Které hráče Arsenal neměl prodávat? Nechybí záložník Barcelony ani útočník Bayernu

Mladé, neokoukané tváře či zkušení borci, jež patřili do týmu Arsenalu, přesto se je Arsene Wenger rozhodl prodat. Ve svých novým působištích však předvedli, že nechat je odejít, bylo chybou. V předchozím článku jsem se zaměřili na výhodné prodeje Gunners. Nyní se pojďme se podívat hráče, které si měl Arsenal ponechat.

5. Oguzhan Özyakup
Turecký záložník narozený v Nizozemsku hrával za mládežnické týmy Zaandamu Türkospor a AZ Alkmaar, než ve svých šestnácti letech, v roce 2008, přestoupil do Arsenalu. Özyakup procházel mládežnickými týmy Gunners, než se dostal do věku, kdy ho měl čekat přesun do kádru Arsena Wengera.

Jenomže, prosadit se v konkurenci Artety, Songa, Rosického, Ramseyho a Benayouna bylo vcelku složité. V sezóně 2011/2012 si připsal za A-tým pouhé dva ligové starty. K tomu jen v Ligovém poháru.

Özyakup tak za pouhých 500 tis. € přestoupil v červenci 2012 do Besiktase Istanbul. Střední záložník, reprezentující od kategorie U-21 Turecko, se ihned stal velice důležitým hráčem Besiktase. Počet odehraných zápasů vždy překonal číslo třicet.

Také v národním týmu se Özyakupovi daří. Prozatím si za turecký národní tým připsal 41 zápasů. Šestadvacetiletý záložník byl jedním z mála, který měl potenciál, aby se na Emirates Stadium prosadil, přesto nedostal dostatečný prostor. Svůj um tak předvádí v jiném dresu.

4. Alexandre Song
Kamerunský defenzivní štít patřil mezi nejvýraznější tváře novodobé éry Arsenalu. Ke Gunners totiž přestoupil v červnu 2007, tedy až po Invincibles i přesunu na Emirates Stadium. Oproti ofenzivních hvězdám tolik nesledovaný, o to ale důležitější.

V premiérové sezoně v Londýně zamířil Song v druhé polovině ročníku na hostování do Charletonu. Ve svých dvaceti letech se ale stal důležitým článkem v záloze Arsenalu. Arsene Wenger v něm našel spolehlivého defenzivního záložníka.

Song byla navíc schopen zaskočit i na pozici středního obránce, i na tomto postu dokázal odehrát solidní utkání. Nebylo proto divu, že se o odchovance SC Bastia začaly zajímat evropské velkokluby.

Odchodu/prodeji Alexe Songa měly napomoci dva faktory: Právě zájem zvenčí a údajně špatný vztah s novým asistentem manažera Sveva Bouda. Defenzivní štít se nakonec v roce 2012 upsal Barceloně, kde však dostával stále méně prostoru. Také herně a kvalitativně začal rodák z Doualy haprovat.

Dvě sezony působil znovu na Ostrovech, ve West Hamu, ovšem nebyl to už ten Song, jakého jsme znali z Arsenalu. Po vypršení kontraktu v roce 2016 přestoupil Song do Rubinu Kazaň. Nyní reprezentant Kamerunu hraje za FC Sion.

3. Carlos Vela
Zazářil na Mistrovství světa hráčů do 17 let, kde získal zlatou kopačku za nejlepšího střelce. Kolem útočníka Guadalajary začaly kroužit evropské kluby. O šestnáctiletého Carlose Velu projevil největší zájem Arsenal, jenž s ním v listopadu 2005 podepsal dlouhodobou smlouvu.

Jenomže vyvstal jeden velký problém. Klubu se mexickému mladíkovi nedařilo vyřídit pracovní povolení. Proto putoval po různých hostováním ve Španělsku. Nejprve v Celtě Vigo, následně v Salamance a Osasuně. Pracovní povolení se Gunners podařilo získat až v květnu 2008.

Za Arsenal tak Carlos Vela nastupoval až od sezony 2008/2009. To mu bylo 19 let, takže byl stále na začátku své kariéry, navíc se zkušenostmi ze druhé a první španělské ligy. Pro mladého fotbalistu jistě lepší, než kdyby měl procházet mládežnickými týmy Arsenalu a napoprvé v seniorském fotbale jít na zkušenou do nižších anglických lig.

Přesto nešlo jeho angažmá podle plánu. Arsene Wenger sice v sezoně 2008/2009 praktikoval systém na dva útočníky, ovšem místa v něm patřila van Persiemu a Adebayorovi. V kádru byl navíc další talentovaný mladík Nicklas Bendtner, později proslulý svým excentrickým chováním a skandály.

V premiérové sezoně i tak zvládl zasáhnout do 29 utkání v rámci všech soutěží, nejvíce se mu dařilo v Ligovém poháru, ve němž vstřelil čtyři branky ve třech zápasech. Ale ani po odchodu Adebayora do Manchesteru City se Mexičanova pozice nevylepšila.

