KOMENTÁŘ: Malé zamyšlení nad kvalitou českého fotbalu. Co v mezinárodním měřítku chybí Spartě nebo Slavii?

Spartu, Slavii a Plzeň čekají tento čtvrtek pohárové odvety. Karty jsou v zásadě rozdány. V případě Sparty jde spíše o pouhou formalitu a zároveň i částečně o obavu, aby Sparta zápas s Liverpoolem odehrála důstojně, když vidíme v jaké aktuální formě se nacházejí její zadní řady – viz nedělní debakl s Plzní. Rovněž útočná efektivita Sparty je za poslední tři zápasy doslova tristní. Slavia má určitou naději, ale bude to mít nesmírně těžké. Plzeň má samozřejmě šance na postup s ohledem na kvalitu Servette Ženeva vcelku velké, navíc po vítězství nad Spartou je v dobrém herním i psychickém rozpoložení.

Pokud člověk dlouhodobě sleduje Premier League, Bundesligu či Serii A, nemusí být žádný fotbalový expert, aby viděl ve srovnání s naší ligou obrovské rozdíly. Je jasné, že rozpočty těchto klubů a kvalita hráčů v uvedených zemích je jiná, ale rozhodně vše není jen o penězích.

Nedostatky českého fotbalu jsou roky známé

Česká ligy je spíše soubojová, nikoliv dynamická, kreativní a technická, byť i v tomto směru nastal určitý posun. Moderní fotbal je ovšem dávno založen na rychlé práci s balonem, přímočarosti akcí a jejím rychlým zakončením.

V české lize u poloviny mužstev sledujeme nekonečné obehrávání se s míčem na půlce, které končí malou domů brankáři. V lize až na několik výjimek scházejí rychlostní typy hráčů. Kolik fotbalistů umí v rychlosti obejít spoluhráče? Ve Fortuna lize to je z většiny pár fotbalistů černé pleti, výjimečně domácí hráč – např. Vasil Kušej, pokud je ve formě.

Když vezmeme v úvahu například Spartu, tak mezi rychlými hráči z pohledu mezinárodních měřítek jsou v zásadě jen cizinci (Birmančevič, Haraslín, Preciado). Bez těchto hráčů by Sparta byla samozřejmě fotbalově úplně někde jinde.

Člověk se ptá. Proč například z našich fotbalových akademií máme tak málo technicky i rychlostně vybavených fotbalistů? Když vidím hru české reprezentace do 18, 21 let, tak tam nevidím nějaký jasný talent s velkým potenciálem pro budoucnost.

V čem je chyba? Je to špatný tréninkový systém, kde se především řeší taktika a získané body na úkor rozvoje fotbalových dovedností. Je to nedostatek kvalitních trenérů u mládeže i dospělých? Nebo nemělo by přestat okřikování trenérů na kreativní malé hráče, že to příliš „drbou“?

Technické individuality dnes rozhodují

Proč například každý současný švýcarský hráč národního týmu má vyšší fotbalové/technické dovednosti, než-li je tomu v případě českého národního týmu? Není to tím, že tam mají u mládeže trenéry – specialisty zaměřené vyloženě na technické fotbalové dovednosti mladých hráčů?

Pokud hráč neumí přejít přes protihráče, tak nelze v moderním fotbale uspět. Pouze s dobrou fyzickou kondicí hráčů i jejich taktickou vyspělostí to dnes už prostě nejde. Všichni to vědí, ale v podstatě 10 – 15 let není hra českého národního týmu herně přitažlivá a moderní.

To, že občas něco výsledkově a herně vyjde, na dané situaci nic nemění. Když nebude mít hráč kvalitní práci s míčem v dorostu, později to bude již těžko dohánět. Každý fotbalisty má samozřejmě své výkonnostní a dovedností limity, ale je na trenérech, aby z hráčů dostali maximum možného.

