylo do světa prohlášeno, že nastane proces internacionalizace Sparty.

Naráz se v jednom týmu objevilo mnoho nových cizinců. Francouzi Biabiany s Mavubou, Ben Chaim z Izraele, Kaya z Turecka, Kamerunec Mandjeck, Rakušan Janko. Ve svých týmech plnili povětšinou jednu z předních rolí, ve Spartě tak možná počítali s tím, že se kolem nich bude všechno točit.

Hvězdné manýry cizinců nenechaly v tu dobu zkušenější domácí hráče Sparty chladnými. Jedním z těch, kteří se ozvali, byl Lukáš Vácha.

„Bylo o mně vždycky známé, že nemám daleko k tomu slovně vyřešit to, co se mi nelíbí, to všichni vědí. Na začátku Stramaccioniho angažmá to byl docela častý jev,“ začíná vyprávění třicetiletý záložník.

„Tým se nějak vyvíjel, přišli do něho cizinci, kteří byli ve svých klubech za hvězdy. OK, neměl jsem s tím problém a doteď ho nemám, ani s jedním klukem, kteří v mužstvu jsou. Ale chtěl jsem, aby respektovali naše pravidla, to bylo celé,“ upřesňuje kapitán B-týmu Letenských.

„Z mého pohledu jsme byli strašně adaptabilní směrem k nim a šlo se jim strašně na ruku, v mnoha ohledech to měli usnadněné. Pravidla, které bychom my museli respektovat venku, oni nebyli schopni respektovat u nás. S některými věcmi jsem nesouhlasil, ale nebyly to ty, které řekl trenér nebo vedení, spíš to šlo od hráčů,“ pokračuje otevřeně.

V médiích se tehdy spekulovalo o tom, že mezi Váchou a některým z cizinců mělo dojít dokonce k fyzické roztržce.

„Ale že bych někoho chytil pod krkem, to ne, měli jsme jen jeden konflikt na tréninku. Vyplýval čistě ze souboje, dopadlo to nějakou strkanicí. Tenkrát se za mě postavil David Hovorka, takže to bylo dobrý (usmívá se).“

Stoper Hovorka, kterého kdyby si Sparta nechala, udělá s ním mnohem větší slávu než s Turkem Kayou. Ale to už je jiná kapitola.