Komentář: Propadák v EKL! Slavia doplatila na obrovskou neefektivitu a zmar v koncovce! Podívejte se na statistiky, či sestřih spálených šancí

Po losu skupin Evropské konferenční ligy byli příznivci sešívaných tak trochu v rozpacích. Na jednu stranu nastal smutek z neatraktivních soupeřů, navíc také dalekých. Na straně druhé zavládlo jisté nadšení, protože tohle měl být jasný postup z prvního místa, ale na papíře.

Jenže realita byla docela jiná. A ukázal ji hned úvodní zápas v tureckém Sivasu. Soupeř nacházející se těsně nad sestupovými vodami v tamní Superlize. Utkání tak také vypadalo. Obrovská dominance sešívaných vedla k jedinému gólu.

Marně bychom hledali statistiku, ve které byl soupeř Pražanů lepší. Držení míče, rohové kopy, střely, počet přihrávek, nebo útoků. Ve všem byla Slavia jasně lepší, až dominantní. A to samé se dá říci o všech šesti skupinových vystoupení.

Všechny tyto kladné ukazatele v celkovém součtu převážil jeden negativní a to neefektivita, chcete-li neproměňování šancí. Přesto, že měli Slávisté dostatek šancí rozhodnout v Sivasu ze hry, nestalo se tak. V samotném závěru duelu byl proti domácím nařízen pokutový kop, který Provod neproměnil.

V tu chvíli ještě nikdo netušil, jak velký problém to je a jak důležité body tím Slavia ztratila. Po návštěvě Turecka následovalo domácí střetnutí s FC Ballkani.

Já vím, budu se opakovat, ale celý zápas lze vystihnout jediným slovem a správně tušíte, že to je efektivita. 25:4 na střely, 7:2 střely na branku a po divokém úvodním dějství hubené vítězství 3:2.

Velice podobně vypadal i zápas s Kluží. Nebo spíše zápasy s Kluží. Ten domácí skončil z jejího pohledu 0:1, v Rumunsku 0:2. Stále to samé dokola, nic nového. Obrovská herní převaha a až neuvěřitelná nemohoucnost proměňovat šance. Naopak soupeři do čeho kopli, to spadlo do brány.

Předposlední zápas ve skupině zavedl družinu kouče Trpišovského do Kosova, odkud se vezlo těsné vítězství 1:0. Před posledním zápasem neměli Slávisté postup ve svých rukou. Museli spoléhat na ztrátu Kluže, což se nestalo a také doma naplno bodovat, což se ale také nestalo.

Oslava 130 let sportovního klubu přinesla sice krásné choreo tribuny sever, ale také další festival spálených šancí. Zápas měl až absurdní průběh.

Turecký celek se k vápnu Slavie dostal za celý zápas se vším všudy 3x a hned z prvního nákopu do pokutového území byla smolná ruka, pokud to tedy nebylo rameno, a v očích hlavního arbitra také pokutový kop pro Sivasspor.

Posuďte sami. Pravidlo ruky je snad to vůbec nejzamotanější a dá se v něm leccos najít, ale také ukrýt. Každopádně je tam něco o tom, že kam sahá dres, tam je rameno a rameno není ruka, ale o to teď primárně nejde.

Obrovský tlak ale domácí v gól dlouho nemohli proměnit, šance, které zahodil Olayinka, nebo Tecl, jsou jen těžko k pochopení. Obří zmar podtrhl vlastní gól Sivassporu, což byla jediná šance sešívaných gól, soupeř si ho prostě musel dát sám. Víc se ale nestalo a tak zápas skončil remízou 1:1, která znamená konec letošní poutí Evropou.

Zde se podívejte na sestřih jen zlomku ze všech neproměněných šancí Slavie z této prokleté skupiny Evropské konferenční ligy z prohraných zápasů. Jen dodám, že žádný klub v Evropské konferenční lize nevyprodukoval v součtu více střel, než právě Slavia.

Po neúspěchu se vždy hráči i trenéři oháněli kvalitou soupeřů. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tu já jsem tam opravdu neviděl. Měl to být jasný postup, z prvního místa. Ano, soupeři možná bránili o něco kvalitněji a koncentrovaněji, než ligový průměr, ale průběhy zápasů se vlastně moc nelišily od těch s Teplicemi, nebo třeba Pardubicemi, kde se dařilo šance proměňovat.

To byl jediný rozdíl. Pokud vám soupeř dovolí takové držené míče, tolik střel a šancí, tak z toho prostě musí být více gólů a více bodů. Protože slovy klasika, „čím víc gólů dáme, tak tím víc bodů máme.“

S lehkou nadsázkou lze také říci, že ze skupiny postoupily 2 nejméně fotbalové týmy. Sivasspor, ale zejména Kluž se prezentuje fotbalem silně inspirovaném Řeckou reprezentací z Eura 2004.

Fotbal, stejně jako život, není vždycky fér. Tohle ale za mě nejde schovávat za smůlu. Tu můžete mít v jednom zápase, ale ne ve čtyřech v řadě. Při tom množství šancí, to zkrátka mělo vypadat jinak. Jakoby hráči byli na Evropské scéně pod nějakým tlakem a tak neproměňují to, co v lize s přehledem ano.

Snad je i dobře, že už to celé skončilo. Protože tohle nebylo nic jiného, než ryzí trápení. Je třeba vzít si ponaučení a těšit se na další ročníky!

Zdroj: SK Slavia Praha, Twitter