Především technická a rychlostní dovednost fotbalového hráče je v mezinárodním měřítku zcela zásadní. Dá se předpokládat, že asi každý fanoušek při zápase Sparty s Liverpoolem trnul při každé její rozehrávce u své branky, zda z toho nebude malér při rychlém napadání ze strany soupeře.

Střety s evropskými velikány totiž ukázaly jedno. Přestože Slavia odehrála na San Siru velice dobrý zápas, povězme si upřímně, že AC zrovna s extra velkým nasazením nehrálo. Stejně tak Liverpool na Letné. Hráči v těch největších klubech mají totiž takovou kvalitu, že jim ke gólu stačí jediná šance.

Naprosto ideálním příkladem byly branky Darwina Núňeze, v případě AC třeba třeba individuální akce Rafaela Leãa nebo gólová střela Tijjaniho Reijnderse, který velice rychle zužitkoval mezeru v obraně Slavie. A to je jeden z obrovských rozdílů. České kluby ve většině případů stále potřebují dvě až tři příležitosti na vstřelení jednoho gólu.

Samozřejmě problém to byl, a že chyb nebylo málo. Ve Fortuna lize hráče Sparty nikdo tak agresivně nenapadá, na vše je více času, proto může akci postupně vystavit a být tím úspěšná. V mezinárodním srovnání však je již situace podstatně jiná, protože zde je fotbal oproti české lize o level rychlejší a mnohem technicky kreativnější.

Mezinárodní měřítko

Trochu se usmívám, když po každé prohře s nějakým kvalitním soupeřem trenéři a hráči často opakují stejná klišé, že to pro ně byla obrovská zkušenost. Co pak ale v kvalitě a vzestupu daného hráče/trenéra následuje? Zpravidla vůbec nic. Hráč na sobě stejně více nepracuje, aby zlepšil své nedostatky, trenér ve většině případů neumí implementovat moderní trendy do hry svého mužstva.

Pokud se nějaký talent v naší soutěži objeví a posléze přestoupí jinam, často v zahraničí výkonnostně stagnuje. Ideálním příkladem je Adam Hložek v Leverkusenu.

Vždyť kolik máme opravdových fotbalových – trenérských kapacit v ČR, kteří umí hráče naučit hrát moderní systém fotbalu? Dají se spočítat na prstech jedné ruky, proto také žádný český trenér nepracuje ve špičkovém západním klubu. V první české lize se neustále pořád dokola mění přibližně dvacet trenérů, ale těch opravdu kvalitních z pohledu mezinárodních měřítek je pramálo.

Přes dosavadní letošní úspěchy českých klubů v pohárové Evropě je evidentní, že Sparta a Slavia mají svou kvalitou zatím maximálně na účast v Evropské či Konferenční lize. Viktoria Plzeň je se svou stávající výkonností myslím také blízko Evropské lize.

Avšak ta Konferenční liga je z hlediska získávání bodů a navyšování koeficientu pro ni ideální soutěží. Liga mistrů je svou fotbalovou kvalitou někde jinde a Sparta nebo Slavia tam zatím budou spíše jen do počtu, byť finanční přínos pro kluby je obrovskou finanční injekcí.

Mládež je klíčem k lepší budoucnosti

I pokud bude mít pro ročník 2024/2025 v evropských pohárech ČR hned pět týmů, tak osobně si myslím, že nemáme další dva ligové kluby skutečně té evropské, potažmo mezinárodní kvality. Rád bych se mýlil, ale až praxe ukáže, zda Slovácko, Baník Ostrava, případně Mladá Boleslav budou úspěšní v Konferenční lize.

Proto bych letošní dosavadní pohárové výsledky zase tolik nepřeceňoval, byť zrovna pražská „S“ opravdu ušla kus cesty. Dokud se ovšem v onom mezinárodním měřítku nezlepší práce s mládeží, tak se stále nedá hovořit o tom, že by české kluby měly konkurovat gigantům v nejprestižnější fotbalové soutěži na světě, a sice Lize mistrů.

Zdroj: UEFA, Ruik