Lanny McDonald: S Calgary až na vrchol

Je majitelem ikonického plnovousu, se kterým v roce 1989 dovedl jako kapitán mužstvo Calgary Flames až ke Stanley Cupu! V onom play off se mu sice příliš nedařilo – vstřelil jen jeden jediný a také svůj poslední gól, tak trochu symbolicky v posledním utkání své bohaté kariéry!

Tento neobyčejný hráč o sobě dal poprvé opravdu výrazně vědět během dvou juniorských ročníků v týmu Medicine Hat Tigers, působící ve WHL. Předtím se mu vůbec nedařilo, doslova se trápil – ve 34 zápasech mezi dorostenci dal prachbídné 2 branky. Postupem času se však McDonaldovi začalo dařit víc a víc, a nakonec se s napětím očekávalo, který z klubů NHL na něj použije svoji volbu v draftu.

Právě ona povedená štace mezi juniory zapříčinila, že se v souvislosti s McDonaldem začalo nahlas mluvit jako o jednom z největších talentů té doby. V první sezóně (1971/72) si v dresu Tigers připsal skvělých 50 branek! V následujícím ročníku svá úctyhodná čísla ještě navýšil, když v 68 kláních nastřádal hned 62 gólů! Celkově si pak připsal vynikajících 139 bodů!

To nejlepší však přišlo ve vyřazovacích bojích, kde se McDonald takříkajíc utrhl ze řetězu – v 17 utkáních play off nastřílel 18 branek a celkem si na své konto připsal 39 bodů! Medicine Hat sice na Memorial Cup nedosáhli, nicméně McDonald byl natolik výraznou postavou, že byl vedením soutěže nominován do All-Star Teamu.

To vše se samozřejmě promítlo také do draftu 1973, kde si McDonalda vybrali jako čtvrtého v pořadí zástupci Toronta Maple Leafs. Pro McDonalda to bylo něco nezapomenutelného, tím spíš, že v tomto případě nešlo jen o pouhou skutečnost, že byl draftován. Samotný mladík totiž fandil Torontu odmalička, a tak se mu ten den splnil jeden velký sen. Samozřejmě také příznivci klubu byli z této zprávy nadšeni a toužebně čekali, jak si talentovaný útočník povede.

Z počátku to však žádná sláva nebyla. McDonald si zkrátka chvíli potřeboval zvyknout na hokej mezi dospělými, což se promítlo také v jeho statistikách. V první sezóně nastřádal 30 bodů, ve druhé 44. Avšak jen, co si McDonald zvykl, začal naplno prokazovat svůj potenciál. V sezóně 1975/76 prorazil opravdu naplno. Trenéři ho postavili na křídlo prvního útoku k Darrylu Sittlerovi. Toto spojení jim vyšlo náramně a z Maple Leafs se stal obávaný soupeř.

V ročníku 1976/77 a také o rok později skončili oba hráči mezi nejlepšími deseti, jak mezi střelci, tak mezi nejproduktivnějšími hráči NHL. McDonald vsítil 46, respektive 47 branek. V play off 1977 nastřílel úžasných 10 gólů v 9 zápasech, ale i přesto to nestačilo na žádný výraznější úspěch.

Proto se generální manažer Leafs Punch Imlach rozhodl mužstvo kompletně přebudovat a duo Sittler-McDonald se tak v prosinci 1979 stěhovalo do Colorada Rockies. Prakticky ihned po svém příchodu se zde stal McDonald kapitánem mužstva a velkým oblíbencem trenéra Dona Cherryho. V další sezóně si připsal 81 bodů, navzdory tomu se však v Coloradu příliš neohřál a v listopadu 1981 se znovu stěhoval.

Jeho dalším a posledním klubem v zámořské soutěži se stalo Calgary Flames. V tomto případě se jednalo prakticky o návrat domů, neboť se Mcdonald narodil ve městečku Hanna, právě nedaleko Calgary. Stejně jako v Coloradu se i v Calgary stal Lanny kapitánem. V sezóně 1982/83 se dlouho přetahoval s Waynem Gretzkym z konkurenčních Oilers o korunu krále střelců. Nakonec za lídrem Edmontonu zaostal o 5 branek a se 66 zásahy obsadil druhé místo. Tento počin je dodnes rekordem klubu!

Flames sváděli s Oilers tuhé bitvy prakticky celá 80. léta. Nutno však podotknout, že většinou neúspěšně. Několikrát se jim však svého odvěkého rivala porazit podařilo. Například v roce 1986, kdy se Flames dostali až do finále Stanley Cupu, kde však nestačili na montrealské Canadiens, kdy jim dělalo obrovské potíže překonat zázračného Patricka Roye. Nepomohlo k tomu ani McDonaldových 18 bodů (11+7) ve 22 zápasech.

S koncem 80. let se McDonald začal soustředit více na defenzivu než na útočné výpady. V play off však hrály velmi prim jeho bohaté zkušenosti získané v průběhu let. V roce 1989 Calgary konečně všechno vyšlo. Ve finále se Flames opět utkali s Montrealem, ale na rozdíl od tří let staré porážky, tentokrát zvítězili v poměru 4:2 a mohli se tak radovat z prvního triumfu v dějinách klubu!

McDonald naskočil jen do 14 zápasů, ve kterých dal jeden jediný gól. Pro ten si však borec s devítkou na zádech vybral ten nejlepší možný okamžik, když právě touto brankou pomohl Calgary vyhrát poslední zápas ve slavné hale Forum. Právě v této hale vsítil McDonald v roce 1973 také svůj premiérový gól. Kruh se tedy poněkud symbolicky uzavřel. Krátce nato totiž Macdonald oznámil ukončení kariéry.

Lanny McDonald byl vynikající útočník, jenž obvykle hrával na pravém křídle. Uměl útočit i bránit, výborně bruslil a velmi rychle a přesně dokázal vystřelit. Byl proslulý svou tvrdou, avšak čistou hrou a také hustým zrzavým knírem. V Calgary si ho vážili natolik, že rok po jeho skončení slavnostně vyřadili jeho číslo 9. Mcdonald poté v klubu pracoval na několika pozicích a také vypomáhal na manažerských postech kanadského národního týmu.

Hrát ve svém oblíbeném klubu z dětství a v něm se vypracovat mezi hvězdy soutěže. Nicméně stále čekat na Stanley Cup a nakonec se ho dočkat ve své šestnácté, poslední sezóně a v posledním zápase své bohaté kariéry vstřelit svůj poslední gól a poté si konečně, jako kapitán, sáhnout na onen tolik vysněný pohár lorda Stanleyho! Vskutku opravdový Happy End, nemyslíte?

LANNY McDONALD #9
– narozen 16. února 1953, Hanna, Alberta, Kanada
– Stanley Cup s Calgary Flames v roce 1989
– Bill Masterton Memorial Trophy – 1983
– King Clancy Memorial Trophy – 1988
– 3x se umístil v TOP 10 produktivity NHL, 6x nastřílel alespoň 40 branek
– 2.All-Star Team NHL – 1977 a 1983
– základní část: 1 111 zápasů – 1 006 bodů (500+506)
– play off: 117 zápasů – 84 bodů (44+40)
– v roce 1990 Calgary Flames slavnostně vyřadili jeho #9
– v roce 1992 byl uveden do Hokejové síně slávy

Použité zdroje: hhof.com, greatesthockeylegends.com, nhl.com