Herního prostoru dostával Carlos Vela stále méně, což nakonec vyústilo na půlroční hostování ve West Bromu v druhé polovině sezony 2010/2011. To však byla jeho poslední kapitola na Ostrovech.

V srpnu 2011 přestoupil Vela do Realu Sociedad, kde konečně dostal potřebný herní prostor. Ve Španělsku patřil mexický útočník mezi největší opory. Za sedm sezony nastoupil za San Sebastian do 250 utkání, ve kterých zaznamenal 73 gólů a 45 asistencí.

Od ledna 2018 působí Carlos Vela v americké Major League Soccer, kde hájí barvy Los Angeles FC. Také ve Spojených státech mu kvete pšenka. Ve 45 zápasech vstřelil 29 branek a na dalších 16 přihrál.

2. Wojciech Szczesny
Polský gólman přišel do Arsenalu už v šestnácti letech z Legie Varšava v roce 2006. Nejprve však logicky nastupoval za mládežnické výběry. Ovšem Arsene Wenger mu předpovídal zářnou budoucnost. „Vidíme ve Wojciechovi velice výborného gólmana,“ sdělil francouzský manažer.

„Opravdu věřím, že se jednoho dne z něj bude jednička Arsenalu,“ doplnil na adresu polského brankáře Arsene Wenger. O tři roky později, v devatenácti letech, debutoval v zápase ligového poháru, kde se mu povedlo udržet čisté konto.

Krom hostování v Brentfordu zůstal Szczesny Arsenalu věrný a postupně dostával stále více prostoru mezi třemi tyčemi. Největšími konkurenty mladého polského gólmána byli jeho krajan Lukasz Fabianski a Španěl Manuel Almunia. Později také David Ospina.

V sezoně 2011/2012 už Wojciech Szczesny odchytal všechna ligová utkání, v následující sezoně ho ale potkalo zranění, které ho na několik měsíců vyřadilo ze hry. Po vyléčení se ale dokázal na post jedničky vrátit. Zvrat v jeho kariéře ale nastal 1. ledna 2015 na hřišti Southamptonu.

Dvě hrubky zapříčinily výhru Saints 2:0. Už samo chování Szczesnyho v zápase bylo zvláštní, neprofesionální. Na tom by ale nebylo nic tak hrozného. Po zápase si ovšem zapálil ve sprchách, což Arsena Wengera rozzuřilo.

Do konce sezony se už pětadvacetiletý mezi tři tyče nepodíval, přednost dostal Kolumbijec David Ospina. Že Szczesnymu se nad Emirates Stadium stahují mračnu naznačil příchod Petra Čecha a odchod Szczesnyho na hostování do věčného města.

Hostování v AS Řím se nakonec protáhlo na dvě sezony, ve kterých byl Wojciech Szczesny jedničkou Římanů. Před sezonou 2017/2018 ho za pouhých 11 milionů liber koupil Juventus. Za sedmadvacetiletého gólmana evropské extratřídy opravdu nízká částka.

Po konci Petra Čecha teď vedení Arsenalu řeší, kdo bude krýt záda Berndu Lenovi. David Ospina totiž hostuje v Neapoli a jeho návrat do Londýna je nejistý. Szczesny by byl pro německého gólmana více než vyrovnaným soupeřem.

1. Serge Gnabry
Je až s podivem, že německý útočník, jenž nyní patří mezi největší hvězdy Bayernu Mnichov, nedostal v Arsenalu větší prostor. Do Londýna zamířil mladík ze smíšeného manželství už v šestnácti letech.

Nejprve procházel mládežnickými kategoriemi, šanci v týmu Arsena Wengera dostal v sezoně 2012/2013. Ale francouzského manažera zřejmě nepřesvědčil. Celkem si za Gunners přispal pouze osmnáct zápasů s bilancí jednoho vstřeleného gólu a dvou asistencí.

Následovalo neúspěšné hostování ve West Bromu. 31. srpna 2016 podepsal Serge Gnabry, vědom si toho, že v Arsenalu ho zářná budoucnost nečeká, smlouvu ve Werderu Brémy. Arsene Wenger ho prodal za pouhých pět milionů liber. Za bundesligový celek vstřelil v sedmadvaceti vystoupeních jedenáct branek.

Kolem mladého ofenzivního univerzála začaly kroužit daleko větší kluby. Závod o Gnabryho vyhrál Bayern Mnichov, jenž ho ale obratem poslal na hostování do Hoffenheimu, kde v sezoně 2017/2018 vstřelil deset branek. Následující sezonu už strávil v bavorském velkoklubu.

Za Bayern Mnichov nastoupil Serge Gnabry do 42 zápasů, v nichž si připsal třináct gólů a devět asistencí. Rodák ze Stuttgartu navíc začal nastupoval za německou reprezentaci, ve které se zatím objevil v osmi zápasech a připsal si sedm branek. Tržní hodnota třiadvacetiletého útočníka je momentálně 60 milionů euro.