Komentář: fotbalová zima je v trapu, jaro začalo aneb sparťanské zamrznutí v podzimu

Jaro s jarem se sešlo a v českých luzích a hájích se začalo opět chodit na fotbal. Neočekávaly se žádné třeskuté změny. Slávii se předpovídá titul, Plzni druhé místo, o sestup si to nejspíše rozdá Karviná s Duklou. V očekávaném boji o třetí místo se nejvíce věřilo Spartě. S ohledem na povedenou zimní přípravu, smysluplné nákupy, jí byla přisuzována role „štiky jarní části ligy“. Pokud snad sparťanští fanoušci ve svých troufalých snech snili dokonce o druhém místě, první kolo na Letné je rychle probudilo do reality.

Konečně se tedy dočkal i český fanoušek a teple oblečen vyrazil na stadión, zvědavý jak budou jeho miláčci naplňovat optimistická prohlášení po zimní přípravě. Zejména sparťanský fanda musel být přímo namlsán a netrpěliv, co jeho koně předvedou po totálně zpackané podzimní části. Změny, které se v průběhu zimní přestávky udály a povedené výsledky v přípravě, jej naplňovaly optimismem. Sice se našli škarohlídi, kteří neustále kverulovali, že je u toho stále trenér, co to přivedl do podzimních kytek, ale vítězné přípravné zápasy musely i jim ubrat vítr z plachet. Tak tedy je tu den Dé; pivko vychlazené, pohoda v obýváku vytvořena a přenos může začít.

Přiznám se, že i já jsem trochu popustil uzdu nezřízenému optimismu a očekával smršť atraktivního fotbalu, rychlých kombinací a neotřelých zakončení. A hlavně: jasnou dominanci v zápase s oslabeným soupeřem.

Sama sestava moc nepřekvapila. Dala se očekávat; snad jen udivilo nezařazení zimní posily Martina Haška ml., který spolu s Drchalem, jenž si v přípravě vedl znamenitě, zůstal jen na lávce. Právě Drchal mě mrzel nejvíce, stejně jako opět zraněný Karlsson. Musím se přiznat, že na ty dva jsem se těšil. Mé lehké chmury vyvážilo zařazení Plechatého a Hložka do základu.

Všeobecné veselí na Letné vydrželo zhruba asi jen deset minut. Poté se ukázalo, že se toho zatím změnilo velmi málo. Klokani byli více než vyrovnaným soupeřem, Sparta hrála neurovnanou hru bez nápadu dopředu a s mnohými okénky vzadu. Neviděl jsem jediný přípravný zápas, ale z prvních pětačtyřiceti minut toho ostrého jsem nabyl dojmu, že soupeři museli nastupovat s béčkem, nebo minimálně o jednoho hráče méně. Výkon silně smrděl podzimem; Bohemce stačila urputná obrana a bojovnost.

Její rychlé protiútoky museli přivádět některé slabší jedince k předinfarktovému stavu. Na sparťanské straně z jejich bránění, na té bohemácké z jejich zakončení. Shrnuto, po prvním poločase mohla být Sparta ráda, že neprohrávala. A sama tomu směrem dopředu moc nedala. Tak tedy už po první půli se šlo do kabin za hvízdotu fanoušků. No, to jednomu nepřidá, zvláště, když jsme si pochvalovali, jak si to všechno sedlo, vzduch se vyčistil a my kráčíme vstříc světlým zítřkům.

O té druhé půli bych raději nemluvil. Ale chcete-li, prosím. Ačkoliv ono není skoro o čem. Přesto by se našlo pár okamžiků, které stojí za zaznamenání. Bohužel ne do dějin fotbalu, ale spíše jako příklad toho, že podzim z Letné nevymizel. Snad jen opravdoví fotbaloví odborníci pochopili vystřídání Kangy už po 65. minutách. S jeho odchodem zmizelo ze hry i to málo kreativního, co v ní ještě bylo. Ale hlavně zmizely střely na bránu. Ty od Kangy byly alespoň z části nebezpečné, ty ostatní spíše pro strašení vrabců na letenských střechách.

Dále se musím ptát proč zůstal v sestavě Chipciu, který byl marný celý zápas, nebo z jakého důvodu se při střídání nedostalo na Drchala, hráče, kterému se enormně vydařila zimní příprava (na jejíž úspěšnost se Ščasný tak rád před startem ligy odvolával). Podle mně je to hnusný podraz na hráče, jenž nabral sebevědomí a gólově odtáhl přípravu. Přesto nestojí trenérovi ani za deset minut.

Konec dobrý, všechno dobrý, dalo by se říci. Tři body jsou doma, to je důležité. Alespoň z komentáře pana Ščasného to tak vyplynulo. Já si ovšem myslím, že byl na úplně jiném fotbale než jsem viděl já, když hodnotil hru vesměs pozitivně. Já si naopak myslím, že by se měli na Letné zamyslet nejen nad jeho komentáři k zápasům.

Úvodní kolo tedy vlastně nepřineslo překvapení. Slávie vyhrála (i když ne po kdovíjakém výkonu), Plzeň ztratila (vzhledem k tomu, co předváděla v závěru podzimu a v přípravě také nic překvapujícího), Jablonec vyhrál a jeho excelentního střelce Doležala pranic nerozhodila trapná nabídka slávistů na hostovačku (sic! je to reprezentant a měl by dělat stafáž Škodovi a spol). Pomalu to vypadá, že se Slávie nakazila sparťanskou nemocí předchozích let; tedy když se domnívá, že zachřestí mincemi (v jejím případě čínskými), na displeji se objeví sms od Tvrdíka a dotyčný hráč se okamžitě podělá a podepíše smlouvu. Troufám si zahrát si na Sibylu a tvrdit, že na tohle chování v Edenu dojedou. A dobře jim vlastně tak, protože pýcha předchází pád.

Ještě mě zaujala domácí porážka Zlína v derby se Slováckem. Jasně jde o derby, to má vždycky zvláštní specifiku. Jenže, zase si zahraji na Sibylu a troufnu si říci, že s trenérem Bílkem by se to nestalo. Na zlínské Letné by se měli zamyslet nad tím, proč vlastně odešel do Kazachstánu. No, kvůli ambicím určitě ne. Z rozhovoru s Červenkou a Grygerou na isportu.cz, cítím trochu kyselosti, když komentují trenérův odchod. Jenže, když se o něco snažíte, dát něčemu řád a směr, něco vybudovat a přesto vám neustále prodávají základní stavební kameny vašeho díla, to už jednoho fakt naštve. Skoro to vypadá, že Beauguel byl poslední hřebíček do rakve Bílkova odchodu.

Takže proti podzimu se toho moc nezměnilo. Minimálně v prvním jarním kole. Tak snad v tom dalším. Mějte hezký nový týden.